Z dluhu přes 300 tisíc na osm milionů. Truhlář už dvacet let platí vyděračský úrok

Martin Biben Martin Biben
20. 9. 2018 5:30
Rozjetou prodejnu s nábytkem Jaroslava Procházky položil dodavatel, který chtěl dvakrát zaplatit za jednou dodaný nábytek. "Vyhrožovali mi ukrajinskými vymahači a já pak podepsal, že ty peníze opravdu dlužím, a ještě souhlasil s denním penále 1300 korun. Měl jsem tehdy jít na policii a oznámit vydírání," tvrdí muž, jehož jméno bylo na jeho přání změněno.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Libor Fojtík

Plzeňsko - Osm let dílna a prodejna nábytku, kterou Jaroslav Procházka vedl se synem, prosperovaly. Až v roce 1998 přišel v podnikání třiašedesátiletého muže z Plzeňska nečekaný zlom. 

Vyučený truhlář, který se dnes živí jako řidič, tvrdí, že jeden z jeho dodavatelů po něm chtěl neoprávněně zaplatit dvakrát za jednou dodaný nábytek.

"Zboží mi dodal, ale když jsem v obchodě nebyl, tak si vzal hned peníze z kasy, i přes odpor prodavačky. Napsal k tomu potvrzení, že dostal zaplaceno, ale tam byl uveden úplně jiný materiál," říká muž.

Vznikl tak dluh 314 tisíc, protože Procházka doklad, že za dodané zboží zaplatil, neměl. Navíc dokonce podepsal dokument, ve kterém uznává, že peníze opravdu dluží.

"On a jeho právník mě podrobili nátlaku, vyhrožovali mi ukrajinskými vymahači a já pak podepsal, že ty peníze opravdu dlužím, a ještě souhlasil s denním penále 1300 korun. Měl jsem tehdy jít na policii a oznámit vydírání," tvrdí muž.

Roční obrat podniku otce a syna do té doby byl mezi 800 až 900 tisíci korun. Dluh přes 300 tisíc, navíc denně zvyšovaný o dalších 1300 korun, nakonec přivedl firmu, která vyráběla nábytek a okna, ke krachu.

"Nezvládli jsme to a já šel do práce dělat řidiče." Jenže splácet stále narůstající statisícový dluh z ročního platu 95 tisíc hrubého nešlo už vůbec. "Vzal jsem si půjčku 150 tisíc, ze které jsem 2900 měsíčně splácel. Vymahačským ukrajinským firmám jsem zaplatil 110 tisíc v hotovosti a dal okna za 90 tisíc," popisuje Procházka.

Závazek dále narůstal

Jenže zatímco 110 tisíc mu soud později uznal, okna jako uhrazení části dluhu ne. Závazek tak místo snižování dál narůstal. "Takže jsem chodil do práce, splácel exekutorům a zůstávalo mi jen životní minimum."

Po čase muž jistinu uhradil, dodnes z 314 tisíc původního dluhu zaplatil už 370. "Několikrát jsem volal plzeňské exekutorce Vendule Flajšhansové, že to není možné, platit dál takové peníze. Jenže to nebylo nic platné. Dodnes mi spočítali i s úroky, že dlužím, včetně 1,2 milionu odměny exekutorky, přes osm milionů korun," říká.

Podle údajů z Centrální evidence exekucí nyní činí smluvní pokuta přesně 8 356 878 korun. Procházka říká, že s věřitelem, jehož se Aktuálně.cz snažilo na jediné dostupné adrese bezvýsledně kontaktovat i doporučeným dopisem s otázkami, se několikrát snažil bezvýsledně domluvit, dal věc i k soudu.

"Vždy mi ale řekli, že v 90. letech to byla divočina, dluhy včetně onoho vyděračského penále jsem podepsal, takže je musím zaplatit. Psal jsem i ministru spravedlnosti, obrátil jsem se na organizaci Člověk v tísni. Všechno marné."

Procházka nyní vydělává měsíčně 16 až 17 tisíc korun hrubého, exekuce mu odečítá zhruba dva tisíce korun měsíčně. Manželka má důchod 6800 korun. Žijí skromně a vystačí i díky tomu, že bydlí v rodinném domě u své dcery, která vystudovala vysokou školu. Procházkův syn se nyní živí jako řemeslník v Německu.

"Je mi to neuvěřitelně líto, nikdy jsem nikomu nic nedlužil. Hlavně kvůli dětem, aby s tím ještě neměly potíže. Přiznám se, že si někdy připadám jak ve snu, stále se mi tomu nechce věřit, že je u nás možné udělat z dluhu 314 tisíc skoro osm milionů. A že to potkalo zrovna mě," říká.

V Procházkově případu se však nyní přece jen objevila šance. Muž se setkal s autorem Mapy exekucí Radkem Háblem, který se popisováním často nelidského přístupu vůči dlužníkům v Česku zabývá.

Zdánlivě beznadějný případ

"Nemám rád ty zdánlivě beznadějné případy, vždycky se snažíme nějaké řešení najít. Prapůvod všeho je smlouva, on sice splácel 1500 měsíčně, ale dluh se mu zvyšoval o 1300 korun denně," říká Hábl, který Procházku spojil s právníkem Petrem Němcem, který se na problematiku exekucí specializuje.

Soudy podle něho rozhodovaly v neprospěch dlužníka proto, že závazek vznikl při podnikání. "Je problém, že je to sankční úrok, podnikatelský. Bylo to na IČO a na jeho soukromou osobu, kdyby měl společnost s ručením omezeným, tak je bez potíží, nechal by firmu zkrachovat a jel dál. Tak to přece dělá leckdo," vysvětluje Němec.

Hábl však podotýká, že nyní už by dluh růst neměl, protože Procházka má jistinu od roku 2008 zaplacenou. "Stále je tu ale riziko, že k němu domů přijde exekutor, že bude muset prokazovat, co je jeho a co není jeho," dodal.

Procházka ani jeho manželka navíc nemohou mít bankovní účty, protože by byly obstavené. "Nemůže čerpat žádný bankovní produkt. Kdyby ztratil bydlení, tak ho nikdo neubytuje, měl by i problém najít při ztrátě práce jinou. Pro spoustu zaměstnavatelů představují lidé v exekuci problém," míní autor Mapy exekucí.

O možnosti zastavit Procházkovu exekuci bude ještě rozhodovat soud, kde už dlužníka zastupuje právě advokát Němec. Dnes už se nemůže odvolávat na nepříznivé okolnosti Procházkova zadlužení před dvaceti lety, zjistit, jak se vše odehrálo, už je nemožné. Procházka navíc promeškal možnost bránit se u soudu, kam si nepřizval advokáta. Má proto připravenou jinou argumentaci, obrací se při ní rovnou k ústavě.

"Budeme apelovat na morálku. Výkon rozhodnutí je realizace práva a spravedlnosti. A pokud se změnily okolnosti života pana Procházky, může se exekuce stát nesmyslnou, nepřiměřenou," upozorňuje advokát Němec s vysvětlením, že dluh vznikl ještě v době, kdy Procházka podnikal, teď by se k němu mělo přistupovat jinak.

"Není možné, aby byl člověk v exekuci nadosmrti. Exekuce ztrácí smysl, když se ví, že ji nikdy celou nezaplatí. Jistina se vymohla, zbyla jen pokuta. Kdyby byl společnost s ručením omezeným, dávno by to položil. Když jsme se smířili s tím, že firmy krachují a jejich dluhy zmizí, je absurdní, že se po lidech vymáhají dluhy nadosmrti," podotýká Němec.

Exekutorka Vendula Flajšhansová z Exekutorského úřadu Plzeň-sever se k případu odmítla vyjádřit. "Vaší žádosti o schůzku nemohu vyhovět, neboť jsem ze zákona vázána povinností mlčenlivosti, a to ve vztahu ke všem zúčastněným osobám na daném exekučním řízení," napsala.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy