Drážďany - Letošní parlamentní volby v Německu neměly moc překvapivých momentů.
Angela Merkelová a její křesťanští demokraté (CDU) vyhráli. A předvolební průzkumy dobře odhadly, že sociální demokraté a jejich lídr Martin Schulz naopak propadnou.
Co však mnoho pozorovatelů nečekalo, byl tak vysoký zisk Alternativy pro Německo (AfD). Krajně pravicová strana, která staví především na ostré kritice imigrační politiky kancléřky Merkelové, získala v celostátním průměru 12,6 procenta hlasů. A poprvé tak pronikla do Spolkového sněmu.
Vůbec největší podporu našla ve východních, takzvaných nových spolkových zemích. Pro tradiční strany bude velmi těžké získat tyto voliče zpátky, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz německý politolog Christian Demuth.
Protiislámská a protiimigrační AfD má podle Demutha slušnou šanci zakotvit na německé politické scéně natrvalo. Je akorát otázkou, s jakou podporou a v jaké podobě.
Podle politologa existují dva možné scénáře.
Pomohli jste uprchlíkům, ale co bude s námi?
První scénář počítá s relativně klidným vývojem v Německu i ve světě. AfD by se v takovém případě udržela jako menší strana. "Může klidně zase spadnout pod pět procent," dodává politolog.
V úvahu ale připadá i obtížnější situace, kdy by se země ocitla například v hospodářské krizi. Pak by se k AfD mohlo připojit mnohem více voličů, a to zejména z bývalé východoněmecké NDR.
"Potenciál AfD vidím právě ve východním Německu. Zde se (strana) pevně drží kolem 30 procent hlasů," říká Demuth.
Potvrzují to i letošní výsledky z jeho vlastní spolkové země, Saska, kde AfD získala 27 procent hlasů a těsně zvítězila.
Podle Demutha tu populisté těží hlavně z pocitu, že spolková vláda běžné občany opomíjí. "Typické a časté výroky jsou: 'Udělali jste něco pro banky, pro Řeky, pro uprchlíky. Ale co bude s námi?'" vysvětluje politolog.
Východní Němci mají i 28 let po pádu Berlínské zdi nižší platy a důchody než jejich spoluobčané na Západě. A taky menší sociální jistoty.
Vadí jim, že i po desetiletích tvrdé práce mohou snadno skončit na podpoře. "To je skutečně nespravedlivé," říká politolog Demuth.
Zahořklí podle něj navíc nejsou jen sociálně slabí východní Němci, ale i řada lidí ze vzdělanějších a bohatších vrstev. Často se z různých důvodů cítí být občany druhé kategorie. Nebo si po transformaci, která následovala po znovusjednocení Německa v roce 1990, nepřejí už žádné další změny.
Nešilhat doprava
AfD nicméně nebodovala jen na východě země, ale například i v západoněmeckém Porúří.
Pro tradiční strany tak bude podle Demutha mimořádně složité získat zpět své voliče. Jako jedinou cestu vidí jasné pojmenování a řešení problémů, kterými společnost trpí.
A taky občanské vzdělávání a výchovu k demokracii.
"Největší chybou, kterou bychom mohli udělat, je pošilhávat doprava. Tím se spíš otevírá prostor pro AfD - lidé beztak raději volí originál," vysvětluje politolog.
A ukazuje na výsledky letošních voleb v Bavorsku a Sasku. Alternativa pro Německo tu výrazně uspěla i přesto, že místní svazy CDU a její partnerské křesťansko-sociální unie (CSU) jsou silně konzervativní.
Benešovy dekrety a wehrmacht
Podle politologa nesou část "viny" za úspěch krajně pravicové strany i německá média, když šířila cílené provokace AfD.
"Na konci volební kampaně se už nemluvilo o spravedlnosti, hospodářství nebo digitalizaci. Ale jen o AfD," připomíná Demuth.
Sdělovací prostředky pak taky zdůrazňovaly témata, na kterých se právě tato strana profiluje. Tedy migraci, vnitřní bezpečnost nebo terorismus. V sociálních nebo ekonomických otázkách, kde AfD spíše tápe, se nechávaly jejich politiky příliš snadno odbýt.
Otázkou teď je, zda se bude podobný úspěch krajní pravice opakovat i v dalších evropských zemích.
Podle Demutha se obecně posouvají společenské hranice - dokládá to například výroky představitelů AfD o uznání zásluh vojáků německého wehrmachtu nebo jejich zpochybňováním tzv. Benešových dekretů.
"Hororový scénář je, že se všude v Evropě dostanou k moci pravicoví populisté. Co by bylo pak? Staré, dávno pohřbené věci se můžou znovu vynořit," varuje politolog.
