Helena Truchlá
29. 9. 2021 13:54
Minulou neděli Němci kromě budoucí vlády rozhodovali i o majetku obřích bytových fondů v Berlíně: v referendu podpořili vyvlastnění 240 tisíc bytů, které by za úplatu mělo převzít město a spravovat je "demokraticky, transparentně a ve veřejném zájmu". Tedy pronajímat za přijatelné ceny. Je to další ze snah vyřešit krizi bydlení. Co bude v Berlíně dál a co navrhují čeští politici?
Pokus o řešení: zastropování nájemného
Berlínská samospráva se loni pokusila růst nájmů zpomalit jejich "zastropováním" na příštích pět let. Opatření se týkalo asi 1,5 milionu bytů starších šesti let, maximální nájemné určoval jejich stav i vybavení.
Ústavní soud ale opatření letos v dubnu zrušil - regulace nájemného je totiž podle něj pravomocí spolkové vlády, nikoliv jednotlivých zemí, mezi které Berlín patří.
Nájemné mezitím v několika stovkách tisíc berlínských bytů kleslo až o stovky eur měsíčně. Teď musí jejich obyvatelé rozdíl doplatit.
Berlínská samospráva se ale nevzdává. Strop nájmů chce prosadit znovu - příslušný návrh podala prostřednictvím Spolkové rady (kde jsou zastoupeny jednotlivé spolkové země) na začátku září. Tentokrát se vztahuje na celou osmdesátimilionovou zemi. Po parlamentních volbách se návrhem budou muset zabývat výbory nově obsazeného parlamentu. Nejvíc křesel v něm získala stejně jako v berlínském zastupitelstvu sociální demokracie (SPD).