Reklama
Reklama

Vesmír


V čipech velkých jako flash disk si vezou vlastní buňky, na nichž vědci sledují, jak na lidské tělo působí prostředí hlubokého vesmíru.
V čipech velkých jako flash disk si vezou vlastní buňky, na nichž vědci sledují, jak na lidské tělo působí prostředí hlubokého vesmíru.
V čipech velkých jako flash disk si vezou vlastní buňky, na nichž vědci sledují, jak na lidské tělo působí prostředí hlubokého vesmíru.

Vesmír jako laboratoř. S astronauty Artemis II cestují i jejich avatary

Zatímco se čtyři astronauti mise Artemis II dívají z okna na odvrácenou stranu Měsíce, jejich mikroskopičtí „dvojníci“ se snaží odhalit, jak prostředí hlubokého vesmíru působí na lidské buňky. Spolu s posádkou totiž k Měsíci putují i jejich buňky uložené v čipech velkých jako flash disk. Experiment AVATAR má přinést klíčové poznatky pro budoucí mise, zároveň chce posunout i medicínu na Zemi.

Reklama
The,International,Space,Station,Orbiting,Planet,Earth.,Scientific,Space,Exploration
The,International,Space,Station,Orbiting,Planet,Earth.,Scientific,Space,Exploration
The,International,Space,Station,Orbiting,Planet,Earth.,Scientific,Space,Exploration

Astronaut NASA sdílel podivný snímek. Záhadná věc s chapadly vyvolala překvapení

Na první pohled působí fotografie vyfocená astronautem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici jako výjev vystřižený ze sci-fi filmu. Fialový, vejčitý objekt s podivnými „chapadly“ se volně vznáší. Snímek na sociálních sítích okamžitě vyvolal vlnu paniky i fascinace. Skutečnost však byla, jako často, mnohem přízemnější.

Reklama
Planets,,Stars,And,Galaxies,In,Outer,Space,Showing,The,Beauty
Planets,,Stars,And,Galaxies,In,Outer,Space,Showing,The,Beauty
Planets,,Stars,And,Galaxies,In,Outer,Space,Showing,The,Beauty

Nový seznam planet, kde by mohl existovat život. Mimozemšťané jsou možná blíž, než bychom čekali

Představte si večer pod hvězdami. Díváte se na oblohu a hlavou vám běží snad ta nejstarší otázka lidstva: „Jsme tu sami?“ Právě teď mají vědci o něco konkrétnější vodítko – a možná i směr, kam se dívat. Astronomové nedávno zúžili obrovský seznam více než šesti tisíc známých exoplanet na pouhých 45 světů, které patří mezi největší kandidáty na mimozemský život.

K Zemi se v dubnu 2009 mimořádně přiblíží asteroid Apophis - a spolu s ním i flotila sond, vědeckých přístrojů a dokonce i malé přistávací moduly.
K Zemi se v dubnu 2009 mimořádně přiblíží asteroid Apophis - a spolu s ním i flotila sond, vědeckých přístrojů a dokonce i malé přistávací moduly.
K Zemi se v dubnu 2009 mimořádně přiblíží asteroid Apophis - a spolu s ním i flotila sond, vědeckých přístrojů a dokonce i malé přistávací moduly.

Pátek třináctého 2029: Kolem Země proletí vesmírný obr, bude blíž než družice

V dubnu roku 2029 – v pátek třináctého – se odehraje kosmické divadlo, jaké lidstvo zažívá jen jednou za několik tisíc let. K Zemi se mimořádně přiblíží asteroid Apophis a spolu s ním i flotila sond, vědeckých přístrojů, a dokonce i malé přistávací moduly. Průlet bude viditelný pouhým okem i nás a poprvé v historii se o přistání na asteroidu pokusí také soukromá společnost.

Spotlight Aktuálně.cz - Jiří Grygar
Spotlight Aktuálně.cz - Jiří Grygar
Spotlight Aktuálně.cz - Jiří Grygar

Grygarovi je 90. Pořád mluví o vesmíru, bojuje s proutkaři a Putina by nešetřil

Astrofyzik Jiří Grygar patří k nejvýraznějším osobnostem české vědy. Nejen jako badatel, ale především jako člověk, který dokázal nadchnout veřejnost pro poznávání vesmíru. Zažil válku i 40 let totality a dnes slaví 90. narozeniny. Za svůj největší úspěch považuje to, že přivedl k vědě mnoho mladých lidí.

Reklama
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne.

Na Zemi se zřítila 600kilová sonda NASA. Výzkumníci už vědí, kam dopadla

Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.

Extrémně odolné bakterie v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Extrémně odolné bakterie v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Extrémně odolné bakterie v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.

Přiletěl život na Zemi z Marsu? Nový experiment naznačuje překvapivou možnost

Myšlenka, že život na Zemi mohl vzniknout jinde ve vesmíru, byla dlouho spíše doménou spekulací. Nový experiment amerických vědců jí však dodává reálnější obrysy. Extrémně odolné bakterie totiž v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.

Reklama
Obraz, který vznikal několik let, je nejen vizuálně působivý, ale především umožní astronomům zkoumat životní cyklus hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, těsně vedle supermasivní černé díry v jejím středu.
Obraz, který vznikal několik let, je nejen vizuálně působivý, ale především umožní astronomům zkoumat životní cyklus hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, těsně vedle supermasivní černé díry v jejím středu.
Obraz, který vznikal několik let, je nejen vizuálně působivý, ale především umožní astronomům zkoumat životní cyklus hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, těsně vedle supermasivní černé díry v jejím středu.

Srdce Mléčné dráhy v nebývalém rozlišení. Unikátní snímek odhaluje nitro naší galaxie

Nový snímek pořízený jednou z největších astronomických observatoří na Zemi ukazuje centrum naší galaxie v dosud nevídaných detailech. Obraz, který vznikal několik let, je nejen vizuálně působivý, ale především umožní astronomům zkoumat životní cyklus hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, těsně vedle supermasivní černé díry v jejím středu.

Umělecká rekonstrukce hvězdy WOH G64, prvního objektu mimo naši Galaxii, který se podařilo zobrazit v detailním přiblížení. Nachází se ve vzdálenosti více než 160 000 světelných let ve Velkém Magellanově mračnu. Ilustrace zachycuje její hlavní rysy: vejčitý prachový kokon obklopující hvězdu a prachový prstenec (torus). Existence i přesný tvar prstence však zatím vyžadují další pozorování.
Umělecká rekonstrukce hvězdy WOH G64, prvního objektu mimo naši Galaxii, který se podařilo zobrazit v detailním přiblížení. Nachází se ve vzdálenosti více než 160 000 světelných let ve Velkém Magellanově mračnu. Ilustrace zachycuje její hlavní rysy: vejčitý prachový kokon obklopující hvězdu a prachový prstenec (torus). Existence i přesný tvar prstence však zatím vyžadují další pozorování.
Umělecká rekonstrukce hvězdy WOH G64, prvního objektu mimo naši Galaxii, který se podařilo zobrazit v detailním přiblížení. Nachází se ve vzdálenosti více než 160 000 světelných let ve Velkém Magellanově mračnu. Ilustrace zachycuje její hlavní rysy: vejčitý prachový kokon obklopující hvězdu a prachový prstenec (torus). Existence i přesný tvar prstence však zatím vyžadují další pozorování.

Něco je jinak. Vesmírný gigant náhle změnil chování, astronomové mluví o blížící se explozi

Jedna z největších známých hvězd podle odhadovaného poloměru se v posledních letech chová neobvykle. Astronomové diskutují, zda jde o skutečný evoluční zlom, nebo jen projev nestability typické pro velmi hmotné hvězdy na sklonku života. Objekt WOH G64 ve Velkém Magellanově mračnu může podle části vědců směřovat k závěrečné fázi před kolapsem jádra. Jiní takové tvrzení zpochybňují.

Reklama
Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru Apollo program, čelí dalším technickým potížím.
Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru Apollo program, čelí dalším technickým potížím.
Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru Apollo program, čelí dalším technickým potížím.

Návrat na Měsíc se znovu zadrhává. Artemis II brzdí další technický problém

Ambiciózní návrat lidstva k Měsíci se znovu komplikuje. Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru programu Apollo, čelí dalším technickým potížím. Raketa, jež má vynést posádku mise Artemis II na cestu kolem Měsíce, se bude muset vrátit do montážní haly. Důvodem je problém s prouděním helia v horním stupni rakety. Jde už o druhou závadu, kvůli které byla mise odložena.

Reklama
Reklama
Reklama