Damašek - Spojené státy se intenzivně připravují na pád režimu syrského diktátora Bašára Asada. Může být totiž spojen s rozsáhlými sektářskými boji, které mohou ohrozit stabilitu v celé oblasti.
Washington se rovněž obává, že by se do nepovolaných rukou mohly dostat chemické zbraně, jež Sýrie skladuje na různých místech země.
V metropoli Damašku mezitím již čtvrtým dnem zuří urputné boje, vládním jednotkám se ale stále nedaří dostat pod kontrolu předměstí ovládaná povstalci. Intenzivně je ostřelují z děl rozmístěných na kopcích kolem hlavního města.
Podle posledních zpráv se bojuje v bezprostřední blízkosti vládního komplexu ve čtvrti Ichlas a poblíž damašské univerzity. Z míst bojů prchají stovky civilistů, střílí se také ve čtvrtích Kafar Susíh a Mezze. Povstalci útočí na obrněnce, kterými armáda sídlo vlády obklopila.
"Uprchlíci nemají kam jít, bojuje se po celém Damašku," řekla agentuře Reuters jedna z místních obyvatelek. Situaci civilistů notně ztíží i fakt, že v pátek končí v zemi pozorovatelská mise OSN a inspektoři mají o víkendu Sýrii opustit.
Velká nejistota
Po středečním atentátu, při kterém byli v damašském sídle bezpečnostních sil zabiti ministr obrany Daúd Rádžha, jeho náměstek a Asadův švagr Asíf Šaukát a bývalý šéf resortu a poradce vicepremiéra Hassan Turkmání, panuje v nejvyšších kruzích režimu velká nejistota.
Syrský prezident opustil Damašek a zdržuje se údajně v přístavu Latakíja na severu země, který je centrem alávitské komunity, z níž pocházejí vládní špičky.
"Očekávám rychlý kolaps režimu," citovala agentura Reuters Abdulláha Šamího, velitele povstalců v severosyrském Allepu, druhém největším městě země. "Znamená to, že nebudeme potřebovat intervenci zvenčí. Vláda se zhroutí mnohem rychleji, než jsme sami předpokládali."
"Toto je konečná fáze, padnou velmi brzy," potvrzuje šéf opoziční Syrské národní rady Abdel Basít Sajdá. Kromě Damašku jsou povstalci aktivní zejména v horách na západě země a na severu při hranicích s Tureckem.
Ačkoliv vládní síly notně oslabily dezerce z posledních měsíců, i nadále mají k dispozici mohutný zbrojní arzenál včetně tanků, děl a bojových letounů.
"Režim se může nyní uchýlit k použití mnohem smrtonosnějších zbraní než doposud," varuje brigádní generál Fajíz Ámr z velení Vyšší revoluční rady, které koordinuje povstalecké akce.
"Vojáci ale ztrácejí chuť bojovat, když vědí, že útočí na vlastní lid. Vítězství je blíže než kdy jindy."
Veto v režii Ruska
Americký prezident Barack Obama hovořil ve středu telefonicky se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem, kterého se snažil přemluvit k podpoře rezoluce Rady bezpečnosti OSN spojené se sankcemi proti syrskému režimu.
Rusko sice cítí potřebu situaci v Sýrii, která je jeho posledním spojencem na Blízkém východě, nějak urovnat, naznačilo ale, že rezoluci, o níž se bude v New Yorku hlasovat ve čtvrtek odpoledne, hodlá vetovat.
To se také stalo, kvůli vetu Ruska a Číny rezoluce neprošla.
Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov ve čtvrtek navíc popřel, že by se Moskva chystala Asadovi poskytnout azyl, protože to není "na pořadu dne."
K vojenské intervenci, kterou před časem nevyloučila Francie s Británií, se ovšem Spojené státy nechystají, byť po ní volají někteří republikánští senátoři.
"Je zapotřebí podniknout společnou akci a pomoci syrskému lidu při přechodu (k demokracii), který si zaslouží," říká mluvčí Bílého domu Jay Carney, aniž by upřesnil, co přesně Obamova vláda chystá.
Washington straší představa, že by se konflikt mohl rozšířit také do okolních zemí včetně Libanonu, Jordánska a Iráku. Obamův poradce pro otázky národní bezpečnosti Thomas E. Donilon navštívil navíc minulý týden Izrael, kde sondoval, jak se zachová vláda premiéra Benjamina Netanjahua v případě, že by hrozilo, že se chemické zbraně dostanou do rukou islamistů napojených na Al-Káidu.
Izrael se ale k vojenskému zásahu zjevně nechystá. Navíc má teď plné ruce práce s vyšetřováním teroristického útoku v bulharském Burgasu, při němž zahynulo osm izraelských turistů.
Hrozba bojů s alávity
Situace ve dvaadvacetimilionové Sýrii se může po pádu Asada skutečně velmi rychle vymknout kontrole.
Většinoví sunnité tvořící tři čtvrtiny místní populace si mohou začít vyřizovat účty s alávity, šíitskou sektou představující 12 procent obyvatelstva a obývající hory na severozápadě země.
Obavy z represí mohou aktivovat také křesťanskou komunitu tvořenou maronity, Asyřany, Armény a Chaldejci, kterým Asad ve snaze získat si jejich podporu zaručil zákonem svobodu vyznání. Ke křesťanské víře se hlásí desetina populace.
Stejně tak se syrský prezident pokusil zajistit si loajalitu Kurdů, kterým loni v dubnu udělil státní občanství. Jeho otec Háfiz přitom Kurdy dlouhá léta pronásledoval.
Svobodná syrská armáda (FSA), hlavní ozbrojená složka syrské opozice, navíc ani v nejmenším nekontroluje islamistické skupiny, které mají nemalý vliv mezi populací ve venkovských oblastech. Ke středečnímu atentátu se kromě FSA přihlásila také jedna z nich, Liva al-Islám.
K přímému střetu s vládními silami a rozsáhlejším operacím se povstalci zatím neodhodlali, ačkoliv "Operace Vulkán", kterou v Damašku nyní zahájili, míří do srdce Asadova režimu.
Vládní vojska měla před začátkem povstání v březnu loňského roku 280 tisíc mužů ve zbrani. FSA tvrdí, že od té doby dezertovalo na 50 tisíc jejích příslušníků. Většina z nich se následně přidala k opozici a vstoupila do řad FSA.
Armáda má ale k dispozici i nadále pět tisíc tanků, přibližně stejný počet děl a minometů a také pět set bojových letounů. Povstalci jsou oproti tomu vyzbrojeni především kalašnikovy, kulomety a raketomety odpalovanými z ramene.
