V Roztokách vzniklo nejstarší vilové letovisko v okolí Prahy. Výstavba prvních rodinných domů u Únětického potoka spadá již do poloviny 19. století, kdy byla zprovozněna železnice do Drážďan. Stále bohatší a náročnější majitelé si původní skromné vily přestavovali na honosná letní sídla. Některá byla raritní, snad až výstřední, jako třeba stavba připomínající japonský chrám.
Ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic si přál letní domek v pražských Strašnicích. Oslovil tehdy mladého architekta Jana Kotěru, podle jehož návrhu patrovou stavbu v roce 1903 postavili. Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období a stylově ho lze zařadit k secesi.
Funkcionalistický styl prezentovaný brněnskou školou je pověstný. V tomto díle si představíme různé formy tohoto směru, ale trasa nás zavede i do romantického vilového letoviska, jež vyrůstalo v poslední třetině 19. století v údolí řeky Svratky. Prim ovšem budou hrát dvě slohově jednotvárné kolonie domů, které měly propagovat moderní formy bydlení. Úspěchu se však v Brně příliš nedočkaly.
Muzeum pod širým nebem. Tak se někdy hovoří o rezidenční vilové Masarykově čtvrti, která od konce 19. století do 70. let 20. století postupně vznikala na svazích Žlutého kopce, na úpatí Kraví hory a na stráních nad Pisárkami. Jak popisuje Brněnský architektonický manuál, čtvrť je charakteristická a známá architekturou jak secesní či historizující, tak především meziválečnou funkcionalistickou.
Zlín má naprosto unikátní urbanismus a architekturu, která je charakteristická konstrukční i vzhledovou jednotou. Kombinace železobetonového skeletu s cihelnou vyzdívkou a pásovými okny či strohé tvary vymodelované červeným neomítaným zdivem stojí za jednou z nejpozoruhodnějších linií meziválečné moderní architektury. V tomto dílu seriálu vycházek Aktuálně.cz se vypravíme do severní části Zlína.
Šířením prokremelské propagandy v ruské státní televizi si vydělával tak dobře, že si mohl pořídit hned dvě vily u Komského jezera v Itálii, kde má letní sídlo třeba i americký herec George Clooney. Kvůli ekonomickým sankcím, jimiž Evropská unie reaguje na ruskou invazi na Ukrajině, však moderátor Vladimir Solovjov může o luxusní nemovitosti přijít, což ho pěkně rozčílilo.
Zlín má naprosto unikátní urbanismus a architekturu, která je charakteristická konstrukční i vzhledovou jednotou. Kombinace železobetonového skeletu s cihelnou vyzdívkou a pásovými okny či strohé tvary vymodelované červeným neomítaným zdivem stojí za jednou z nejpozoruhodnějších linií meziválečné moderní architektury. Zlín je jediným důsledně budovaným funkcionalistickým městem v Evropě.
Odborným jazykem se tomuto fenoménu říká villegiatura. Venkovská vila určená pro letní pobyt majitelů. Před půldruhým stoletím se začaly stávat módní součástí života mnoha bohatých Pražanů. Jedny z prvních villegiatur se zrodily v údolí Berounky. Minulý díl zavítal do Černošic, tentokrát se přesuneme o kousek dál proti proudu malebné řeky, do Dobřichovic.
Černošice, někdejší vesnice jižně od Prahy, z níž se na začátku minulého století stalo progresivní letovisko, nabízí plejádu honosných vil od slavných tvůrců. Dvě stavby dokonce významem dalece překračují hranice dnešního města. Patřily k nejmodernějším své doby a zařadily se mezi klenoty evropského funkcionalismu. Nicméně v obci stojí za vidění i rodinné domy secesního či historizujících slohů.
Sérii článků o dvanácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo v roce 2021. Druhá série se věnuje obcím vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli letní domy, a také dalším českým a moravským městům, v nichž stojí unikátní vily. V tomto rozcestníku jsou všechny díly pohromadě.
Dvoupodlažní vila v Černilově u Hradce Králové, která je rozdělená na lékařskou ordinaci a bydlení pro rodinu s odrostlými dětmi, prošla kompletní rekonstrukcí interiéru. Manželé si přáli zachovat některé původní prvky, které odkazují na duch místa a první republiku. Dům z 30. let minulého století totiž vnímají jako kulturní rodinné dědictví.
Nedávno dostavěná luxusní rezidence s názvem The One v americkém Los Angeles se brzy může stát jedním z nejdráže prodaných soukromých sídel na světě. Na počátku února vstupuje do dražby za 295 milionů dolarů čili v přepočtu za 6,4 miliardy korun. Na budoucího majitele v ní čekají například privátní lázně, několik desítek ložnic nebo vlastní noční bar.
Sérii článků o jedenácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Na přání čtenářů nyní seriál pokračuje. Tentokrát v části Smíchova na svahu "strahovského" kopce. V této 2. sérii se ale vydáme i do obcí vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli skvostné letní domy, a také do dalších tuzemských měst, v nichž stojí unikátní vily zajímavých lidí.
Podobně jako většina domů v sousedství pochází vila v brněnské části Žabovřesky z první republiky. Uspořádání prostoru už ale nevyhovovalo současným majitelům. Původně dvoupodlažní dům s půdou proto prošel kompletní rekonstrukcí. Výsledkem je nadčasové bydlení pro pětičlennou rodinu s úctou k tradici budovy a s využitím motivu trojúhelníku.
Území, kterému se říká Baba, najdeme v Dejvicích. Jedná se o místo s impozantní vyhlídkou na město. V letech 1931 a 32 tady Svaz československého díla, které propagovalo moderní formy bydlení, nechalo vystavět tzv. výstavní kolonii. Jednalo se o urbanizační projekt, kde si zájemci mohli vybrat dům a ten si koupit, anebo si podle vybraného objektu nechat postavit vlastní sídlo.
V roce 1904 byl Bubeneč povýšen na město a roku 1922 připojen k Velké Praze. V okolí se nachází známé vily z konce 19. a počátku 20. století. Ve vile ve Slavíčkově ulici bydleli bratři Suchardové, významní čeští sochaři. Podívejte se na reportáž, kterou připravil historik architektury Zdeněk Lukeš.
U silnice Nového Jičína v Moravskoslezském kraji stojí vila s vnitřní krajinou. Navrhl ji architekt Marek Jan Štěpán, a přestože pro kolemjdoucí působí jako moderní dům bez zahrady, uvnitř stavby se pro majitele otevírá fantastické atrium. Atypický styl, který má kořeny v období řeckého helénismu a římské antiky, architekt zvolil pro lepší uspořádání prostoru na poměrně malém pozemku.
Vila z 30. let minulého století se nachází v malé obci Lichoceves na západ od Prahy. Stavitel Josef Mrázek ji postavil pro část své rodiny, která vlastnila okolní pole. Po znárodnění sloužila Československým státním statkům a od 90. let si ji majitelé jen předávali z ruky do ruky. Současného vlastníka dům očaroval svou architekturou a po nákladné rekonstrukci chce, aby se stal novým centrem obce.
Vila Viktora Beneše v kopci pod Strahovem je pozoruhodnou ukázkou domu v anglickém stylu. Stavební úřad Prahy 5 ale na žádost majitelky Valérie Haščákové, manželky spolumajitele Penty, vydal povolení k demolici, což u veřejnosti i potomků stavitele vzbudilo emoce. Za dům, který vyzdobil Alfons Mucha, se postavil i pražský primátor. Nadějí pro jeho záchranu je teď ministerstvo kultury.
