Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více.
I když byla havířina jedním z nejtěžších řemesel, ve slezských rodinách měla dlouhou tradici. Udržovala se i po několik generací a uhlí dávalo práci nejen mužům, ale i ženám. Tomu je teď konec. S uzavřením Dolu ČSM ve Stonavě tahle letitá historie skončila. A jak to samy rodiny řeší? Reportér deníku Aktuálně.cz s některými z nich mluvil.
Konec těžby uhlí a krize ocelářství. Dva problémy, které dopadají na český těžký průmysl, se minulý týden zhmotnily ve Slezsku. Smuteční akcí havířů a protestním mítinkem ocelářů. A byť do Ostravy přijel premiér Andrej Babiš i vládní zmocněnec Filip Turek, ten nejpovolanější - ministr průmyslu - chyběl. Vyrazil do Berlína. Podle některých médií je Karel Havlíček u Babiše v nemilosti.
Smutek v očích, bučení na prezidenta Petra Pavla, lahváč v kroužku před kantýnou nebo historky o tom, kdo komu v hospodě roztrhal triko. Středa 4. února ve Stonavě na Karvinsku měla řadu stereotypů, které si člověk se slezskými horníky spojuje. I přesto všechno to byl ale den, kdy tradiční havířská profese v českých zemích zanikla. Odteď už nikdo nevytěží ani kilogram uhlí.
V šatně si naposledy oblékl fáračky, nasadil přilbu a cestou k těžní kleci narychlo vypil povinnou gulášovku. Karel Blahut, závodní Dolu ČSM, sfáral do hloubky 1300 metrů už po sedmitisící padesáté osmé. Tentokrát to ale bylo jiné.
Řada výztuží pod zemí zůstane, některé ale ještě havíři stihnou vytáhnout. „Vylamování“ ocele z chodeb je dřina, jak právě dokazuje jeden ze zpocených mužů. Pracuje jen v trenkách a přilbě. Reportér deníku Aktuálně.cz sfáral za havíři do stonavského Dolu ČSM na jednu z posledních šichet. Tady na začátku roku 2026 skončí dlouhá historie těžby černého uhlí u nás. A s ní zanikne i hornická profese.
Jedno páteční ráno, které začalo radostí z očekávaných podzimních prázdnin – a skončilo smutkem celé vesnice. V říjnu 1966 se na velšský Aberfan zřítila obrovská masa uhelného odpadu a pohřbila školu plnou dětí. 144 mrtvých. Zděšená veřejnost, trauma přeživších – a královna, která přišla pozdě. Jedna z největších katastrof v dějinách Spojeného království navíc zůstala bez trestu.
Pavel Tykač, uhlobaron a vlastník fotbalové Slavie, má problém s tím, jak o něm mluví Jakub Michálek. Podal na něj proto žalobu, kterou v úterý otevřel pražský soud. Hned na začátku se ukázalo, že miliardář se s pirátským poslancem nedomluví mimosoudně. Kauza se tak do sněmovních voleb, v nichž bude na posledním místě pražské kandidátky i Michálek, nestihne uzavřít.
Přes kilometr dlouhý zemní val osázený stromy a keři má zmírnit dopady těžby v polském hnědouhelném dole Turów na obyvatele obcí na české straně hranice. Val by měl částečně zabránit některým negativním vlivům dolu na příhraniční oblasti, především zastíní těžební jámu při pohledu z české strany. Po vypořádání a zapracování připomínek by stavba valu měla začít ještě letos na podzim.
Fotograf Jiří Žižka dlouhodobě dokumentuje krajinu a život lidí na Ostravsku a v Těšínském Slezsku. Jeho cílem je zachytit emoce míst poznamenaných těžbou, zaznamenat, jak se na nich žije, a proniknout do vnitřního světa tamních lidí. Nyní své snímky vystavuje v Galerii Opera v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě. K vidění tam jsou do 28. června.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
Místo prašné jámy třpytící se hladina vody a okolo les poskytující příjemný chládek. Tak by mohla podle představ polské státní těžařské firmy PGE vypadat budoucnost místa, kde se dnes rozkládá obří hnědouhelný důl Turów. Plány na proměnu lokality jsou zatím jen vágní, experti ale varují, že zaplavení těžební jámy potrvá desítky let. A scházet může to úplně nejdůležitější: voda.
Na dolu poblíž našich severních hranic je dokonale vidět, jakou paseku dělá nejen spalování uhlí, ale i sama jeho těžba. Jak ničí krajinu a prostředí, ve kterém žijeme.
Evropská komise se zapojí do žaloby na Polsko, kterou Česká republika podala k Soudnímu dvoru EU kvůli rozšiřování těžby v polském uhelném dole Turów. Podle agentury Reuters to oznámila ve středu.
Zájem o dohodu s Českou republikou ohledně dolu Turów má i polská strana, shodli se v úterý polští představitelé. Česká vláda v pondělí schválila, aby ministři životního prostředí a zahraničí sjednali s Polskem mezivládní dohodu. Česko má zároveň podle usnesení vlády navrhnout Soudnímu dvoru EU, aby Polsku uložil penále ve výši pěti milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně.
Dříve ustoupily automobilům, nyní se tramvajové linky vrací do evropských měst. Jednotlivé vlády tím chtějí snížit emise přispívající ke klimatické změně. Některá města jdou ale ještě dál - například Atény chystají velkou proměnu, která by snížila teploty během léta. Snaží se tak předejít extrémnímu suchu. Server Aktuálně.cz přináší květnové novinky o klimatu.
Evropská komise ve čtvrtek podle polské rozhlasové stanice RMF FM znovu vzkázala Polsku, že musí zastavit těžbu v hnědouhelném dole Turów nedaleko českých hranic. Varšavě to minulý pátek nařídil Soudní dvůr EU. EK také hodlá překontrolovat plánovanou smlouvu mezi Polskem a Českem ohledně dolu. Bude totiž chtít zjistit, zda dohoda řeší problémy, které Polsku vytýkala už loni v prosinci.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
