Do sídla Vadžídové, která odletěla do Indie, vtrhly tisíce demonstrantů, informovala agentura Reuters. Indický stát Méghálaj v reakci na nepokoje v Bangladéši vyhlásil zákaz nočního vycházení v oblastech podél společné hranice.
Na odstoupení bangladéšské premiérky reagovala řada zahraničních představitelů, kteří vybízejí k poklidnému přechodu k novému režimu. "Je nezbytné, aby byl zajištěn spořádaný a pokojný přechod k demokraticky zvolené vládě při plném dodržování lidských práv a demokratických zásad," uvedl šéf diplomatické služby Evropské unie Josep Borrell. "Zásadní význam má odpovědnost za porušování lidských práv. Ti, kteří byli svévolně zadrženi, by měli být okamžitě propuštěni," dodal.
Obdobně se vyjádřil mluvčí britského premiéra Keira Starmera. "Jsme samozřejmě hluboce znepokojeni násilím, jehož jsme byli v posledních týdnech v Bangladéši svědky a které se v posledních dnech zjevně vystupňovalo. Významné ztráty na životech, včetně studentů, dětí a příslušníků pořádkových sil, jsou zcela nepřijatelné," řekl mluvčí. "Doufáme, že budou přijata rychlá opatření, která zajistí, že demokracie zvítězí, a urychlí proces směřující k míru a bezpečnosti v Bangladéši," dodal.
Nejméně 56 lidí přišlo v pondělí o život při pokračujících střetech mezi demonstranty a policií v Bangladéši. S odvoláním na policejní a lékařské zdroje o tom informovala agentura AFP. Celkem od začátku demonstrací proti vládě Vadžídové zemřelo 356 lidí, dodala AFP na základě bilance sestavené podle policie, úřadů a nemocnic.
Protestující vtrhli do paláce premiérky a začali ho plenit. Na televizních záběrech bylo podle Reuters vidět lidi odnášející stoly a židle. Premiérka a její sestra odletěly z Dháky vojenským vrtulníkem do města Agartala v Indii, napsala agentura Reuters. Odtud pak premiérka pokračovala na vojenskou základnu u Dillí. Podle BBC se objevily spekulace, že se chystá do Británie.
"Uprchla ze země," provolávaly davy slavící v ulicích hlavního města Bangladéše. Demonstranti v Dháce rovněž vylezli na sochu otce Vadžídové, zavražděného vůdce hnutí za nezávislost Bangladéše na Pákistánu a prvního bangladéšského prezidenta Mudžíbura Rahmána, a začali ji ničit. Zapálili i muzeum věnované Rahmánovi a vnikli také do rezidence ministra vnitra a napáchali tam škody.
Šéf armády Vakir az-Zamán slíbil spravedlnost pro oběti nepokojů. Informova, že jednal s vedoucími představiteli hlavních politických stran - s výjimkou premiérčiny Lidové ligy - a že se brzy sejde s prezidentem Muhammadem Šahabuddínem k rozhovoru o dalších krocích. "Žádám, abyste byli trpěliví a dali nám čas. Společně dokážeme všechny problémy vyřešit," dodal.
Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety protestujících s příslušníky bezpečnostních složek a s provládními aktivisty.
Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Dvě procenta míst zároveň soud vyčlenil pro členy etnických menšin, transgenderové osoby a invalidy.
Od začátku demonstrací přišlo o život přes 300 lidí a nejméně 11 tisíc osob bylo zatčeno. Kvůli nepokojům byly uzavřeny školy a také množství textilních továren, které dodávají oděvy světovým značkám.
Vadžídová získala čtvrté funkční období v řadě v lednových volbách, které bojkotovala hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana. Kritici 76letou Vadžídovou obviňovali z autoritářství, porušování lidských práv, potlačování svobody projevu a tažení proti disentu.
