Kábul - Když v říjnu 2001 svrhli mudžáhidové ze Severní aliance s podporou amerických jednotek fundamentalistický režim Tálibánu, nikdo netušil, že Afghánistán čekají dlouhé roky krvavých bojů.
Ani to, že se ze země pod Hindúkušem stane postupem času druhý Irák a že povstalci v černých turbanech přejdou do protiofenzivy a postupně získají zpět pod svou kontrolu rozsáhlé části afghánského venkova.
Irácká jatka začal Afghánistán silně připomínat již v létě 2008. O rok později počet útoků na civilisty, příslušníky afghánských bezpečnostních sil i vojáky Mezinárodních bezpečnostních a stabilizačních jednotek (ISAF) ještě vzrostl a loni dosáhl svého zatímního vrcholu.
Podle údajů zveřejněných o víkendu afghánským ministerstvem vnitra zahynulo při bojích s Tálibánem, pumových a raketových útocích a dalších násilných incidentech deset tisíc osob. Co se týče obětí tak rok 2010 představuje nejkrvavější období uplynulé dekády.
Dva tisíce civilistů, pět tisíc povstalců
Ačkoliv více než polovinu této bilance představují ztráty na straně povstalců, OSN upozorňuje, že civilních obětí konfliktu bylo loni 2400, což je o pětinu více než v roce 2009.
Vysoký počet mrtvých zaznamenaly také afghánské bezpečnostní složky.
Podle mluvčího ministerstva vnitra Semaraje Bašárího bylo při útocích Tálibánu zabito 1292 policistů. Celkem 821 afghánských vojáků pak zahynulo při bojových akcích proti povstalcům, ať již uskutečňovaných samostatně či v koordinaci s mezinárodními jednotkami.
"Velký počet zabitých příslušníků bezpečnostních sil nejlépe svědčí o tom, že se Afghánci velmi usilovně snaží zajistit bezpečnost ve své zemi," citovala agentura Reuters mluvčího ISAF, brigádního generála Josefa Blotze.
Německý generál připustil, že nárůst počtu mrtvých souvisí se skutečností, že Spojené státy loni vyslaly do Afghánistánu dalších třicet tisíc vojáků, což povstalce vyprovokovalo k tomu, aby zintenzivnili své útoky.
Rozhodující rok
Americký prezident Barack Obama loni oznámil, že letos zahájí stahování amerických vojáků ze země a k podobnému kroku se chystají také další státy, které přispívají do mezinárodního kontingentu sil ISAF, zejména Velká Británie a Německo.
Spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle proto o příštích dvanácti měsících hovoří jako o "rozhodujícím roku" afghánské kampaně.
Odsun z Afghánistánu by měl být dokončen v roce 2014, kdy by kontrolu nad bezpečnostní situací v zemi měly kompletně převzít jednotky kontrolované vládou v Kábulu a vycvičené Severoatlantickou aliancí.
Vrchní velitel sil NATO v Afghánistánu, generál David Petraeus, se však netají tím, že Bílý dům se na válku proti Tálibánu dívá příliš optimisticky.
Ani 150 tisíc vojáků jednotek ISAF totiž nedokázalo zabránit tomu, aby povstalci vedle svých tradičních bašt na jihu a východě země postupně neovládli také sever a západ Afghánistánu.
V bojích s Tálibánci tak loni padlo 711 příslušníků zahraničních jednotek, což je o 190 více než před rokem.
Afghánské ministerstvo vnitra za loňský rok registruje přes 6700 násilných incidentů, ať již se jedná o sebevražedné útoky či exploze bomb odpalovaných u silnic, po nichž se přesunují mezinárodní jednotky.
Petraeus silně pochybuje o tom, že Afghánci budou již za tři roky schopni čelit Tálibánu sami.
Půl miliardy za drogy
Loni nebývale vzrostly také příjmy, které mají afghánští pěstitelé a potažmo i povstalci z místní produkce opia a hašiše.
Ačkoliv úroda máku, z něhož se opium vyrábí, loni poklesla ve srovnání s rokem 2009 o polovinu, cena narkotik stoupla o téměř dvěstě procent.
Jeden kilogram opia, které je dále pašováno do střední Asie a Ruska, se tak prodával na místním trhu za 169 dolarů.
Tálibán mohl své aktivity zintenzivnit mimo jiné z toho důvodu, že do jeho rukou padlo až půl miliardy USD pocházejících z obchodu s drogami, za které si následně nakoupil zbraně.
Odhaduje se, že dva miliony afghánských pěstitelů napojených na Tálibánce loni vyprodukovalo 3900 tun opia a tři a půl tisíce tun hašiše.
