Londýn - Pravidelně udělovaná cena s nejvyšší finanční odměnou letos nenašla svého majitele. Cena Mo Ibrahima pojmenovaná podle súdánsko-britského telekomunikačního magnáta je od roku 2007 věnována prezidentům či šéfům vlád v subsaharské Africe, kteří během svého funkčního období přispěli k rozvoji demokratických institucí a společnosti.
Důležitou podmínkou je také to, že odešli z úřadu v průběhu posledních tří let, a to v souladu s ústavním pořádkem.
Výbor mohl letos vybírat z jedenácti kandidátů, mezi kterými nechyběli známé tváře jako bývalý ghanský prezident John Kufuor, bývalý prezident Jižní Afriky Thabo Mbeki a exprezident Nigérie Olusegun Obasanjo. Nakonec se však pro žádného z nich nerozhodl.
Od desíti k pěti
"Výbor uvítal pokrok ve vládnutí v některých afrických státech, ale se znepokojením zároveň sledoval nedávné zhoršení situace v jiných zemích," stojí v oficiálním prohlášení. "Tento rok se výbor zabýval některými důvěryhodnými kandidáty. Po důkladném zkoumání však nebyl schopen vybrat vítěze.
Výbor má šest členů: předsedá mu bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan a dále v něm zasedají irská exprezidentka a bývalá nejvyšší komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová, zvláštní poradkyně generálního tajemníka OSN pro ženské otázky Aïcha Bah Diallová, bývalý finský prezident Marti Ahttisaari a bývalý tanzanský premiér Salim Ahmed Salim.
Pro rozvoj demokracie v Africe nebyly roky 2008 a 2009 příliš povzbuzující. Došlo k převratům v Guiney, Mauritánii, na Madagaskaru a v Guiney-Bissau, kde armáda prezidenta João Bernardo Vieiru dokonce zavraždila. Alžírsko, Komory a Niger navíc změnily ústavy (následovaly tak Kamerun, Ugandu a Čad), aby se jejich prezidenti mohli znovu ucházet o své funkce. V některých zemích se rovněž konaly volby, které nesplňovaly mezinárodní standardy.
Přesné důvody svého rozhodnutí členovékomise nicméně nezveřejnili.
Jste dospělí, přemýšlejte sami
„Jde o tajné hlasování,“ komentoval to na pondělní tiskové konferenci sám Ibrahim s tím, že volbu plně respektuje a nemá na výsledek žádný vliv. "Je to na vás, abyste si udělali závěry sami. Jste už dospělí," řekl novinářům.
Ibrahim v pondělí odmítl spekulace, že by za neudělením ceny stála jeho finanční situace během ekonomické krize. Podle něj se vždy počítalo s tím, že přijdou roky, kdy cena udělena nebude.
Největší chvály se letos dle BBC od výboru dostalo Mauriciu, Kapverdám a Seychelám. Tedy malým ostrovům, a nikoli kontinentálním "těžkým váhám".
Laureát ceny obdrží v průběhu deseti let pět milionů dolarů (téměř devadesát milionů korun) a po zbytek života bude každý rok dostávat dalších 200 tisíc dolarů (3,5 milionu korun).
Demokratický důchod
Důvody tak vysokého finančního ohodnocení jsou dva. Ibrahimova nadace zaprvé upozorňuje na to, že na rozdíl od západních státníků nemají bývalí afričtí vůdci po skončení své funkce dostatek finančních prostředků na to, aby ve veřejné činnosti pokračovali a zhodnotili své kontakty a zkušenosti.
Druhý důvod je prozaičtější – ukázat čelním africkým politikům, že se jim demokracie vyplatí a že si nemusejí skrze nekalé praktiky "šetřit na důchod".
Cena byla poprvé udělena roku 2007 a jejím prvním laureátem se stal bývalý prezident Mozambiku Joaquim Chissano, druhým pak exprezident Botswany Festus Mogae. Čestným držitelem ocenění je dlouholetý bojovník proti apartheidu a bývalý prezident Jihoafrické republiky Nelson Mandela.
