O dvou postupujících do druhého kola měly průzkumy jasno. Překvapením je ale jejich pořadí, protože modely dlouhodobě předvídaly vítězství Petera Pellegriniho. Korčoka nakonec volilo 42,4 procent Slováků, Pellegriniho 37 procent. Bývalému ministrovi zahraničí dalo hlas o 120 tisíc Slováků víc, což je nezanedbatelný rozdíl.
"Musíme udělat víc, abychom oslovili voliče v celém politickém spektru," řekl Korčok v sobotu po sečtení hlasů. Ohlásil tak boj o podporovatele ostatních kandidátů, kteří nepostoupili do druhého kola. Z velké části jde o hlasy třetího Štefana Harabina, kterého volilo asi čtvrt milionu Slováků.
Harabin zatím nevydal doporučení před druhým kolem. Prohlásil, že "moji voliči ví, co mají dělat." Začátkem února v té souvislosti uvedl, že lidem řekne, aby ve druhém kole zůstali doma. V kampani také prohlašoval, že nepodpoří Pellegriniho. Sám nynější předseda parlamentu a šéf vládní strany Hlas v sobotu po vyhlášení výsledků uvedl, že očekává, že Harabin před druhým kolem promluví k voličům. "Já se mu ozvu osobně a ke svým voličům potom možná promluví sám," avizoval Pellegrini.
Harabinovi voliči ale v průzkumech před volbami deklarovali, že půjdou volit i ve druhém kole zhruba ze tří čtvrtin. Podle modelu agentury Ipsos plánuje 90 procent z tohoto počtu volit Pellegriniho. Protože Korčok tedy patrně s valnou podporou Harabinových příznivců počítat nemůže, bude ve finále prezidentského klání hlavní otázkou, kolik jeho voličů dá hlas Pellegrinimu a kolik z nich zůstane doma.
"Za dva týdny nás čeká nejtěsnější prezidentský souboj, jaký Slovensko zažilo od voleb v roce 1999," napsal slovenský deník SME v povolební analýze. Hlasování provázela poměrně vysoká účast, necelých 52 procent. "Výsledky prvního kola ukázaly, že voliči obou hlavných kandidátů jsou nadprůměrně motivovaní. Otázkou je, jestli dokážou přesvědčit ty, kteří nevolili," dodal. Druhé kolo se uskuteční v sobotu 6. dubna.
Prozápadně orientovanému Korčokovi mohou být Harabinovi voliči hodnotově vzdálení: bývalý šéf slovenského Nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti chce vystoupit z NATO. Tvrdil také, že na postu prezidenta by požadoval neutralitu Slovenska, garantovanou Ruskem. Korčok ale v sobotu ve volebním štábu spíš hledal, co oba tábory spojuje. "I oni chtějí to, co chci já. Aby se tu lépe žilo a aby to nebyli jen vládni politici, kteří si zvyšují platy," dodal.
Kromě Harabinových voličů mohou hrát menší roli i příznivci ostatních neúspěšných prezidentských kandidátů, například lídra maďarských stran Krisztiána Forróa, který dostal 2,9 procent hlasů nebo bývalého premiéra Igora Matoviče.
Slovenský Denník N uvedl, že Ivan Korčok v prvním kole zvítězil i proto, že se mu podařilo oslovit voliče ve velkých městech. "Nezaváhal prakticky nikde, kde měl potenciál získávat hlasy," hodnotí list. Diplomat si připsal vítězství například v Bratislavě, kde byla nadprůměrná - 61procentní - volební účast, nebo Banskobystrickém okrese, odkud pocházejí oba prezidentští favoriti.
Z údajů o hlasování vyplývá, že nevolila skoro polovina oprávněných voličů. O tom, kdo bude prezidentem, se rozhodne i podle toho, komu se je podaří zmobilizovat.
