Na severovýchodním okraji města ve svahu nad Mšenskou přehradou se při Průběžné ulici rozprostírá rozlehlá zahrada se vzrostlými stromy a košatými keři. V jejím středu se nachází vskutku pozoruhodná vila z roku 1931 postavená v duchu takzvaného aerodynamického funkcionalismu (Průběžná č. 449/10, na mapě: 1). Pořídili si ji novomanželé Jaroslav a Zdeňka Háskovi a pozvali si k tomu jednoho z nejlepších funkcionalistických architektů své doby - Heinricha Lauterbacha (1893-1973) z Vratislavi na území dnešního Polska.
Jablonecký exportér bižuterního zboží Jaroslav Hásek s manželkou se zajímali o moderní bydlení a na výstavě WUWA (Wohnungs und Werkraumausstellung), jež se v roce 1929 konala právě ve Vratislavi, se jim zalíbil Lauterbachův modelový projekt domu v novém stylu. Lauterbach přitom jako vůdčí osobnost tamní architektury a respektovaný pedagog držel nad akcí záštitu.
Mimochodem první prezentace funkcionalistických vil - skutečně postavených v rámci výstavní kolonie - proběhla v roce 1927 v německém Stuttgartu, o rok později následovalo Brno, pak zmiňovaná Vratislav a o čtyři léta později Vídeň. V témže roce se připojila i Praha svou výstavní kolonií obytných domů na Babě.
Háskova vila ve tvaru písmene L se vyznačuje propracovanou kompozicí a nese klasické prvky funkcionalismu: bílá vápenná omítka, pásová okna, zaoblené nároží, průběžný balkon, trubkové zábradlí… Architekt zároveň umně zasadil stavbu do svažitého pozemku. "Jedná se o jednu z nejvýznamnějších moderních vilových staveb v Česku," konstatuje Národní památkový ústav.
"Po záboru pohraničí se Háskovi přestěhovali do Železného Brodu a do vily se vrátili až po válce. Po roce 1948 ji opět museli opustit a uprchli do Kanady. Po znárodnění byl objekt využíván k různým účelům, naposledy zde byly jesle, a proto se z původního vybavení nedochovalo téměř nic," doplňuje web Slavnevily.cz.
Kniha: Pražské vilové čtvrti
Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.
Lauterbach je podepsán ještě pod jedním - rovněž pozoruhodným - projektem v Jablonci. Další rodinný dům navrhl pro přátele Háskových, kožního lékaře Friedricha Schmelowského a jeho manželku, tentokrát na okraji vilové čtvrti dříve zvané Neubausiedlung (vila je součástí jiného dílu "Vycházek").
Přesuňme se nyní až na nároží ulic Skelná a Mánesova, kde stojí typický reprezentant městské vily z konce 19. a počátku 20. století, vybudovaný ještě částečně v duchu severské neorenesance kombinované s prvky florální (květinové vzory) secese (Mánesova č. 1755/64, na mapě: 2). Tato architektura je pro Jablonec nad Nisou charakteristická. Ostatně domy naproti (č. 63 a 65), rovněž využívající režného zdiva a květinového dekoru, odkazují ke stejnému stylu.
V zahradě za domem č. 64, na jehož zadní fasádu není kvůli necitlivé přestavbě hezký pohled, se nachází poměrně robustní vila z roku 1930, kterou pro Fritze a Olgu Schneiderovy navrhl jablonecký architekt Rudolf Günter (1880-1941). Mimochodem jeho dům Haus Bender, postavený v roce 1912, je dnes jednou z nejdůležitějších budov lázeňské architektury počátku 20. století ve Vesfálsku.
Schneiderova vila (Zlatá č. 2912/9, na mapě: 3) kombinuje tradicionalistický střízlivý výraz s expresivní skladbou hmot, což se projevuje například žulovým kvádrovým zdivem soklu či v symetrických křídlech stavby propojených obloukem rizalitu s terasou. Po válce byl dům zkonfiskován a zřídily se zde jesle.
O několik ulic dál, Pod Skalkou č. 2026/13 (na mapě: 4), zaujme honosná vila ve stylu doznívající neorenesance, již si na počátku 20. století postavit Emil Jelinek na základě projektu architekta a stavitele z Hodkovic nad Mohelkou Wilhelma Burdeho (1871-1928). Tento tvůrce započal svou kariéru jako vrchnostenský stavitel Rohanů, pro něž pracoval na Sychrově, a je rovněž autorem většiny nejvýstavnějších budov v Hodkovicích.
Pár metrů odsud stojí po levé straně Podzimní ulice č. 1243/23 (na mapě: 5) dům postavený v roce 1901 pro Marii Lansmannovou podle projektu jabloneckého architekta Josefa Baraka (asi 1871-1926). "Je hodnotnou ukázkou městského domu z počátku 20. století, reprezentujícího doznívající neoslohovou architekturu," upozorňuje Památkový katalog.
Ve stejné ulici, o necelého půlkilometru dále, se pod č. 1674/54 (na mapě: 6) nalézá další zdobný dům, jenž si v roce 1902 pořídili manželé Seidlovi, návrh zpracoval místní architekt Wilhelm Teuchmann. Tvary oken, členění fasády i dekorativní prvky odkazují k maloměstské secesní zástavbě s patrnými dozvuky historizujících slohů.
Nejkrásnější secesní kostel
Vedle stojí dům (Podzimní č. 1673/56) postavený v témže roce i stylu. Pro pasíře Emila Feixe ho vyprojektoval zdejší architekt Johann Schwalm, autor několika jabloneckých domů a také stavitel první části městského hřbitova.
Podzimní ulice za Paseckou vyústí v uličku, která o něco níže protne hlavní tah Podhorské a "vpadne" do lokality v okolí někdejšího koupaliště. Po levé ruce svažité ulice V Nivách stojí tři řadové vily s výraznými štíty, ta poslední s číslem 2245/7 (na mapě: 7) a okrovou omítkou, postavená ve stylu rustikalizované, maloměstské secese, pochází z roku 1910. Projekt vytvořil místní stavitel Emil Nedwedy, stavebníkem byl Robert Scheffel.
Ulice V Nivách pokračuje za zatáčkou, kde před křižovatkou vpravo zaujme původně neorenesanční dům, který roku 1904 prošel náročnou přestavbou v duchu nám známé florální secese s bohatou ornamentální výzdobou fasád (č. 977/10, na mapě: 8). Projekt pro investora Ferdinanda Zappeho vytvořil architekt Arwed Thamerus, autor neogotického evangelického kostela z roku 1892 na jabloneckém náměstí Dr. Farského či skvostné vily sklářského magnáta Josefa Riedla ml. v nedaleké Desné.
Na adrese V Nivách č. 324/13 (na mapě: 9) se nachází hmatatelný důkaz, že se nacházíme v podhůří Jizerských hor. "Výjimečně dochovaný předměstský dům v charakteristické podobě jizerskohorského roubeného domku pochází patrně z přelomu 18. a 19. století. Současná podoba je výsledkem úprav z přelomu 19. a 20. století projevujících se mimo jiné barevným obkladem roubení," popisuje dřevěnou stavbičku ve svahu po levé straně Památkový katalog.
V sousední zahradě (V Nivách č. 15) je pozoruhodná secesní vila se zajímavě řešeným štítovým průčelím a dominantním oknem v posledním patře.
Navazující Husova ulice (původně Döllingergasse) nabízí několik zajímavých staveb. Především řadové secesní vily postavené podle projektu jabloneckého architekta Roberta Hemmricha (1871-1946) z roku 1903, stavbu realizoval o rok později Emilian Herbig (č. 1775/10-4, na mapě: 10).
Domy jsou dokladem vysoké úrovně uměleckého řemesla a způsobu rodinného bydlení zámožnějších obyvatel Jablonce na počátku 20. století a spolu s přilehlým starokatolickým kostelem vytváří harmonický celek. Jejich výstavbu zaplatil Josef Scheibler, mecenáš sousedního secesního kostela Povýšení sv. Kříže z roku 1901 (na mapě: 12).
Podrobněji stavbu charakterizuje text z katalogu Národního památkového ústavu: "Stavba představuje nejušlechtilejší a slohově nejčistší secesní sakrální stavbu na našem území. Jejím autorem byl významný architekt a jablonecký rodák Josef Zasche (1871-1957)."
Tento tvůrce německého původu je autorem celé řady zajímavých staveb v severních Čechách i Praze: namátkou vily Karla Wilferta, zvané též Modrý dům v Holešovicích, nájemního domu U tří jezdců na Senovážném náměstí či budovy někdejšího Všeobecného pensijního ústavu na Rašínově nábřeží, na níž spolupracoval se slovutným architektem Janem Kotěrou. Všechny vybrané stavby stojí v hlavním městě.
Naproti kostelu, v Husově č. 1444/3 (na mapě: 11), stojí za povšimnutí rozložitá vila průmyslníka Otta Mahly, která vznikla přestavbou starší vily Carla Zappeho z roku 1898 od Carla Dauta, jenž je podepsán například pod budovou Priebschovy textilní továrny ve Smržovce či neorenesančního exportního domu Haasis v Jablonci.
Autorem klasicizující přestavby z roku 1930 byla přední osobnost jablonecké architektury Robert Hemmrich (1871-1946). Tento plodný tvůrce za svůj život vytvořil na tři tisíce projektů, téměř třetina se postavila. Jeho rukopis nese rozlehlá továrna (dnes Detoa) v Albrechticích, lázně, pečovatelský palác, starobinec, kavárny a vily v Jablonci nebo rozhledny v Jizerských horách Černá studnice, Bramberk, Proseč.
Na závěr vycházky se ještě jednou vrátíme do ulice V Nivách, kde si pod č. 2515/23 nechal výstavnou rezidenci postavit jablonecký realitní makléř Franz Gahler (na mapě: 13). Dům s klasicizující výzdobou fasád a prvky doznívající geometrické secese vznikl zřejmě mezi lety 1915 až 1920.
Vilám v okolí centra Jablonce nad Nisou se věnuje samostatný díl Vycházek Aktuáně.cz.
Zajímavé odkazy
Jablonec-Gablonz / Visit Jablonec / Slavné vily / Katalog NPÚ
