Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
Vila odsouzeného Radovana Krejčíře v Černošicích u Prahy je znovu na prodej. Po rozsáhlé rekonstrukci je v nabídce téměř za 55 milionů korun, což je dvojnásobek původní ceny. Vyplývá to z informací na serveru Sreality.cz. Pokusy o dražbu vily začaly v roce 2016, v listopadu 2021 byla vydražena za 21,38 milionu korun. Na inzerát upozornil server iDnes.cz.
Bývalý šéf Lesní správy Lány Miloš Balák, který byl odsouzen za porušení povinností při správě majetku, nesouhlasí s výpovědí z nájmu ve vile patřící Hradu. K soudu proto podal žalobu na neplatnost výpovědi, uvedl Deník N. Žalovanou stranou je správa lánské obory, kterou roky vedl. Web Seznam Zprávy počátkem dubna uvedl, že Balák platí za vilu s 21 místnostmi 6 300 korun měsíčně.
V centru staré části Břeclavi - Poštorné v roce 2021 otevřel nadační fond Moravská krása zrekonstruovanou historizující vilu. Stavba, kterou původně navrhl lichtenštejnský dvorní architekt Karel Weinbrenner, dlouhá léta sloužila jako bytový dům, ale také zdravotní středisko. V roce 2020 ji zdědili manželé Vintrlíkovi, kteří založili už zmiňovaný nadační fond, pečující o místní kulturní tradice.
Ve vile na Nivách ve Zlíně strávil cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund 70 let. Vybavil si ji nábytkem na míru a zaplnil suvenýry z celého světa. Jeho nejoblíbenějším místem byla pracovna s velkou knihovnou, která dodnes čítá tři tisíce publikací, map, slovníků a encyklopedií. Vše teď spadá pod nadační fond založený Čestmírem Vančurou, který dům o nedělích otevírá veřejnosti.
Patřili k prvorepublikové elitě jak uměleckého světa, tak oborů méně tvůrčích, jako je třeba politika či armáda. Většina z nich si dům v atraktivních vilových čtvrtích v Praze nechala postavit. Ti ostatní se do zpravidla honosných vil nastěhovali později. Poválečná generace známých osobností pak na ně navázala. Podívejte se, jak žili slavní Češi a Češky minulého století.
Patřili k prvorepublikové elitě jak uměleckého světa, tak oborů méně tvůrčích, jako je třeba politika či armáda. Většina z nich si dům v atraktivních vilových čtvrtích v Praze nechala postavit. Ti ostatní se do zpravidla honosných vil nastěhovali později. Poválečná generace známých osobností pak na ně navázala. Podívejte se, jak žili slavní Češi a Češky minulého století.
Manželé v Brně zdědili prvorepublikovou vilu po prarodičích. Michala k domu pojila silná vazba na rodinu i vybavení, které si pamatoval ze svého dětství. V domě tak chtěl zachovat co nejvíce z toho původního. Manželka Jana ale k vile žádné pouto neměla. Jejím přáním bylo vyjít manželovi vstříc a zároveň si u něj prosadit svěží design a moderní prvky.
Je to jedna z nejzdařilejších rekonstrukcí loňského roku. Vnitřek vily v anglickém stylu na nóbl adrese v Praze 5 majitelé nechali proměnit v moderní interiér. Sto let stará stavba potřebovala celkovou rekonstrukci, architekti k ní ale přistoupili s pokorou a citem.
Začátek podzimu přináší sychravá rána, propršené dny, ale i příjemné slunečné počasí. Poměrně vlídné říjnové či listopadové teploty stále ještě umožňují spojit procházku po Praze s poznáváním míst, která jsou mimo pozornost davů turistů. Pozoruhodné zážitky nabízí vilové čtvrti. I zde je možné užít si výhledy na město, poznat architektonické unikáty či historické zajímavosti.
Liberec je známý svou velkorysou novorenesanční radnicí z konce 19. století či moderní zástavbou. Pozornost si však zaslouží i vilová čtvrť rozprostírající se na pomezí městských částí Kristiánov a Staré Město. Domy si tu pořizovala liberecká smetánka složená z průmyslníků a obchodníků. Některé vyhnali nacisti, další čekal poválečný odsun.
Hradci Králové se přezdívá Salon republiky. Právem. Kromě impozantních budov, jakou je například Muzeum východních Čech, či nápaditých architektonických zajímavostí, jakou je Gočárovo schodiště, oplývá množstvím pozoruhodných vil. Z nich vyčnívají zejména ty, které vyznávající modernu či funkcionalismus. Tyto domy se zařadily mezi to nejlepší, co v první třetině 20. století v zemi vzniklo.
Dříve řeka Orlice tvořila přirozenou obrannou překážku královéhradecké pevnosti. Když barokní hradby na konci 19. století zcela zmizely, na jejím břehu vznikla nejstarší vilová čtvrť ve městě. Ohromující jsou tu zejména honosné neorenesanční rodinné domy stavitele Václava Rejchla. Sekundují jim velkorysé funkcionalistické vily, které patřily ve své době k nejluxusnějším stavbám ve městě.
Sušice a zápalky. Tohle spojení fungovalo takřka dvě století. A svým způsobem platí dodnes, byť v městečku v podhůří Šumavy se již žádné sirkárny nenachází. Památek, které jsou se zápalkami spojené, je tu však stále mnoho. Například půvabná vila, pro své věže nazývaná Daliborka, kterou obývali úředníci sirkárny SOLO. Další díl seriálu architektonických vycházek se vydává na jihozápad Čech.
Jabloncem nad Nisou se prohnaly třaskavé dějiny 20. století, stejně jako celým pohraničím. Téměř všechny místní vily během války, nebo po ní, změnily násilně majitele. Domy odkazují k německé architektuře a nabízí bohatý, a někdy i tajemný, dekor na fasádě. Zručný arabista v jednom z reliéfů na vile jabloneckého exportéra nedávno rozluštil záhadný arabský nápis. Aneb další díl seriálu "Vycházek".
Po Brně, Zlíně či městečkách v okolí Prahy se tento díl "Vycházek po vilových čtvrtích" online deníku Aktuálně.cz vydává na sever Čech - do Jablonce nad Nisou. Toto město proslulo výrobou skla či bižuterie a také architekturou významných budov, jako jsou radnice nebo kostely. Pozornost však zaslouží i jedinečné vily místní honorace, postavené převážně v secesním stylu architekty německého původu.
Grossmannova vila patří k architektonickým perlám Ostravy. Dlouhá léta zanedbaný objekt v těchto dnech prochází rekonstrukcí. V budoucnu bude vila sloužit jako kulturní centrum a v částech domu bude dokonce možné se ubytovat. Ve vile se do dnešní doby zachovalo původní vybavení.
Chystáte se na víkend v Praze, nebo máte v hlavním městě volný den a přemýšlíte, co s ním? V srpnovém vedru není nutné proplétat se mezi turisty u Karlova mostu, na Kampě nebo v uličkách Starého Města. Zajímavá místa nabízejí i vilové čtvrti, kam většina turistů vůbec nezavítá - bubenečské návrší nad Stromovkou či pestrá směs domů na smíchovských Malvazinkách.
Lannova vila v Praze 6 – Bubenči byla postavena jako novorenesanční letní sídlo pro podnikatele, sběratele umění a mecenáše Vojtěcha Lanna mladšího. Autorem stavby je Vojtěch Ignác Ullmann, který stavbu realizoval společně se svým zetěm, začínajícím architektem Antonínem Barvitiem, v letech 1868 až 1872. Sídlo se znaky severoitalské renesance mělo sloužit rodině jako klidná oáza.
