New York - Hned první den zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku došlo k očekávanému střetu mezi Spojenými státy a Íránem. Jejich prezidenti se vzájemně obvinili z ohrožování světové bezpečnosti.
Americký prezident George Bush nejprve ve svém projevu prohlásil, že režimy jako Írán a Sýrie pokračují v podpoře terorismu.
Ve svém posledním významném prezidentském projevu na půdě OSN dodal, že terorismus je podle něj jednou z největších hrozeb, které kdy OSN čelila. Podle Bushe jsou však státy podporujících teror "stále izolovanější".
Bush rovněž OSN vyzval k přísnějším sankcím proti Íránu a Severní Koreji, a to kvůli jejich jadernému programu. "V otázce šíření (jaderných zbraní) musíme zůstat ostražití," prohlásil americký prezident, který se v projevu zmínil také o rusko-gruzínském konfliktu a kritizoval postup Ruska.
"Musíme zůstat jednotní v naší podpoře gruzínského lidu," prohlásil.
Čtěte také: Exnáměstek Pentagonu: Děsí nás nehlídané bomby
Írán hodlá bránit svůj jaderný program
Na shromáždění poté vystoupil také íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a ostře se vymezil vůči Bushovým slovům. Řekl, že některé "násilnické" státy se snaží zmařit íránské plány na mírové využití jaderné energie a že se takovým snahám Írán hodlá bránit.
"Írán je pro dialog. Ale neakceptoval a nebude akceptovat nelegální požadavky," dodal Ahmadínežád a a zopakoval, že jaderný program Íránu nemá za cíl výrobu jaderných zbraní.
Obvinil také USA a Severoatlantickou alianci z agrese vůči Afghánistánu a Iráku. Války v těchto zemích prý USA rozpoutaly, aby získaly hlasy ve volbách.
"Americké impérium ve světě spěje ke konci své cesty a jeho příští vládci musejí omezit své zásahy na (území) ve svých vlastních hranicích," řekl prezident.
Kontroverzní politik se také držel koloritu svých projevů, když znovu napadal Izrael a "sionisty".
V OSN vystoupil rovněž gruzínský prezident Michail Saakašvili, který žádal odsouzení "brutální invaze" Ruska do své země. "Postaví se toto grémium za svoje základní principy, nebo dovolí, aby tyto principy byly rozdroleny pásy tanků vetřelců?" ptal se Saakašvili.
Pan Ki-mun: Ekonomická krize maří boj s chudobou
Jako první ještě před Bushem vystoupil v sídle OSN generální tajemník této organizace Pan Ki-mun, který se ve svém projevu zabýval následky nynější ekonomické krize.
Podle něj "celosvětová finanční krize ohrožuje úsilí ke snížení chudoby ve světě" a vyžaduje proměnu přístupu k finančním trhům a "nekritické víry v kouzlo trhů".
"Celosvětová finanční krize ohrožuje veškerou naši práci," prohlásil Pan Ki-mun, který dodal, že peníze budou chybět pro rozvojové a sociální projekty v chudých i bohatých státech.
"Čelíme celosvětové finanční krizi. Celosvětové energetické krizi. Celosvětové potravinové krizi. Jednání o mezinárodním obchodu opět zkolabovala," řekl na úvod zasedání Valného shromáždění OSN Pan Ki-mun.
Podle generálního tajemníka OSN současná světová ekonomická krize ohrožuje splnění takzvaných Rozvojových cílů tisíciletí, což je komplexní plán na snížení chudoby, který si OSN stanovila na počátku tisíciletí a hodlá jej splnit do roku 2015.
Sarkozy: Řešením je regulovaný kapitalismus
Následky finanční krize se ve svém projevu zabýval i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který vyzval světové představitele k lepší spolupráci při řešení ekonomických problémů a k uspořádání celosvětového summitu k této krizi.
"Příliš dlouho jsme ustupovali v potřebě dát globalizovanému světu instituce, které by ho regulovaly," řekl francouzský prezident. "Pojďme společně vystavět regulovaný kapitalismus, v němž všechny finanční aktivity nebudou záležet jen na posouzení provozovatelů burz," dodal Sarkozy.
Podle korespondentů britské stanice BBC je na zasedání patrná úzkost z finanční krize, a to zejména afrických představitelů, kteří se obávají vlivu finančních problémů na boj proti chudobě v Africe.
Dalšími tématy, která účastníci probírají, jsou podle BBC hlavně zhoršující se vztahy Ruska se Západem a rostoucí počet násilností v Pákistánu a Afghánistánu.
