Stuttgart - Delegáti sjezdu pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) schválili programové prohlášení, podle kterého islám není slučitelný s německou ústavou.
Programové prohlášení Alternativy pro Německo (AfD)
Německá strana Alternativa pro Německo (AfD) dnes po více než třech letech existence schválila programové prohlášení. Agentura DPA shrnula nejdůležitější usnesení a cíle obsažené v prohlášení:
Neregulované přistěhovalectví poškozuje Německo, vítáni jsou "kvalifikovaní přistěhovalci s velkou ochotou integrovat se".
- "Islám nepatří k Německu".
- Zastavení jednaní o plánovaných dohodách o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) a mezi EU a Kanadou (CETA).
- Stažení všech zahraničních vojáků a jaderných zbraní z Německa.
- Obnovení branné povinnosti pro muže.
- Přímá volba prezidenta.
- Lidové hlasování po vzoru Švýcarska.
- Omezení mandátu poslanců na čtyři legislativní období.
- Snížení hranice trestní odpovědnosti ze 14 let na 12.
- Turecko by se nikdy nemělo stát členem Evropské unie.
- Zásadní reforma EU zahrnující posílení suverenity národních států.
- Zjednodušení procesu vyhošťování cizinců páchajících trestné činy.
- Počet potratů by se měl snížit. Zajistit by to měly změny v těhotenském poradenství.
- Reforma veřejnoprávních médií. Platit by měli jen ti, kteří vysílaní skutečně sledují či poslouchají.
- Prodloužení lhůt pro provoz německých jaderných elektráren.
Prohlášení rovněž vyzývá k zákazu mešit a burek, píše agentura Reuters. AfD tak do prohlášení zakotvila svou antiislámskou rétoriku z uplynulých týdnů. Začátek dvoudenního kongresu strany v sobotu narušily protesty levicových demonstrantů. Policie zhruba 500 z nich přechodně zadržela a deset policistů při srážkách s protestujícími utrpělo lehká zranění.
Sjezd schválil v programovém prohlášení kapitolu s názvem "Islám nepatří k Německu". Tato formulace podle serveru Deutsche Welle připomíná výroky kancléřky Angely Merkelové a bývalého prezidenta Christiana Wulffa vyjadřující opačný postoj.
"Ortodoxní islám, který nerespektuje náš právní systém, nebo proti němu dokonce bojuje, a který si činí mocenské nároky jako jediné platné náboženství, je s naším právním systémem a s naší kulturou neslučitelný," píše se v prohlášení.
Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí. AfD rovněž odmítá minarety coby "islámský symbol moci". Staví se také proti vstupu Turecka do Evropské unie.
Rozsáhlé spory vedli delegáti ohledně úplného zákazu přistěhovalectví a některé radikální formulace byly nakonec upraveny. "Přistěhovalci s kvalifikací pro trh práce a s velkou ochotou se integrovat jsou vítáni," uvádí se nyní v prohlášení. V sobotu přitom někteří delegáti navrhovali formulaci, že "přistěhovalectví, zejména z cizích kultur, je třeba zásadně odmítat", upozornila agentura DPA.
Delegáti nicméně odmítli zahrnout do prohlášení dodatek, podle kterého by všichni muslimové neměli být považováni za extremisty. Jeden z delegátů podporující tuto tezi si při svém projevu vyzývajícím k většímu porozumění vysloužil posměšky a pískot, napsala agentura Reuters.
Jako host na sjezdu AfD v sobotu vystoupil bývalý český prezident Václav Klaus, jenž prohlásil, že "démonizaci" AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích považuje za "absurdní" a "lživou". "Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii," řekl exprezident s tím, že strana musí "odmítnout zničující politickou korektnost".
Alternativa pro Německo vznikla teprve před třemi lety. Zatím nemá zastoupení ve spolkovém parlamentu, její členové se však již dostali do poloviny z 16 zemských parlamentů. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje stranu až 14 procent voličů. AfD tak představuje vážnou hrozbu pro konzervativce kancléřky Angely Merkerkelové a další zavedené strany před spolkovými volbami, které se budou konat příští rok.
