Bomba Íránu? Důkazy ne, plány útoku ano

man
20. 11. 2006 13:10
New York - Americká zpravodajská služba CIA v nové zprávě tvrdí, že nemá žádné důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou bombu.

Z dokumentu cituje týdeník New Yorker. Autorem článku je věhlasný investigativní reportér Seymour Hersh, který kromě jiného přinesl jako první informace o tvrdém zacházení s vězni v irácké věznici Abú Ghrajb.

Hersh cituje nejmenovaného činitele CIA, podle kterého satelitní snímky ani analýzy vzorků vody a další materiály zatím nepotvrdily, že by íránský režim usiloval o bombu.

Íránské vojenské cvičení.
Íránské vojenské cvičení. | Foto: Reuters

Americká vláda z toho nicméně Teherán podezřívá a hrozí mu ekonomickými sankcemi a v krajním případě vojenským zásahem.

Podle Hershe zejména viceprezident Dick Cheney závěry CIA odmítá a tvrdí, že íránská tajná zařízení na sestrojení bomby jsou jen dobře utajená a velmi těžko stoprocentně prokazatelná.

"Jestřábi" v Bushově administrativě se údajně nechtějí vzdát možnosti útoku na Írán ani poté, co v nedávných volbách získali kontrolu nad Kongresem demokraté, kteří jsou v názorech na vojenskou konfrontaci s Teheránem mnohem zdrženlivější.

"Útěk před porážkou"

"Je to klasický útěk kupředu před porážkou," tvrdí v článku citovaný expert z Pentagonu, který nechtěl být jmenován. "Myslí si, že úderem na Írán se zapomenou ztráty v Iráku. Hrají na zdvojnásobení sázky," dodal zdroj.

Schůzka nepřátel Ameriky: íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád přijal v Teheránu předsedu severokorejského parlamentu Kim Jong-nama.
Schůzka nepřátel Ameriky: íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád přijal v Teheránu předsedu severokorejského parlamentu Kim Jong-nama. | Foto: Reuters

Útok na Irák zdůvodňovaly Spojené státy existencí zbraní hromadného ničení, tento názor podpořila i CIA. Po svržení Saddáma Husajna se však žádné zbraně nenašly.

Tábor jestřábů však oslabila rezignace ministra obrany Donalda Rumsfelda po volbách do Kongresu. Jeho nástupce Robert Gates byl na počátku devadesátých let šéfem CIA a je považován oproti Rumsfeldovi za "opatrnějšího", co se týká plánů na vojenský zásah.

Demokraté místo plánů na útok proti Íránu naopak vyzývají k tomu, aby Bush začal o řešení irácké krize jednat se Sýrií a právě s Íránem.

Část republikánů pro dialog s Íránem

Tento názor zastávají i někteří vlivní republikáni, například senátor a možný kandidát na prezidenta John McCain.

"Nejsem proti dialogu s Íránem, ale dohodnout se s nimi na něčem a najít porozumění bude velmi obtížné," uvedl arizonský senátor.

Foto: Tomáš Daněk

Pro rozhovory s Íránem se vyslovil také bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger. Podle něj musí USA zvolit v Iráku a na Blízkém východě nový přístup, protože dosáhnout vojenského vítězství v Iráku už není možné.

"Pokud vojenským vítězstvím myslíme to, že irácká vláda dostane celou zemi pod kontrolu a zastaví násilí, tak to podle mne není dosažitelné. Musíme zahájit dialog s iráckými sousedy, včetně Íránu," prohlásil Kissinger, který byl americkým ministrem zahraničí v závěrečné fázi války ve Vietnamu a krátce působil jako Bushův poradce pro Irák.

Henry Kissinger
Henry Kissinger | Foto: Reuters

Neshody v hodnocení íránského atomového programu podle Hershe vyplývají i z analýz izraelských zpravodajských služeb. Izraelci tvrdí, že Írán výrazně pokročil ve svém nukleárním programu a brzy bude schopen sestrojit bombu.

Experti CIA podle listu New Yorker tento názor s Izraelci nesdílejí. Podle německé tajné služby Írán bude schopen zhotovit atomovou bombu zhruba v roce 2015.

Íránská vláda tvrdí, že jaderný program je určen výhradně pro výrobu energie, nikoliv pro vojenské účely. Íránská exilová opozice však v sprnu 2002 zveřejnila důkazy o existenci těžkovodního reaktoru v Araku a zařízení na obohacování uranu v Natanzu, které předtím Írán před světem tajil.

 

Právě se děje

Další zprávy