Berlín - Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) začala svoji parlamentní éru šokem.

Den poté, co ve volbách získala 94 křesel v Bundestagu a se ziskem 13 procent skončila třetí, uspořádala první tiskovou konferenci. 

A vedení strany se na ní hned stihlo ostře rozhádat.

Spolupředsedkyně strany Frauke Petryová oznámila, že bude nezávislou poslankyní a nestane se členkou parlamentní frakce AfD.

Uprostřed tiskové konference navíc k velkému překvapení přítomných novinářů i svých spolupracovníků vstala a odešla pryč.

"Měli bychom veřejně přiznat, že existují spory o směřování Alternativy pro Německo. Neměli bychom to zastírat, protože společnost volá po otevřené debatě," uvedla Petryová.

Buďme hrdí na své vojáky

Ve straně je tato mladá politička považována za představitelku křídla, které nesouhlasí s extrémními výroky, týkajícími se například relativizování zločinů nacistické éry.

Související

Populisté jdou v Německu ke dnu. Začali se hádat mezi sebou

Naopak volební lídr AfD Alexander Gauland tvrdí, že Německo by mělo být hrdé na své vojáky z obou světových válek.

Stranický kandidát v Durynsku Björn Hocke kritizoval výstavbu památníku obětem holokaustu v Berlíně.

Podle německých médií bude šéfem frakce Alternativy pro Německo v parlamentu Gauland. Šestasedmdesátiletý politik, který byl v minulosti třicet let členem Křesťansko-demokratické strany (CDU).

Spory ve vedení se táhnou s Alternativou pro Německo téměř od začátku. Původně v roce 2013 vznikla jako seskupení lidí, odmítajících euro a pomoc krizí zasaženému Řecku.

Tyto politiky ale postupně vytlačila skupina, vymezující se především proti přijímání imigrantů a rostoucímu počtu muslimů v Německu.

Zakladatel AfD a profesor ekonomie Bernd Lucke kvůli tomu ze strany vystoupil.

Předvolební kampaň AfD. | Foto: Reuters

Vůdci Alternativy teď po volbách slíbili na tiskové konferenci voličům, že budou v Bundestagu konstruktivní opozicí. I přesto, že se neubránili otevřeným sporům. 

Většina AfD se shodne na tom, že chce na parlamentní půdě rozběhnout častější diskuse o imigraci a euru.

K programovým cílům patří také obnova povinné základní vojenské služby.

Z českého hlediska je zajímavé, že AfD se ostře kriticky vymezuje k Benešovým dekretům a nemožnosti navrácení majetku sudetských Němců.

Strach z přistěhovalců 

Analýzy ukazují, že Alternativa pro Německo důrazem na obavy z přistěhovalectví a ztráty německé identity získávala hlavně voliče křesťanských demokratů (CDU/CSU).

A taky lidi, kteří dříve nechodili k volbám.

Nejde přitom o voliče nižšího vzdělání nebo ve špatné ekonomické situaci. Podle analýzy časopisu Der Spiegel jsou mezi voliči AfD i bohatí lidé různých věkových skupin s ukončenou střední či vysokou školou.

Podle očekávání bodovala strana nejvíce ve východních spolkových zemích, na území bývalé Německé demokratické republiky.

Historického vítězství pak dosáhla v Sasku.

Vládní CDU tam těsně porazila, dostala nejvíc hlasů. Mimořádnou podporu pak měla v některých volebních obvodech u českých hranic.