Ten předtím oznámil Radě bezpečnosti OSN a generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi, že Írán si vyhrazuje právo na sebeobranu na základě mezinárodního práva.
Podle Ravančího Spojené státy "zavražděním" Solejmáního otevřely novou kapitolu po "ekonomické válce" vedené prostřednictvím hospodářských sankcí. Íránský generál, který byl podle agentury Reuters považován za druhého nejmocnějšího muže režimu v Teheránu, zahynul v noci na pátek při americkém raketovém útoku v irácké metropoli Bagdádu.
"To byla… nová kapitola, která se rovná zahájení války proti Íránu," uvedl íránský velvyslanec při OSN. "Takže co jiného se dá od Íránu čekat? Nemůžeme jen zůstat zticha. Musíme jednat a budeme jednat," dodal.
Ravančí slíbil za smrt bývalého velitele oddílů Kuds íránské revoluční gardy "tvrdou odplatu", odpovědí na vojenskou akci podle něj musí být opět vojenská akce. Ohledně konkrétnější podoby takového kroku řekl: "Toho bude svědkem budoucnost".
Podobně tvrdá slova použil v sobotu i vysoce postavený velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Írán podle něj bude Američany v odplatě za zabití Solejmáního trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah.
Írán si podle něho vyhrazuje právo se USA za smrt Solejmáního pomstít, napsala agentura Tasním. Velitel připomněl, že pro Západ je nesmírně důležitým místem Hormuzský průliv, kterým proplouvají i americké válečné lodě, a že Írán si už před dlouho dobou vytipoval klíčové americké cíle v tomto regionu. "Na dosah máme nějakých 35 amerických cílů i Tel Aviv," řekl.
Americký prezident Donald Trump naopak v pátek označil zabití Solejmáního za krok směrem k odvrácení války, nikoli jejímu rozpoutání. USA prý konaly na základě informací o tom, že íránský generál plánoval "bezprostředně hrozící" útoky na americké představitele. Trumpův bezpečnostní poradce Robert O'Brien pak při telefonátu s novináři označil jakoukoli íránskou snahu o odvetu za "velmi špatné rozhodnutí".
Ravančí zase v dopise adresovaném RB OSN a Guterresovi popsal americký úder v Bagdádu jako "zjevný příklad státního terorismu" a "hrubé porušení základních principů mezinárodního práva". Teherán si prý v rámci těchto mantinelů vyhrazuje právo na sebeobranu.
