Astrofyzik Jiří Grygar patří k nejvýraznějším osobnostem české vědy. Nejen jako badatel, ale především jako člověk, který dokázal nadchnout veřejnost pro poznávání vesmíru. Zažil válku i 40 let totality a dnes slaví 90. narozeniny. Za svůj největší úspěch považuje to, že přivedl k vědě mnoho mladých lidí.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.
Myšlenka, že život na Zemi mohl vzniknout jinde ve vesmíru, byla dlouho spíše doménou spekulací. Nový experiment amerických vědců jí však dodává reálnější obrysy. Extrémně odolné bakterie totiž v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Astronomové v Jižní Africe objevili nejvzdálenější a zároveň nejjasnější kosmický laser, jaký kdy byl zaznamenán – světlo k nám dorazilo z více než osmi miliard světelných let. Jeho původcem je bouřlivá srážka dvou galaxií.
Nový snímek pořízený jednou z největších astronomických observatoří na Zemi ukazuje centrum naší galaxie v dosud nevídaných detailech. Obraz, který vznikal několik let, je nejen vizuálně působivý, ale především umožní astronomům zkoumat životní cyklus hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, těsně vedle supermasivní černé díry v jejím středu.
Čeští vědci přinášejí možné důkazy o tom, že na Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Vůbec poprvé popsali „hvizd“ blesku na Marsu – elektromagnetický signál vzniklý při elektrickém výboji, který sonda MAVEN zachytila nad rudou planetou.
Na první pohled to vypadá jako nenápadný softwarový upgrade. Ve skutečnosti jde ale o technologický skok, který může změnit způsob, jakým lidstvo zkoumá cizí světy. Vozítko Perseverance získalo schopnost určovat svou přesnou polohu na Marsu bez pomoci lidí na Zemi – něco jako vlastní „GPS“ na rudé planetě.
Jedna z největších známých hvězd podle odhadovaného poloměru se v posledních letech chová neobvykle. Astronomové diskutují, zda jde o skutečný evoluční zlom, nebo jen projev nestability typické pro velmi hmotné hvězdy na sklonku života. Objekt WOH G64 ve Velkém Magellanově mračnu může podle části vědců směřovat k závěrečné fázi před kolapsem jádra. Jiní takové tvrzení zpochybňují.
Ambiciózní návrat lidstva k Měsíci se znovu komplikuje. Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru programu Apollo, čelí dalším technickým potížím. Raketa, jež má vynést posádku mise Artemis II na cestu kolem Měsíce, se bude muset vrátit do montážní haly. Důvodem je problém s prouděním helia v horním stupni rakety. Jde už o druhou závadu, kvůli které byla mise odložena.
Dvanáct hrdinů, kteří viděli Zemi jako křehkou modrou kouli, se stalo symbolem triumfu. Jenže jejich největší výzva nezačala na lunárním povrchu, ale až po návratu domů – v boji s depresí, hledáním smyslu i tíhou slávy. NASA nyní ladí březnový start mise Artemis, která po dekádách vrátí astronauty k Měsíci, připomeňte si fascinující i tragické příběhy jejich předchůdců.
Mělo to být osm dní rutinního testu, skončilo to jako devítiměsíční drama v zajetí vesmíru. Nově uzavřené vyšetřování NASA odhaluje, že loď Starliner od Boeingu dělily od katastrofy jen drobnosti. NASA události z roku 2024 klasifikovala jako nehodu typu A, testovací let Starlineru se tak ocitl ve stejné kategorii jako katastrofy raketoplánů Challenger a Columbia, při nichž zahynulo 14 lidí.
Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.
Největší obavy vědcům z NASA nedělají drobné kameny, které pravidelně shoří v atmosféře, ani gigantická tělesa z hollywoodských katastrofických filmů. Nejvíc je trápí asteroidy o průměru kolem 140 metrů a více - tělesa, která by sice nezpůsobila globální zkázu, ale dokázala by vymazat z mapy celý region či město. A právě o mnoha z nich zatím lidstvo vůbec neví.
Od prvního pohledu ke hvězdám až po moderní raketové mise, vesmír lidstvo nepřestává udivovat. Jak dobře se vyznáte ve hvězdách, planetách a historických kosmických událostech? Vydejte se na krátký výlet do vesmíru v našem kvízu.
Astronomové zaznamenali nejdelší gama záblesk, jaký kdy byl ve vesmíru pozorován. Výbuch, označený GRB 250702B, trval neuvěřitelných sedm hodin a podle vědců může ukazovat na zcela nový typ hvězdné exploze. Domnívají se, že událost pravděpodobně způsobila černá díra, která pohltila hvězdu. Nyní přibližují teorie, jak k tomu mohlo dojít.
Záhadný meteorit přezdívaný Černá kráska, který na Zemi doputoval z Marsu, obsahuje výrazně více vody, než se dosud předpokládalo. Ukazuje to nová studie založená na moderní metodě neutronového skenování. Objev posiluje teorii, že Mars byl v dávné minulosti mnohem vlhčí planetou – a možná i místem, kde mohl vzniknout jednoduchý život.
Vědci objevili dosud největší organickou molekulu obsahující síru – prvek nezbytný pro bílkoviny a enzymy na Zemi – v mezihvězdném prostoru. Dosud její větší sloučeniny nacházeli jen v kometách a meteoritech. Objev tak označují za „chybějící článek“ v porozumění tomu, jak vzniká chemie života ve vesmíru.
Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.
Měl to být rutinní let do vesmíru, ale osmadvacátá mise raketoplánu Columbia se stala jedním z nejtragičtějších okamžiků v historii kosmonautiky. 1. února 2003 se Columbia během návratu na Zemi rozpadla a celá sedmičlenná posádka zahynula. Katastrofa odhalila nejen technické nedostatky, ale také organizační selhání NASA. Podle některých odborníků se bdělost nesmí vytratit ani dnes.
