Washington/Praha – Natu Silverovi, šéfredaktorovi amerického serveru FiveThirtyEight.com, který se zabývá analýzami předvolebních průzkumů, ve středu na Twitteru čtenáři vzkazovali, aby "zabalil" kariéru a užil si svůj "Brexit".
Nebyl sám, kdo dostal prostřednictvím sociálních sítí vynadáno. Až na výjimky totiž průzkumy předpovídaly vítězství Hillary Clintonové nad republikánským kandidátem Donaldem Trumpem. Dopadlo to opačně.
A Silvera neochránilo ani to, že v den voleb upozorňoval, že průzkumy mohou být nepřesné mimo jiné kvůli vysokému počtu nerozhodnutých voličů.
Je to v krátké době podruhé, co se průzkumníci mýlili. I Brexit málokdo z nich předpokládal, přesto ve Velké Británii letos zvítězil hlas pro opuštění Evropské unie.
Ještě podle úterních analýz, tedy v den voleb, měla přitom Clintonová vyhrát. V posledních průzkumech ji podporovalo 46 procent lidí, Trumpa 42 procent. Zatímco se většina médií vesměs přela o to, o kolik Clintonová porazí Trumpa, otevřely se volební místnosti a všechno bylo jinak.
Lidé věřili, že Clintonová vyhraje, a k volbám nešli
Celkové národní průzkumy se realitě nevzdálily, na počet hlasů vyhrála Clintonová. V USA však rozhodují vítězství v jednotlivých státech a právě v analýzách preferencí států například ze Středozápadu jako Wisconsin, Michigan a Pensylvánie průzkumy chybně odhadly, jak volby dopadnou.
Jednou z mála výjimek, která poukázala na vlnu preferencí Trumpa, byly zprávy o výzkumu pro Los Angeles Times.
I Trump během kampaně poukázal, že se průzkumy mýlí. Důvodů, proč měl pravdu, je několik.
Clintonová například oproti Baracku Obamovi ztrácela podporu mezi tradičními demokratickými hispánskými voliči, u Afroameričanů, mezi mladými, a dokonce také u žen, na jejichž hlasy hodně sázela. Zkrátka se jí nepodařilo mobilizovat dostatek příznivců. "Lidé viděli, jak v průzkumech vede, a tak si řekli, že nemusí Trumpa zastavovat hlasem pro Clintonovou, která se části z nich nelíbí, a volit nešli," komentoval situaci amerikanista Jakub Lepš.
Průzkumy neodhadly chování menšin
Podle Matta Singha z NCPolitics, společnosti zabývající se tvorbou průzkumů, nebyly odchylky národních analýz tak velké, a proto je nepovažuje za zásadně chybné.
Všiml si však rozdílů mezi výsledky a průzkumy v některých státech a tady už hodnotí situaci jinak. Například v části států, kde Trump a Clintonová vyhráli, byli silnější, než experti předpovídali.
Singh si také myslí, že průzkumy nepřesně odhadly chování voličů různých etnických skupin. "Průzkumy veřejného mínění měly problémy buď s tím, kolik lidí z každé etnické skupiny přijde hlasovat, nebo s tím, jak lidé v těchto skupinách hlasovali," uvedl Singh.
Svou roli měl i "stud" voličů
Koktejl příčin ovlivnil i "stud", kdy se část respondentů během dotazování nerada přiznávala k podpoře Trumpa, jak médiím řekl Arie Kapteyn z Centra ekonomického a sociálního výzkumu při University of Southern California.
Podobná situace nastala letos v Británii, kde se lidé ve více anonymních dotazováních po internetu častěji klonili k variantě odejít z EU. "Z telefonických šetření se zdálo, že vyhraje setrvání v Unii, a je velmi pravděpodobné, že se tito lidé po telefonu obávali přiznat hlas pro Brexit," uvedl analytik agentury Median Daniel Prokop.
K dalšímu zkreslení výsledků podle Kapteyna mohlo dojít při posuzování skupiny těch, kteří se v roce 2012 voleb neúčastnili, letos přišli a častěji než Clintonovou volili Trumpa. "Pokud vyřadíte lidi, kteří se voleb minule neúčastnili, vyřadíte příliš mnoho Trumpových příznivců," popsal jedno z úskalí průzkumů Kapteyn.
Nerozhodnutí voliči se přiklonili k Trumpovi
Jak upozornil Prokop, americké průzkumy pracují s deklarovanou účastí jinak, než je běžné v Česku, takže hůře dokážou odhadnout, kdo se hlasování zúčastní.
Kromě toho Prokop kritizuje i metodiku posuzování hlasů nerozhodnutých voličů. Jejich množství se pohybovalo od čtyř do sedmi procent, což je více než při minulých volbách.
V USA se podle něj průzkumníci obvykle nezabývají tím, koho nerozhodnutý volič upřednostňuje, a jejich hlasy prostě rozdělí podle podílů pro kandidáty rozhodnutých respondentů − více šlo Clintonové. "Ale ukazuje se, že lidé, kteří se rozhodli až v posledním týdnu, hlasovali ve větší míře pro Trumpa," dodal Daniel Prokop.
