Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu.
Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.
Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.
Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila její strana NLD, že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat. "Kroky armády jsou kroky, které mají zemi zavést zpět do diktatury," citovala z výzvy agentura Reuters. NLD zveřejnila prohlášení na své oficiální stránce na Facebooku a uvedla, že tento apel Su Ťij napsala ještě před dnešním vojenským převratem. K protestu proti převratu se připojili také představitelé rohingských uprchlíků v sousední Bangladéši.
V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.
"Extrémně alarmující"
Spojené státy, Austrálie, generální tajemník OSN a další země vyjádřily znepokojení nad zprávami o převratu a vyzvaly armádu k propuštění Su Ťij i dalších politiků. Informovaly o tom agentura AP a Reuters. Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze "interní věc" Barmy.
Su Ťij se zastalo i Česko. "Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země," uvedlo ministerstvo zahraničí.
🇨🇿🇲🇲 Česko odsuzuje vojenský převrat v Myanmaru. Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země a vyzýváme k jejich okamžitému propuštění, stejně jako k respektu výsledků parlamentních voleb z listopadu 2020.
— MZV ČR (@mzvcr) February 1, 2021
K propuštění Su Ťij a jejích kolegů vyzvala i organizace Amnesty International (AI). "Zatčení Aun Schan Su Ťij a dalších politiků je extrémně alarmující," uvedla regionální zástupkyně Ming Juová. Odsoudila také vypnutí telefonního a internetového spojení, navíc v době kdy Barma také bojuje s epidemií covidu-19.
The United States expresses grave concern regarding reports the Burmese military has detained multiple civilian government and civil society leaders. The military must reverse these actions immediately.
— Secretary Antony Blinken (@SecBlinken) February 1, 2021
Zadržení šéfky nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a další barmských politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení barmské armády, aby respektovalo vůli barmského lidu a lidská práva a základní svobody.
"Vyzýváme barmské vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a lídry občanské společnosti a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu," citovala Reuters šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.
Japonsko apelovalo na Barmu, aby nepřerušovala demokratický vývoj v zemi. "Je důležité, aby příslušné strany vyřešily situaci pokojně dialogem a v souladu s demokratickým procesem," uvedl hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató. Podobně se vyjádřil i Singapur a Indie, jejichž ministerstva zahraničí rovněž vyzvaly k dialogu a demokratickému řešení.
Thajský vicepremiér Pravit Vongsuvan na dotaz novinářů ohledně převratu v Barmě odpověděl, že je to "jejich vnitřní záležitost". Ve stejném smyslu se vyjádřily také Filipíny, které mají větší obavu o bezpečí svých obyvatel v Barmě, než o samotné dění v zemi. "Události v Barmě jsou vnitřní záležitostí, do které se nebudeme vměšovat," uvedl mluvčí prezidentského úřadu.
Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.
Převratné barmské dějiny
4. ledna 1948 - Vyhlášena nezávislá federativní republika Barmský svaz.
1962 - Vojenský převrat, moc převzala Revoluční rada v čele s generálem Nei Winem. Byl rozpuštěn parlament a zrušena ústava.
1988 - Veškerou moc v zemi převzala vojenská Rada pro obnovu zákonnosti a pořádku ve státě (SLORC), která následující rok vyhlásila stanné právo a poslala do vězení tisíce lidí. Tři tisíce jich zahynuly při protestech v tehdejší metropoli Rangúnu. Aun Ďi, Tin U a Do Aun Schan Su Ťij založili Národní ligu pro demokracii (NLD), a skončili v domácím vězení.
Květen 1990 - Ve volbách do Lidového shromáždění s 80 procenty mandátů zvítězila NLD, ale vojenská junta výsledky voleb neuznala.
Říjen 1991 - Za snahu dosáhnout v Barmě demokracie a dodržování lidských práv bez použití násilí byla Su Ťij na návrh tehdejšího československého prezidenta Václava Havla udělena Nobelova cena za mír.
Březen 1992 - Novým šéfem junty byl jmenován generál Than Šwei; následovalo propuštění asi 500 politických vězňů a posléze mírná liberalizace, která měla přilákat zahraniční pomoc a investice.
Listopad 2010 - V Barmě se poprvé po 20 letech konaly parlamentní volby. Vítězem se prohlásila Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), založená vládnoucím vojenským režimem. NLD volby bojkotovala jako nesvobodné. Su Ťij byla krátce po volbách propuštěna z domácího vězení.
Duben 2012 - V doplňovacích volbách do parlamentu získala Su Ťij za stranu NLD poprvé poslanecké křeslo.
Listopad 2015 - Parlamentní volby vyhrála s drtivou převahou NLD.
Březen 2016 - Úřadu se ujal prezident Tchin Ťjo, po více než půlstoletí první civilní hlava Barmy. V jeho vládě se stala Su Ťij ministryní zahraničí a od dubna 2016 i de facto premiérkou.
2017 - Kvůli tažení armády po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku.
Listopad 2020 - Parlamentní volby vyhrála podle národní volební komise NLD; výsledky ale neuznala armádou podporovaná opoziční strana USDP, která vyzvala volební komisi, aby ve spolupráci s armádou vypsala nové volby.
