Washington - Administrativa USA tlačí na tajné služby a vyšetřovatele v Iráku, aby získali jednoznačné informace o tom, že íránský jaderný program není určen na mírové účely a že Íránci aktivně spolupracují s iráckými povstalci.
Informuje o tom tisková agentura IPS a britský deník The Observer.
"Hodně na nás tlačí, abychom vystavěli nějaké spojení s Íránem... Ze všech posledních žádostí, které jsem obdržel, se šedesát až sedmdesát procent týkalo Íránu," řekl Observeru Micah Brose, jeden ze soukromých vyšetřovatelů pracujících pro americkou vládu v Iráku.
"Vnímám to tak, že když přinesete nějakou informaci, a ta se netýká Íránu, je to zklamání... Můj dojem je, že se snaží získat jakoukoli drobnost. Motor potřebuje palivo, a to máme nalézt my - specifický druh paliva," dodal.
Brose odmítá, že by byli vyšetřovatelé nuceni k fabrikaci důkazů, upozorňuje však na jiné nebezpečí. Vězeň se může snažit dodat "informace", ačkoli o věci vůbec nic neví. "Zadržený mi může říci, co chci vědět, aby se dostal z vězení... Víte, co tím myslím," varuje Brose.
Většina pracovníků vojenské rozvědky, kteří pracují v Iráku a byli osloveni britským listem, se k tomuto tématu odmítla vyslovit. Jeden z nich však tlak z vyšších míst potvrdil: "Ten vzkaz je takovýto: Jděte a najděte spojení s Íránem, jděte a najděte spojení s Íránem. Je mi z toho špatně."
Spojené státy Írán obviňují z toho, že cvičí irácké šíitské milice a zásobuje je zbraněmi a bombami. Důkazy pro tato tvrzení však chybějí.
Nevíte? Tak přepsat!
Obvinění, že se politici snaží ovlivňovat tajné služby, se objevilo také v souvislosti s otázkou íránského nukleárního programu. Tisková agentura IPS s odvoláním na dva zdroje ze CIA uvedla, že publikování zprávy 16 amerických tajných služeb o Íránu bylo odloženo o více než rok.
Zejména kvůli nejednoznačnému hodnocení hrozby íránského jaderného programu.
"Bílý dům chce dokument, který by mohl využít pro svou politiku," prohlásil pro IPS bývalý důstojník tajné služby Paul Girardi. Podle něj byla zpráva přepsána už třikrát.
"Odmítli vyjít na světlo s verzí, která obsahovala i nesouhlasné projevy," komentoval druhý - tentokrát nejmenovaný - bývalý agent CIA roční zpoždění publikace významné zprávy.
Národní odhad tajných služeb (National Intelligence Estimate - NIE), o kterém se tu hovoří, je nejdůležitější zprávou šestnácti rozvědek a kontrarozvědek Spojených států, která se snaží odhadnout budoucí vývoj týkající se konkrétní země nebo problému. První takováto zpráva byla publikována roku 1950.
Je za tím Cheney
Podle Girardiho a druhého bývalého důstojníka civilní rozvědky - kteří údajně hovořili s tvůrci této zprávy - stojí za tlakem kancelář amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho. Ten je znám svým nesmiřitelným postojem k Teheránu i svou obhajobou taktiky preventivních útoků.
Čtěte také:
Nedovolíme íránské jaderné zbraně, řekl Cheney
Cheney: Írán musíme bombardovat už teď
Problémem pro Cheneyho údajně bylo, že je zpráva k Íránu příliš mírná ve dvou bodech. Zaprvé otevřeně neříká, že blízkovýchodní země plánuje vyrobit atomovou bombu, zadruhé zde chybí, že Teherán záměrně podporuje povstalce v Iráku.
Tajným službám se údajně nepodařilo nashromáždit pro obě tvrzení dostatečné důkazy, a tak prý starší verze NIE nepřišla v obou otázkách s žádným jasným stanoviskem.
Ke změnám nedošlo
Tlak na změnu vyznění zprávy byl však podle zdrojů IPS marný a jednotný pohled na nukleární program Íránu všech důstojníků 16 tajných služeb neobsahuje ani nejnovější verze. Ta by měla v americké administrativě začít kolovat na konci listopadu.
Informace o problémech s vypracováním zprávy se objevily v tisku už dříve.
Že je zpráva hotova, ale bude muset být přepracována, připustil už letos v dubnu předseda Národní bezpečnostní rady Thomas Fingar. Stalo se tak poté, co íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád oznámil, že začne produkovat nukleární palivo na průmyslové bázi.
"Budeme znovu zkoumat staré důkazy a zhodnotíme nové důkazy. Zpráva by se mohla změnit, protože potřebujeme nový pohled na věc," řekl tehdy Fingar rádiu NPR.
Předchozí NIE: také problémy
Konflikty mezi vládou a tajnými službami se objevily už při publikaci předchozí NIE o Íránu z roku 2005, která odhadovala, že Teherán bude k výrobě nukleární zbraně - pokud by o to skutečně stál - potřebovat ještě pět až deset let.
Bílý dům upozorňoval na to, že toho celkově americké tajné služby o Íránu "vědí velmi málo" a tlak na špióny brzy zesílil. Tehdejší šéf tajných služeb John Negroponte, který údaje ze zprávy v dubnu 2006 pouze zopakoval, byl hned druhý den kritizován náměstkem ministra obrany pro nukleární zbraně Robertem G. Josephem.
Spekuluje se, že roztržka ohledně nebezpečnosti íránského nukleárního programu byla i jedním z důvodů, proč Negroponte v lednu 2007 na svůj post rezignoval a byl nahrazen bývalým viceadmirálem Johnem Michaelem McConnellem, kterého o převzetí tohoto postu požádal sám Cheney.
McConnell podle IPS hned týden po svém jmenování oznámil, že je "velmi pravděpodobné", že šíitské milice v Iráku jsou vyzbrojovány se souhlasem nejvyššího íránského velení.
Cheney a jeho šéf kanceláře Lewis "Scooter" Libby, byli už dříve obviňováni z toho, že se snažili tlačit na tajné služby při jejich zprávách o nukleárním programu Iráku.
Čtěte také: Prezidentův muž dostal 30 měsíců. Za mříže nepůjde
Zrádci v Íránu
Konflikty v administrativě se objevily i na druhé straně. Íránská vláda obvinila svého bývalého vyjednavače o nukleárním programu Husejna Musaviana z toho, že předával citlivé materiály britské ambasádě.
Obvinění je považováno za důkaz konfliktu, který se ohledně programu rozhořel mezi lidmi okolo bývalého prezidenta Rafsandžáního a současného prezidenta Ahmadínežáda
"Za Musavianem jsou vlivní lidé," řekl dle agentury Reuters íránský ministr pro tajné služby Ghulamhusejn Mohsení-Edžeí zřejmě v narážce na Rafsandžáního.
Prezident Ahmadínežád nazval tento týden íránské politiky, kteří se chtějí nukleárního programu vzdát "zrádci".
