reklama
 
 

Německo se chystá na tříbarevnou koalici. Pravicová AfD chce vyšetřovat otevření hranic uprchlíkům

25. 9. 2017 5:30
Rozpaky, zklamání, radost. Lídři německých stran, které se dostaly do Spolkového sněmu, hodnotili výsledky voleb zcela rozdílně. | Video: Reuters |  01:27
V nedělních parlamentních volbách v Německu sice zvítězil očekávaný favorit, nebyla ale nouze o překvapení. Křesťanští demokraté (CDU/CSU) vyhráli nakonec s daleko menším počtem hlasů, než jim předpovídaly průzkumy. Naopak nová protiimigrantská a protimuslimská Alternativa pro Německo (AfD) slavila velký úspěch. Jako nováček získala podle odhadů přibližně 13 procent voličských hlasů. Krajní pravice tak poprvé v poválečné historii Německa zasedne v parlamentu a hned z ní bude třetí nejsilnější strana Bundestagu. Pro německé sociální demokraty (SPD) s novým lídrem Martinem Schulzem skončily volby hořkou porážkou.

Berlín - Angela Merkelová bude německou kancléřkou i ve čtvrtém volebním období.

Počtvrté v čele svých křesťanských demokratů (CDU/CSU) vyhrála  parlamentní volby.

Ne ale o tolik, jak jí věštily předvolební průzkumy.

Poslední odhady volebních výsledků dávaly v neděli krátce před půlnocí CDU a její sesterské bavorské straně CSU 33 procent odevzdaných hlasů.

To je sice nejvíc ze všech současných politických stran, ale pro blok CDU/CSU nejméně v historii celého poválečného Německa.

V předvolebních průzkumech se přitom křesťanští demokraté dlouho pohybovali těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí. A v předchozích parlamentních volbách v roce 2013 získali 41,5 procenta hlasů.

"Samozřejmě, že jsme doufali v o něco lepší výsledek. Ale nesmíme zapomenout, že máme za sebou mimořádně náročné období. Jsem ráda, že jsme dosáhli strategického cíle naší volební kampaně," řekla německá kancléřka těsně po uzavření volebních místností.

Nedělní výsledek silně připomíná první parlamentní volby Angely Merkelové v roce 2005.

V průzkumech taky dlouho jasně vedla, nakonec ale sociální demokracii Gerharda Schrödera porazila o jediné procento.

Německým sociálním demokratům (SPD) se ale může tentokrát o podobně úspěšném výsledku jen zdát.

Pod vedením bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze skončili taky nejhůř v poválečné historii. Se ziskem necelých 21 procent hlasů.

Podívejte se na záznam projevu Martina Schulze. | Video: DVTV

Martin Schulz taky okamžitě po zveřejnění prvních odhadů volebních výsledků prohlásil, že jeho strana nemá jinou možnost než odejít z dosavadní velké vládní koalice s křesťanskými demokraty.

Přestože by ji prostým součtem hlasů mohla pohodlně zopakovat. A sama kancléřka tuto variantu po volbách taky nezavrhovala.  

"Naše role je jasná. Jsme opoziční strana. Nemůžeme dopustit, aby extrémně pravicová strana byla v Německu hlavní opozicí," prohlásil šéf SPD.

Nástup pravicových populistů

Tou krajně pravicovou výzvou je Alternativa pro Německo (AfD). V nedělních volbách získala jako úplný politický nováček hned 13 procent hlasů a skončila celkově jako třetí nejsilnější subjekt.

Je to lepší výsledek, než jí předpovídaly průzkumy.

Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová už v prvním povolebním projevu naznačila, že její strana bude v ostrém protiuprchlickém tónu pokračovat i po volbách.

Ve svém vystoupení prohlásila, že její strana bude v Bundestagu iniciovat vznik výboru, který vyšetří rozhodnutí kancléřky Merkelové z roku 2015 otevřít hranice Německa statisícům uprchlíků.

Němci volí své zástupce do Spolkového sněmu. Stane se Angela Merkelová počtvrté kancléřkou? Speciální vysílání DVTV a Aktuálně.cz. | Video: DVTV, Daniela Drtinová

Alternativa pro Německo výrazně zabodovala ve východních spolkových zemích, na území bývalé Německé demokratické republiky. Dostala tam skoro 22 procent hlasů a skončila druhá hned za křesťanskými demokraty. 

Protože němečtí sociální demokraté do nové vlády nechtějí a Alternativu pro Německo (AfD) tam nechce nikdo jiný, míří nedělní volební výsledky k vytvoření takzvané jamajské koalice.

Tedy vládě složené z poltických stran, jejichž barvy připomínají jamajskou vlajku: CDU/CSU (černá), liberální FDP (žlutá) a Zelení (zelená).

S vládou složenou ze tří stran přitom nemá poválečné Německo zkušenost. Koalici zde tvořily vždy maximálně dvě politické formace.

Vznik nové koalice bude složitý hlavně kvůli odlišným programům Zelených a Svobodných demokratů (FDP).

Svobodní demokraté chtějí například plošné snížení daní až o třicet miliard eur. Zelení chtějí zdanit jen lidi s vyššími platy.

FDP chce taky zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost až na tři procenta HDP ze současných 1,2. 

Zelení chtějí naopak finance směřovat hlavně do školství. Zvyšování výdajů na obranu kategoricky odmítají. Snížit chtějí i německý export zbraní.

Neshodnou se ani v citlivém tématu imigrace. 

Zelení nechtějí omezovat počet žadatelů o azyl, FDP naopak požaduje přísnější azylové zákony.

I EU a svět vidíme jinak

Potenciální noví koaliční partneři kancléřky Merkelové se liší i v evropské a zahraniční politice. 

Němečtí Zelení podporují federalizaci Evropské unie a neodmítají společná evropská ministerstva. FDP naopak o další evropskou integraci příliš nestojí a odmítá i záchranu členských zemí eurozóny ve finančních problémech, jako bylo v minulých letech například Řecko.

Kancléřku Merkelovou tedy čekají dlouhá a složitá vyjednávání o nové německé vládní koalici a jejím programu. 

Podívejte se na záznam projevu Angely Merkelové po oznámení předběných výsledků voleb v Německu.

autor: Martin Novák | 25. 9. 2017 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama