Bagdád - Do úplného stažení amerických vojáků z Iráku zbývají necelé čtyři měsíce a stále není jasné, jak konkrétně bude vypadat. Názory Pentagonu a Bílého domu na pomyslné uzavření "irácké kapitoly" se totiž zásadně liší.
Zatímco ministerstvo obrany chce v Iráku i po 1. lednu 2012 nechat přibližně deset tisíc vojáků, Bílý dům se přiklání ke třem tisícovkám, jejichž hlavním úkolem bude cvičit irácké bezpečnostní síly, uvedla agentura Reuters.
Irácké politické vedení v zásadě s prodloužením pobytu vojáků souhlasí, až na tradičně proti-americké šíity.
"Kvůli mým snahám o dosažení nezávislosti Iráku vyhlašuji ukončení vojenských operací... až do doby, než dobyvatelské jednotky dokončí svůj odchod," prohlásil vlivný vůdce Mehdího armády, šíitský duchovní Muktada Sadr.
"Pokud ne, začnou znovu vojenské operace, budou mít novou podobu a budou velmi prudké," dodal.
"Hrozí občanská válka"
Americká invaze do Iráku začala před více než osmi lety. V zemi stále zůstává přes 43 tisíc Američanů. Jejich odchod byl zpečetěn v dohodě, kterou uzavřely irácká a americká vláda. Pokud by měli vojáci zůstat, musí jim to Bagdád dovolit.
Sadrova Mehdího armáda byla zvětšiny demobilizovaná, její odštěpené skupiny ale s ozbrojenými útoky nepřestaly. Přesto bylo uplynulé léto nejklidnější v historii okupace. V srpnu nezemřel v Iráku ani jeden americký voják, což bylo vůbec poprvé od začátku bojů v roce 2003.
Právě šíité jsou v Iráku obviňováni z toho, že stojí za většinou sektářského násilí. Jejich odpor k americké přítomnosti nesdílejí zejména Kurdové.
Vůdce krudské autonomní oblasti Massúd Barzání už varoval před hrozbou dalšího vraždění, to pokud Američané odejdou.
Vládu v Bagdádu požádal, aby dohodu o působení USA v zemi prodloužila. Strach má podle svých slov zejména z nedostatečného postavení irácké armády, která není schopná "zajistit bezpečnost v zemi, ani její hranice".
"Podle mého názoru hrozí občanská válka," prohlásil Barzání.
