"Forenzní služba dosud převzala 2317 těl vojáků, mezi nimiž jsou i ti neidentifikovaní," uvedla mluvčí arménského ministerstva zdravotnictví Alina Nikoghosianová. Výměna těl obětí s Ázerbájdžánem podle ní teprve začala, a počty tedy nejsou konečné.
Arménské úřady před nynější aktualizací údajů uváděly 1339 mrtvých příslušníků ozbrojených sil a pět desítek civilních obětí. Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejnil. Oznámil 93 mrtvých civilistů.
Dohoda znamená pro Ázerbájdžán důležité územní zisky. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent, který má dohlížet na klid zbraní. Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili, a 17 politických stran vyzvalo premiéra Nikolu Pašinjana k odstoupení.
#UPDATE The updated death toll from the Armenian side pushes its fatalities up by nearly 1,000 compared to the last confirmed toll among Armenian fightershttps://t.co/8Q1NuzKRHk
— AFP News Agency (@AFP) November 14, 2020
Pašinjan své rozhodnutí uzavřít dohodu s představiteli Ruska a Ázerbájdžánu o ukončení bojů vysvětlil snahou vyhnout se zhroucení fronty a zabránit obětování životů tisíců arménských vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že konflikt si vyžádal více než 4000 mrtvých a 8000 zraněných. Domovy musely podle něj opustit desítky tisíc uprchlíků.
Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků.
