Švédský poskytovatel internetového připojení, společnost Bahnhof, stavěl pět datových center, kde by mohly být uloženy jejich servery. Protože každé vypadalo stejně, rozhodl se výkonný ředitel Jon Karlung, že alespoň jedno bude zvláštní.
Místo, které hledali, mělo být bezpečné a vhodné k přestavbě. Karlung navštívil asi 40 objektů. Většina z nich pocházela z doby studené války nebo šlo o pevnosti, všechny ale byly příliš malé. Malý byl i jaderný bunkr z roku 1943 stojící ve Stockholmu, který sloužil jako velicí centrum za druhé světové války. Kromě výbuchu nukleárních zbraní měl bunkr s názvem Pionen vydržet i explozi vodíkové bomby.
Firma se přesto rozhodla bunkr koupit, při rekonstrukci ho rozšířit a udělat z něj jedno z nejstřeženějších míst světa. K tomu stavařům pomohl i dynamit, kterým odstranili přibližně čtyři tisíce metrů krychlových žuly, která horu tvoří a jejíž stáří se odhaduje na dvě miliardy let.
"Stavěli jsme ve městě," popsal ředitel Karlung pro technologický web Informit. "Poblíž lidé spali a bydleli. Nad námi byl kostel. Bál jsem se, že nám jednou zavolá někdo z kostela a řekne 'musíme vám říct, že se kostel rozpadl'. Byla to moje noční můra. Naštěstí se to nestalo," vysvětlil.
Rekonstrukce trvala dvacet měsíců a dokončena byla v roce 2008. Po ní vznikl komplex o tisíci metrech čtverečních, který se nachází přibližně 30 metrů pod povrchem. Bezpečnost serverů zajišťují čtyřicet centimetrů tlusté dveře, ke kterým se jde dostat jen jediným tunelem.
Bunkr je připravený i na výpadek elektřiny - hned u vstupu stojí dva velké generátory, původně z německých ponorek, které se automaticky zapnou, pokud vypadne proud, píše na svých stránkách bezpečnostní firma Identiv.
Teplo, které servery uvolňují, je zachytáváno a používáno na vyhřívání budovy, o Bahnhofu se proto mluví jako o nejzelenějším datovém centru na světě. Své servery zde ukládají švédské vládní agentury a dříve i Wikileaks.
K dokonalosti chybí jen kočka
Datové centrum je speciální i svým designem. Francouzští architekti mysleli na to, aby se v bunkru lidem dobře pracovalo, je tu proto umělé denní světlo, stěny pokrývají zelené rostliny, které zároveň vyrábí kyslík, a jsou tu i umělé vodopády. Přísun čistého vzduchu zajišťuje šachta, která vede až na vrchol hory, pod kterou se bunkr ukrývá.
Pozemní zasedací místnosti jsou prosklené a kulaté. Zároveň je tu akvárium o 2600 litrech slané vody. "Původně jsme tam plánovali dát piraně, ale dozvěděli jsme se, že jsou nudné. Nic nedělají a nejsou barevné. Tak jsme do něj nasadili mořské a barevné ryby," vysvětlil Karlung.
I proto se o Datovém centru Bahnhof mluví jako o doupěti zločince z Jamese Bonda. "Přemýšleli jsme nad tím, kdo je naše cílovka a kdo jsme my. Jsme technologičtí nerdi," vysvětlil ředitel. Inspirací se proto staly science fiction filmy ze 70. let minulého století, konkrétně Tichý běh (1972), Loganův útěk (1976), Impérium vrací úder (1980) nebo filmy Jamese Bonda.
"Jediné, co nám chybí, je bílá kočka s dlouhou srstí, jako má postava Blofeld z Jamese Bonda, a abych s ní seděl v konferenční místnosti ze skla," dodal.
Seriál o nejstřeženějších místech světa
Deník Aktuálně.cz přinese sedmidílný seriál o nejstřeženějších místech světa. Čtenáři díky němu poznají archivy, kde leží ty nejtajnější dokumenty, úkryty v případě přírodních katastrof nebo nedobytné trezory plné zlata
