Trumpa si pěstovala KGB, špiony začal zajímat po sňatku s Češkou, tvrdí bývalý agent

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
29. 1. 2021 16:17
Rusko si pěstovalo bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako svou významnou položku čtyřicet let. Vědělo o něm od jeho sňatku s Češkou Ivanou Zelníčkovou v roce 1977. V rozhovoru s britským listem The Guardian to řekl bývalý agent sovětské tajné služby KGB Jurij Švec, který žije od roku 1993 v USA jako Yuri Shvets.
Donald Trump se svou někdejší manželkou Ivanou.
Donald Trump se svou někdejší manželkou Ivanou. | Foto: ČTK

Sovětský svaz v osmdesátých letech Švece jako špiona poslal do Washingtonu pod krytím zpravodaje tiskové agentury TASS. Po trvalém usazení získal americké občanství, pracuje jako bezpečnostní vyšetřovatel a spolupracoval s ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, zavražděným v Londýně v roce 2006. Dnes sedmašedesátiletý Shvets je hlavním zdrojem informací pro právě vydanou knihu novináře Craiga Ungera American Kompromat.

Shvets v rozhovoru pro Guardian přirovnává Trumpa k britské zpravodajské skupině Cambridge Five, která předávala Sovětskému svazu informace za druhé světové války a byla aktivní do začátku padesátých let. Trump byl podle něj do té míry ochoten papouškovat protizápadní propagandu, že se to v Moskvě slavilo.

Unger ve své knize píše, že poprvé se Rusko o Trumpa začalo zajímat po jeho sňatku s českou modelkou a na Trumpa se pak zaměřily tajné operace, na něž dohlížela československá tajná služba ve spolupráci s KGB.

Tři roky po svatbě Trump zahájil svůj první stavební projekt v newyorském hotelu Grand Hyatt. Od sovětského imigranta Semjona Kislina, který spoluvlastnil obchod s elektronikou Joy-Lud na 5. Avenue, do něj nakoupil 200 televizních přístrojů. Podle Shvetse Joy-Lud kontrolovala KGB a Kislin fungoval jako vyhledávač potenciálních cílů tajné služby. Trumpa tehdy za něj označil, avšak Kislin kontakty s KGB popřel.

Poprvé Trump s manželkou navštívil Moskvu v roce 1987 a operativci KGB mu tehdy začali lichotit a naznačovat, že má vstoupit do politiky. "Potřebovali ho získat, shromáždili o něm hodně osobních informací. Dospěli k názoru, že je racionálně i psychologicky značně ovlivnitelný a že zabírá na lichocení. Na tom stavěli, vyvolávali u něj pocit, že na ně dělá ohromný dojem a že je ten pravý, kdo by se měl jednou stát americkým prezidentem, protože svět mohou změnit právě takoví lidé, jako je on. Krmili ho touto propagandou a podařilo se. Byl to úspěch KGB," tvrdí Shvets.

Po návratu do USA se Trump začal zabývat možností získat nominaci republikánů pro prezidentské volby a uspořádal shromáždění v Portsmouthu. Ve třech velkých denících si zaplatil celostránkovou reklamu pod heslem Na americké zahraniční obranné politice není nic, co by trocha rozhodnosti nespravila.

V atmosféře studené války v době prezidenta Ronalda Reagana reklama ve formě otevřeného dopisu Američanům obvinila spojenecké Japonsko ze zneužívání USA a vyjadřovala skepsi nad členstvím USA v NATO. Podle textu by Spojené státy měly přestat platit za obranu zemí, které si mohou dovolit chránit se samy.

V Rusku zavládlo nadšení. Shvets tam tehdy byl a do sídla KGB dorazil telegram oslavující Trumpův slogan jako úspěšnou dezinformaci, o niž se postaral nový zdroj KGB. "Bylo neuvěřitelné, že to mohl zveřejnit pod svým jménem a ovlivnit na Západě tolik lidí, ale bylo to tak a nakonec se stal prezidentem," řekl Shvets.

Trumpovo volební vítězství v roce 2016 se podle něj v Moskvě také slavilo. Zvláštnímu vyšetřovateli Robertu Muellerovi se pak nepodařila prokázat spolupráce Trumpovy kampaně s Ruskem, ale Centrum pro americký pokrok zjistilo 272 prokazatelných kontaktů Trumpovy kampaně a nejméně 38 schůzek s operativci napojenými na Rusko.

Shvets řekl, že ho závěr Muellerova vyšetřování zklamal. "Lidé čekali, že to bude opravdové prověřování všech svazků Trumpa s Moskvou, zatímco jsme dostali jen výsledky vyšetřování trestních kauz. Nezahrnovalo to kontrašpionážní aspekty vztahů Trumpa a Moskvy. Rozhodli jsme se to napravit, proto jsem to prověřoval a dal se dohromady s Craigem. Doufáme, že jeho kniha naváže tam, kde Mueller skončil," řekl Shvets.

Kmoníček: Trump selhal, Biden do Česka nepojede

Amerika čeká na novou společenskou smlouvu, kolem roku 2040 bude bílý volič evropského původu poprvé menšinou. Trump bude budovat mediální impérium. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 37 minutami

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Autobus srazil v Ratiboři na Vsetínsku chodce, muž střet nepřežil

Linkový autobus srazil v pátek večer v Ratiboři na Vsetínsku chodce. Sedmačtyřicetiletý muž střet nepřežil. Okolnosti nehody zjišťují kriminalisté a dopravní policisté, sdělila dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Tragická nehoda se stala po 18:00. "Zemřel při ní sedmačtyřicetiletý muž. Ten z prozatím přesně nezjištěných příčin vstoupil bezprostředně do jízdní dráhy linkového autobusu, který jel ve směru od Hošťálkové. Třicetiletý řidič autobusu, i přes veškerou snahu, již nedokázal střetu zabránit," uvedla mluvčí.

Chodec podle ní při nehodě utrpěl závažná zranění. "Na místo jako první dorazili policisté z Jablůnky, kteří společně se svědky události prováděli do příjezdu záchranářů resuscitaci. Muž bohužel svým zraněním na místě podlehl. U řidiče autobusu jsme provedli dechovou zkoušku na alkohol. Byla negativní," uvedla Kyšnerová.

Přesné okolnosti tragické nehody podle ní nadále zjišťují vsetínští kriminalisté společně s dopravními policisty. "Po dobu vyšetřování nehody byl provoz na komunikaci částečně omezen a doprava byla řízena kyvadlově," doplnila mluvčí.

Podle dostupných údajů je chodec dvacátou obětí letošních dopravních nehod ve Zlínském kraji. Za loňský rok zemřelo na silnicích v regionu při nehodách 23 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy