Jen za první dva dny v úřadě podepsal prezident Joe Biden více exekutivních příkazů, než stihl Donald Trump za první dva měsíce, spočítal časopis The Economist.
Biden se za USA znovu přihlásil k pařížské klimatické dohodě z roku 2015, ze které Trump na začátku svého prezidentství před čtyřmi roky vystoupil. Zastavil výstavbu ropovodu Keystone XL a zakázal další těžbu ropy a plynu na federálních územích.
Pozastavil také výstavbu zdi na hranici s Mexikem, zrušil Trumpův zákaz pro službu transsexuálů v amerických ozbrojených silách. Prodloužil ochranu lidí, kteří nemají během epidemie koronaviru peníze na bydlení, před možným ukončením nájemní smlouvy.
Do minulého pátku, za prvních deset dní prezidentství, Biden dohromady vydal bezmála 50 příkazů a memorand. Potvrdilo se, že má kolem sebe zkušený tým, který se předem dobře připravil - i navzdory složitému přebírání úřadů od předchozí Trumpovy administrativy.
Biden jako nový F. D. Roosevelt?
V amerických médiích je Bidenův ostrý start zmiňován i v souvislosti s demokratickým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem. Ten byl po svém nástupu do Bílého domu v roce 1933 bezprecedentně razantní a úspěšný. Uprostřed tehdejší Velké hospodářské krize dokázal v prvních sto dnech svého prezidentství prosadit řadu zásadních, dalekosáhlých zákonů.
Jenže právě v tom je už pro Bidena srovnávání s F. D. Rooseveltem velkou výzvou. Exekutivní příkazy jsou jen v jeho pravomoci, ale také mají omezenou platnost, zatímco na důležitých zákonech se Biden musí dohodnout s Kongresem. Navzdory tomu, že jeho demokraté ovládají obě komory Kongresu, to nebude mít jednoduché. A v každém případě se tím prověří jeho inaugurační slib, že chce sjednotit zemi.
Zásadní zkouška čeká Bidena právě v těchto dnech. V pondělí se sejde se skupinou republikánských senátorů, kteří chtějí, aby demokratický prezident výrazně změnil svůj návrh opatření v boji proti epidemii koronaviru.
Pro Bidena jde o naprosto klíčovou věc, na sanační opatření na pomoc občanům, byznysu a také na urychlení očkování chce uvolnit 1,9 bilionu dolarů (přes 40 bilionů korun). Biden uvedl, že je ochoten o podobě zákona jednat, ale zároveň zdůraznil, že chce návrh prosadit co nejrychleji.
"Podporuji, abychom zákon proti covidu odhlasovali s pomocí republikánů - pokud ji můžeme mít. Ale tento zákon musí projít. Neexistují žádná 'jestliže', ani 'ale'," uvedl Biden minulý pátek v reakci na výzvu republikánů, aby s nimi demokraté jednali o kompromisním návrhu.
Republikánům vadí celková finanční výše Bidenova záchranného balíku, sami do jednání vstupují s třetinovým návrhem 600 miliard dolarů. Konkrétně pak chtějí, aby se Biden vzdal požadavku na dvojnásobné navýšení minimální federální mzdy na 15 dolarů za hodinu (v přepočtu zhruba 300 korun). A dále požadují, aby se ze 75 na 50 tisíc dolarů snížila hranice ročního příjmu, která udává, kdy by měli Američané podle Bidenova návrhu nárok na jednorázovou finanční pomoc ve výši 1400 dolarů.
Kompromis proti covidu?
V dolní komoře Kongresu, Sněmovně reprezentantů, demokratům stačí k prosazení Bidenových návrhů prostá většina hlasů. V Senátu je situace složitější, při současném poměru sil 50 : 50 rozhoduje v případný prospěch demokratů hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové.
Jenže republikáni se v Senátu zároveň stále mohou pokoušet demokratické návrhy zastavit - procedurou takzvaného filibusteru, kdy je k prolomení blokace potřeba nejméně 60 hlasů, tedy o deset více, než teď demokraté v Senátu mají.
Republikáni už také dali jasně na srozuměnou, že hodlají Bidenovi oponovat. "Biden mluví o kompromisu, ale vládne levicově," kritizoval vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell před několika dny Bidenovy dosavadní příkazy.
Konkrétně se svým návrhem balíku proti covidu-19 ovšem prezident může využít i jiné procedurální opatření. Návrhy zákonů, které se právě jako tento balík týkají výdajů ze státního rozpočtu, lze před hlasováním upravit tak, aby na ně výše zmíněný filibuster nešlo uplatnit.
Demokraté by se tak v tomto případě nemuseli na republikány vůbec ohlížet. Zevnitř demokratického tábora - a to i z Bidenova nejbližšího okolí - ostatně znějí hlasy, že na kompromisy s republikány teď není čas.
"Moje tolerance pro zdržování a osekávání záchranného plánu je nulová," uvedl i za mnohé své kolegy demokratický senátor Richard Blumenthal. Levicový senátor Bernie Sanders, který je nově šéfem rozpočtového výboru Senátu, už oznámil, že je rozhodně připraven prosadit návrh bez jakékoli změny, tedy jen silou demokratických hlasů.
Z vyjádření Bidenovy ministryně financí Janet Yellenové je zřejmé, že dává přednost rychlému prosazení jejich návrhu. "Cena za to, že nic neuděláte, by byla mnohem větší," uvedla Yellenová, podle které naopak nastal čas "udělat něco velkého". A šéf Bidenových ekonomických poradců Brian Deese v neděli pro stanici CNN uvedl, že Biden si republikánské návrhy sice "prostuduje, ale naprosto rozhodující je teď rychlost".
Biden se tak patrně dostává do situace, kterou mnozí američtí komentátoři předvídali už od chvíle, kdy na začátku ledna demokraté získali pod svoji kontrolu i Senát. Otevřela se jim tak cesta k prosazování co nejambicióznějších zákonů bez toho, že se budou jakkoli ohlížet na republikány.
Krizové poučení z Obamy?
Někteří demokraté přitom upozorňují na zkušenost ze začátku předchozí demokratické administrativy Baracka Obamy. Uprostřed tehdejší těžké recese se podle nich Obama zbytečně nechal republikány ovlivnit, aby jeho stimulační opatření byla menší, než podle nich bylo potřeba.
Kongres, kde měli tehdy demokraté většinu, na jaře 2009 schválil finanční injekci ve výši 800 miliard dolarů. Podle demokratů to bylo málo. "Nesmíme opakovat tuto chybu z roku 2009, kdy se Kongres nechal zastrašit a svázat ve své reakci na globální finanční krizi," naznačil před víkendem šéf demokratů v Senátu Charles Schummer, že tentokrát se jeho strana nebude držet zpátky.
Bidenův závazek sjednocení Ameriky, který vyhlásil těsně po vyhraných listopadových volbách a několikrát zopakoval ve svém inauguračním projevu, tak ovšem může vzít rychle za své - právě pod tlakem jeho vlastních demokratů.
Podle průzkumů z konce minulého týdne v tuto chvíli hodnotí Bidena pozitivně nadpoloviční většina Američanů, což je lepší vysvědčení, než jakého kdy dosáhl Trump. Zároveň je to ale méně, než jaká byla ve chvíli nástupu do úřadu obliba řady dalších předchozích prezidentů.
Například obliba demokrata Obamy se v prvním půlroce jeho prezidentství v průměru pohybovala nad 60 procenty. Podle politického webu FiveThirtyEight.com ale Bidena žádné takové "líbánky", kdy je veřejnost k novému prezidentovi nějaký čas shovívavější, patrně nečekají.
