Prezidenta Ilhama Alijeva vyzvali k demisi. Lidé mávali oranžovými vlajkami, aby tak upomněli na loňskou revoluci na Ukrajině. Opozice svolala dnešní demonstraci kvůli zfalšování výsledků nedělních parlamentních voleb.
"Ázebájdžánci si zaslouží svobodu. Vyzýváme Západ, který nám slíbil demokracii, aby svému slibu dostál," prohlásil na shromáždění zástupce opoziční Demokratické strany. "Dáváme vládě ještě jednu poslední šanci, aby přiznala zločin, který spáchala zmanipulováním voleb, a napravila ho."
Alijev krátce po skončení demonstrace odvolal guvernéry dvou ázerbájdžánských provincií. Zdůvodnil to jejich zasahováním do sčítání volebních výsledků.
Analytici pochybují, že bude mít ázerbájdžánská opozice dostatek sil, aby dosáhla zcela nových voleb a svrhla tak režim prezidenta Alijeva. Zatím se jí podařilo dosáhnout častečného zrušení volebních výsledků. Ústřední volební komise včera rozhodla o zrušení výsledků ve dvou volebních obvodech, a v jednom dalším nařídila nové sčítání hlasů. Komise připustila, že "v deseti volebních obvodech byly výsledky podezřelé anebo neodpovídají skutečnosti".
Opozice však chce opakovat hlasování ve čtyřech pětinách z celkem 125 volebních obvodů.
Protestovala i OBSE
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která na volby dohlížela, ve svém pondělním prohlášení uvedla, že nesplnily celou řadu demokratických standardů.
Veškerou kritiku Západu i opozice rozhodně odmítl prezidentův mluvčí Azer Gasimov jako nepodloženou a neobjektivní. "Opozice dezinformuje veřejnost," řekl Gasimov na tiskové konferenci v Baku.
Podle zatím neoficiálních údajů zvítězila ve volbách vládní strana Nový Ázerbájdžán (YAP). Ve 125členném parlamentu by měla mít těsnou nadpoloviční většinu.
Znepokojen je hlavně západ - ve hře je ropa
Západní vlády, hladové po místní ropě, velmi pozorně sledovaly průběh voleb a povolební vývoj v této malé, ale právě na strategické suroviny bohaté zemi u Kaspického moře. Jak tvrdí, demokratická vláda je nejlepší zárukou stability v tomto na konflikty náchylném regionu.
Americký kongresman Alcee Hastings, kterého OBSE pověřila, aby vedl ázerbájdžánskou pozorovatelskou misi, v pondělí na tiskové konferenci vyzdvihl několik problematických momentů voleb. Mezi nejzávažnější podle Hastingse patří neprůhledné sčítání volebních hlasů. Existují i pochyby o nezávislosti úředníků, kteří volby organizovali. "Po celou dobu předvolební kampaně byla omezována svoboda shromažďování, jedna ze základních svobod," oznámil Hastings.
Zdůraznil však, že oproti minulým volbám jeho lidé zaznamenali posun k lepšímu. Pozorovatelé ze Společenství nezávislých států (SNS) naopak oznámili, že volby prošly bez vážnějších narušení. Podobně se podle agentury Reuters vyjádřil i předseda ústřední volební komise Mazahir Panahov.
Jak to viděli Češi
Podle prvního z českých pozorovatelů, poslance Evropského parlamentu Libora Roučka mohlo dojít k narušení pravidel voleb, především po uzavření místností. "Počítání nebylo průhledné, vypadalo to, že neměli jasné instrukce, tam mohlo dojít k narušením," řekl ČTK Rouček, který objel 17 volebních míst v oblasti na hranici s Íránem a Arménií.
Po technické stránce podle něj fungovaly volby dobře. "Přes den dělali všichni, co měli předepsané, od značkování palců po kontrolu seznamů," dodal.
Místopředsedu českého Senátu Jiřího Lišku, taktéž pozorovatele v misi OBSE, oficiální prohlášení OBSE trochu překvapilo. "Z našeho pohledu byly volby na úrovni České republiky. Neviděli jsme ale předvolební kampaň, kterou do hodnocení zahrnul pan Hastings," řekl ČTK.
Alijevova rodina opět zabodovala
Ilham Alijev je prezidentem dva roky, poté co nahradil v úřadu svého otce. Nedělní volby potvrdily pokračování dynastického uspořádání v zemi. Mehriban Alijevová, manželka prezidenta získala ve svém volebním obvodu neuvěřitelných 92,12 procent hlasů. Při svém premiérovém vstupu do politiky tak první dáma Ázerbájdžánu rozdrtila všechny své konkurenty. Prezidentův strýček Jalal u voličů zase potvrdil své schopnosti a byl opět znovuzvolen.
Ázerbájdžán s osmi miliony muslimů je uchycen ve velmocenských kleštích. Za severního souseda má Rusko, na jihu leží Írán, v jehož severozápadní části žije velká ázerbájdžánská menšina. Několik íránských provincií nese ázerbajdžánské jméno. Enkláva Nachičevan je zase oddělená od metropole Baku. Leží uvnitř Arménie, na hranici s Íránem.
V letech 1992 až 1994 probíhala otevřená válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem o enklávu Náhorní Karabach, který leží v Ázerbajdžánu a je od Arménie oddělen takzvaným Lančinským koridorem. Arméni nakonec válku vyhráli a kromě Karabachu zabrali i jiné ázerbájdžánské území. Válka připravila o život 17 500 lidí na arménské straně a 25 500 na ázerbájdžánské. Stovky tisíc lidí bylo vyhnáno.
Pro Čechy je Ázerbájdžán znám hlavně díky aféře podnikatele Viktora Koženého. Ten je stíhán kvůli obvinění z korupce při privatizaci ropných firem v Ázerbájdžánu v letech 1998 až 2000.
