Před necelými pěti lety jste skončil ve funkci slovenského prezidenta. Nelitoval jste od té doby někdy, že nemůžete do politiky zasáhnout?
Nelitoval, spíš naopak. Byl jsem rád, že po mně úřad převzala prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou jsem velmi hrdý. V drobnostech jsem s ní občas možná nesouhlasil, ale každý jsme jiný.
V čem jste nesouhlasil?
Jsou to detaily, momenty, kdy bych možná vystoupil jinak. Jsme odlišné osobnosti a charaktery, ale svoji funkci zastávala výborně. Musela svou roli vykonávat ve složitém období války na Ukrajině, inflace a covidu.
Spíš jsem si vždy říkával, že je dobře, že tam už nejsem. Čaputové mi bylo často líto. Když jsem byl prezidentem, měl jsem proti sobě extremisty, neofašisty a Fica. Prezidentka proti sobě měla kromě nich ještě Igora Matoviče.
Andrej Kiska
Andrej Kiska je podnikatel, filantrop a bývalý politik. V letech 2014 až 2019 byl slovenským prezidentem.
Kiska studoval na Elektrotechnické fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Poté pracoval jako projektant. Krátce po sametové revoluci odešel do Spojených států, odkud se po roce a půl vrátil zpět na Slovensko. Poté působil přes 15 let jako podnikatel. V roce 1996 spoluzaložil splátkovou společnost Tatracredit, kterou krátce i vedl. O deset let později spoluzaložil neziskovou organizaci Dobrý anděl, která pomáhá rodinám v těžkých životních situacích.
V roce 2012 se rozhodl kandidovat na slovenského prezidenta a ukončil své působení v neziskové organizaci. V prezidentských volbách v roce 2014 porazil ve druhém kole protikandidáta Roberta Fica a stal se hlavou státu. Po skončení mandátu o pět let později založil politickou stranu Za lidi, která po volbách v roce 2020 vstoupila do koaliční vlády Igora Matoviče. Kiska v témže roce skončil v politice kvůli zdravotním důvodům. Vrátil se do neziskové organizace Dobrý anděl.
Takže vám politika nechybí?
Ne, politikem jsem nikdy být nechtěl. Asi před dvanácti lety jsem v knize napsal, že politikem nebudu. Pracoval jsem v neziskovce Dobrý anděl a viděl jsem, jak u nás zbytečně umírají děti, jakou máme korupci a špatný sociální systém. To mě vybičovalo a něco se mi v hlavě zlomilo. Řekl jsem si, že do té špíny půjdu. I Mahátma Gándhí říkal, že pokud něco v zemi chcete skutečně změnit, dřív nebo později do politiky stejně vstoupit musíte.
Vaše prezidentství provázely velké spory s premiérem Ficem. Často na vás útočil, podobně pak i na Čaputovou. Když je Fico premiérem, snaží se zkrátka vždy převálcovat každého prezidenta?
Pokud se stane prezidentem Pellegrini, který se mu snaží maximálně vycházet vstříc a je až servilní k jeho požadavkům, nebude Fico útočný. Proti mě začal jít, jakmile pochopil, že jsem velmi populární i u jeho voličů a dovolil jsem si kritizovat jeho práci a jeho ministry. Jasně si vyhodnotil, že musí prezidentovu důvěryhodnost snížit.
U mojí nástupkyně ale už přešel na praktiky hraničící s mafiánstvím. Když jsem před lety mluvil o Slovensku jako o mafiánském státě, čas ukázal, že jsem měl pravdu. Dozvídali jsme se záznamy z aplikace Threema Mariana Kočnera, které odhalovaly napojení zločinu na nejvyšší patra politiky. Pak nastalo další období s Igorem Matovičem, vůči kterému mám hodně výhrad, ale on se opravdu snažil bojovat s korupcí. Mafiánské vazby na politiku se pak pročistily.
A vrátí se pod Ficovou současnou vládou zase?
Nedávno jsem zachytil Ficův výrok k Čaputové, když říkal, že jestli si prezidentka nedá pozor, dopadne jako Andrej Kiska. To je mafiánská hrozba, protože tím říká: "Paní prezidentko, nám je jedno, jestli jste nic špatného neudělala. My si něco najdeme a dostaneme vás před soud. (Loni na podzim v den, kdy Fico ohlásil, že se počtvrté ujme vlády, dostal bývalý slovenský prezident Kiska od popradského soudu podmínku. Byl odsouzen za daňový podvod spolu s jednatelem jeho rodinné firmy Eduardem Kučkovským. Na místě se odvolali a rozsudek není pravomocný, pozn. red.)
Došlo i na mafiánské posílání prázdných nábojnic. Z takových praktik mě trošku mrazí. Naznačoval, že jsou připraveni zase zneužít stát, policii, prokuraturu i všechny složky státu, aby dostali lidi, kteří jsou jim nepohodlní, do velmi těžkých situací.
Vyhrožoval vám přímo Fico někdy?
Ne, je naneštěstí velmi zkušený a schopný politik. Nejhorší kombinace je, když je zlý člověk i schopný. Nikdy by to neudělal a byl si velmi dobře vědom toho, že bych to uměl použít proti němu. I když se snažil se mnou obchodovat a chtěl se dostat na post předsedy Ústavního soudu výměnou za zastavení trestního stíhání vůči mojí osobě, svůj požadavek vznesl přes Pellegriniho. Fico na schůzce víceméně mlčel a mluvil jen Pellegrini. Teprve, když se ledy trošku prolomily, přišel za mnou a řekl: "Vždyť víš, odpusťme si staré hříchy." Jen jsem si říkal: "To určitě."
Fico, kterého ale tolik kritizujete, by dnes nebyl premiérem. Neříkal jste si někdy, že kdybyste ho přece jen poslal na soud, nebyl by dnes opět politikem s hlavní rozhodovací pravomocí ve státě?
Dokonce mí blízcí poradci mě tehdy prosili, ať to udělám, že od něj budeme mít klid. Předseda Ústavního soudu je ale čtvrtá nejvyšší funkce ve státě a na dvanáct let. Ústavní soud rozhoduje o základním fungování státu. Aby člověk, který řídil mafiánský stát a napáchal tolik zla v naší zemi, hlídal ústavnost země? To nikdy. Život je o kompromisech a není černobílý. Jsou ale určité hodnoty a principy, které by člověk nikdy neměl zradit. A já jsem byl pevně přesvědčen, že ho tam nikdy nepostavím.
S Ficem jste toho zažil hodně. Co pro vás bylo při jednáních s ním nejtěžší?
Fico je technolog moci a velmi zkušený člověk. Má dvě tváře. Když přicházel na jednání se mnou, snažil se být spíše přátelský a vycítit, kde by mohl "zobchodovat politiku". Obyčejní politici, které potkáváme, fungují na principu: "Já ti něco dám, ty mi něco dáš a budeme žít vedle sebe. Je jedno, co bude dál."
Je to skvěle vidět na aktuální Ficově podpoře Pellegriniho. Pellegrini s ním měl špatné vztahy. Fico ho nazýval zrádcem, mluvil o něm hodně škaredě, ale přesto to takzvaně zobchodovali. Fico slíbil Pellegrinimu, že ho podpoří v prezidentských volbách a on jeho na oplátku v utvoření vládní koalice. Takové obchody jsou v politice běžné.
Podobné dohody se tedy snažili udělat i s vámi?
Když jsem s Ficem jednal, dával jsem si velký pozor na to, zda v tématech, ve kterých se shodujeme, není nějaký háček, kterým mě nachytá. Byl jsem pořád ve střehu, jestli tam není něco, co by chtěl použít proti mně. Jedna z fint přišla, když mě Ficův ministr vnitra Robert Kaliňák požádal, abych používal vládní letadlo na lety z Popradu do Bratislavy. Nepoužívalo se a oni argumentovali tím, že piloti potřebují létat. A já jim na to skočil, protože to mělo svou logiku. Později o mně roznášeli v novinách, že jsem zhýralý prezident, který zneužívá vládní letadlo.
Současný šéf parlamentu Pellegrini se s Ficem po roce 2020 rozešel a vytvořil vlastní stranu Hlas. Proč se k Ficovi rozhodl vrátit a jít s ním do koalice?
Upřímně jsem si myslel, že s ním už nikdy nepůjde. Za Pellegriniho vlády jsem měl pocit, že se dokáže Ficovi postavit. Ten mu to vracel tím, že mu nadával a útočil i na jeho osobní život. Nabyl jsem proto dojmu, že už si spolu nikdy nesednou k jednomu stolu. Jenže politika je bohužel umění možného a Fico techniky politiky bravurně ovládá.
Pokud se tedy Pellegrini stane prezidentem, bude sloužit vládě?
Pochválil současného ministra zahraničí za to, že se vyfotil s ruským protějškem Sergejem Lavrovem nebo osobně hlasoval pro novelu trestního zákoníku, která obsahovala i zkrácení promlčecích lhůt za znásilnění. Jel navštívit premiéra Maďarska Viktora Orbána, aby si získal maďarské voliče. Podvedl hodnoty, které bych nikdy nepodvedl. Když to dokázal už teď, nemám absolutně žádnou jistotu, že hodnoty zase neporuší, jakmile by se ocitlo Slovensko v krizové situaci.
Když pozorujete dnes Roberta Fica, změnil se za poslední roky?
Na povrchu se zdá, že zdrsněl, ale v zásadě zůstal stejným technologem moci, jakým byl. Staly se ale dvě věci. Zaprvé, když jsem se s ním jako prezident setkával, všiml jsem si, že závidí Viktoru Orbánovi ovládnutí médií. Na Slovensku jsme měli nezávislé noviny i televizi. Dnes vidíme, že se Fico snaží Orbánovi přiblížit. A potom jsou důležitá jeho proruská prohlášení, kterým se dnes mnozí diví.
Vás zjevně nepřekvapují.
Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky padl Fico hluboce na dno. Pak začal znovu vstávat, jenže jeho příznivci přeskočili na Pellegriniho stranu. Na Fica se vykašlali, už ho měli dost. Fico dnes ví, že už ty, které zklamal, nezíská zpět. Musí nalákat zbytek těch, kteří mu zůstali, tedy neofašisty, extremisty i ultralevičáky. Proto se teď sápe po voličích fašistů, proruských i komunistických voličích a jede na vlně proruských proslovů o tom, že nedá Ukrajině ani jednu zbraň. U Fica podobně jako u ostatních populistických politiků je naprosto nepodstatné, v co věří, protože bude říkat to, co voliči potřebují slyšet.
Když jsem jako prezident a on jako premiér jezdili po Evropské unii, jako bych snad nezažil proevropštějšího člověka, než byl Fico. Ale pak se doma konaly oslavy Slovenského národního povstání, kde si stoupl před lidi a začal hřímat proti Evropské unii takovým způsobem, že jsem se styděl. V tom je schizofrenie populistických politiků. I když jsou přesvědčeni, že je zemi lépe v EU a se spojenci, tak aby byli u moci, mluví jinak. Klidně budou tvrdit, jak je EU zlá a Rusko je dobré.
Tuto sobotu bude jasno o novém slovenském prezidentovi. Co rozhodne druhé kolo voleb?
Věřím, že můžeme mít opět dobrého prezidenta, na kterého budeme hrdí, tedy Ivana Korčoka. Rozhodne to, jestli půjdou volit zarytí ficovci a harabinovci a jaký typ špíny na Korčoka vytáhnou. Volby dopadly v prvním kole, které vyhrál Korčok, mnohem příjemněji, než jsme všichni čekali. Z Ficových výroků je jasné, že Pellegriniho přece jenom moc nemusí. Spíše bude házet špínu na Korčoka, než aby vášnivě horoval za Pellegriniho. Třetí kandidát z prvního kola Štefan Harabin je exot a nevíme, zda budou jeho voliči ve druhém kole vůbec ochotni volit. Pro mě je ideální scénář, že zůstanou doma.
