„Putin dojde tam, kam chce dojít. Cílem je donutit vedení Ukrajiny kapitulovat, demilitarizovat zemi a získat pro Rusko právo veta na její vnitřní, ale i zahraniční politiku. Současně je dlouhodobě jeho cílem změnit bezpečnostní architekturu v Evropě," říká redaktor Hospodářských novin specializující se na Rusko a postsovětský prostor.
„K diplomatickému stolu by si Putin sedl jen pokud by byl skutečně ohrožen. Je o krok napřed a neskrývá, že má za zády jaderné zbraně. Proti tomu Západ dává jasně najevo, že nechce jít do otevřeného konfliktu,” říká bývalý diplomat Jiří Schneider. “Pokud Ukrajina složí zbraně a začne vyjednávat, ztratí poslední zbytky svojí suverenity a Rusko dosáhne svého cíle.”
Na pražské nádraží Florenc přijíždějí plné autobusy Ukrajinců. Utíkají před válkou, kterou v jejich zemi Rusko rozpoutalo. "Vzbudila mě maminka, ať vstávám, že je válka. Zeptala jsem se, jestli si dělá legraci. Nevěřili jsme tomu," svěřuje se Maria reportérkám Aktuálně.cz. Na ni i mnohé další tu čekají jejich příbuzní, se kterými se hned po výstupu z autobusu s úlevou a dojetím vítají.
Ukrajina druhým dnem čelí vpádu ruských vojsk. Ukrajinské jednotky svádějí na mnoha místech země tvrdé boje. Hlášeny jsou stovky mrtvých na obou stranách. Podle ukrajinských úřadů je nyní hlavním cílem ruské invaze Kyjev. Podívejte se na sestřih dramatických momentů z bojů po celé Ukrajině od začátku invaze.
„Musíme prosadit nejtvrdší sankce i navzdory tomu, že se sníží kvalita našeho života. Odhodit populismus, přistoupit na to, že nás to bude trochu bolet, že přijdeme o pohodlí, ale do budoucna nás to zachrání,” říká předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Dnes se na Ukrajině rozhoduje i o nás. V tomto směru jsme to zanedbali. Měli jsme se o Ukrajinu více starat, aby se Putin bál."
Sberbank uzavřela všechny své pobočky. Zaměstnanci banky údajně čelili i "agresivním útokům" klientů. Od rána lidé i firmy ve velkém ruší u této banky účty a vybírají peníze kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Bance se nedaří uklidňovat klienty vyjádřením, že má vídeňskou centrálu.
Ženy a děti míří z Ukrajiny na západ, muži musí opačným směrem a ti, co v zemi jsou, ji už nesmí opustit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž vyhlásil ve čtvrtek večer všeobecnou mobilizaci. Auta z ukrajinské strany jezdí sporadicky, na druhé straně stojí lidé v kolonách hodiny. Situaci na slovensko-ukrajinské hranici sleduje fotoreportér Aktuálně.cz.
V boji o Hadí ostrov, který se nachází v Oděské oblasti asi 35 kilometrů od pobřeží, včera padlo 13 ukrajinských pohraničníků. Zveřejněný zvukový záznam jejich kontaktu s ruskou válečnou lodí dokazuje, že se až do posledních chvil nechtěli vzdát. Jeden z nich ruskému vojsku údajně vzkázal, ať "jdou do p*dele".
Americký herec a režisér Sean Penn je od čtvrtečního rána na Ukrajině, kde natáčí dokument o ruské invazi. Ve čtvrtek to napsala agentura AP s odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle ní držitel dvou Oscarů prokazuje větší odvahu než řada západních politiků.
„Už ani lidé, kteří by měli prezidentovi říkat, jaká je realita, si na to netroufají. Mezi ruskou vojenskou elitou panuje značná nejistota. Z Putina se stal despota, tyran. Doufám, že to není dlouho udržitelné. I v ruské armádě je řada lidí, kteří jsou si vědomi toho, do jakého šílenství je jejich vrchní velitel vehnal," říká bývalý diplomat a velvyslanec Petr Kolář.
Mluví se o něm jako o jedné z hlavních sankcí pro Rusko za invazi na Ukrajinu. Odpojením ze systému SWIFT by země nebyla schopná provádět platby mezinárodním finančním institucím ani je od nich přijímat. Veškerý platební styk mezi Ruskem a zbytkem světa by se tak zcela zastavil.
„Silný tlak, který Putin vytváří, generuje na Západě jednotu a rozhodnost. NATO teď musí především ochránit všechny své členy, přes všechny fáze ukrajinského konfliktu. Nikdo si v tuto chvíli nemůže představit, že vojáci Severoatlantické aliance vstoupí do přímého konfliktu s Ruskou federací. Ukrajině musíme pomoci s právem na sebeobranu,” říká Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO.
„Od 22 hodiny platí zákaz vycházení. Město dnes mrtvé nebylo, ale ruch byl mnohem menší, než je v Kyjevě obvyklé. Na výpadovkách z města stály velké kolony, které se téměř nehýbaly. Spoje jezdí, možnost dostat se z města tu zatím je,” popisuje situaci na Ukrajině novinář a spolupracovník ČT Tomáš Vlach. „Atmosféra v Kyjevě je napjatá. Noc asi nebude lehká. Čekáme, co přijde," dodává.
Hosty vysílání věnovanému situaci na Ukrajině jsou novinář Tomáš Vlach, bývalý diplomat a velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a analytik mezinárodních ekonomických vztahů Petr Bartoň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek vystoupil s několikaminutovým projevem v ruštině. V poslední snaze zabránit vojenskému konfliktu směroval svá slova přímo k obyvatelům Ruska. Za méně než tři hodiny později ale ruské síly Ukrajinu napadly. Podívejte se na část, ve které se Zelenskyj věnoval propagandistickým útokům ze strany Ruska.
„Spousta lidí se pokoušela si to do poslední chvíle nepřipouštět, ale když viděli pondělní projev, který překypoval nenávistí ke všemu ukrajinskému, pochopili, že úvahy nejsou racionální,” líčí z Kyjeva redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. „Život v Kyjevě se prakticky zastavil, centrum je vylidněné, nefungují obchody ani restaurace. Metro je zadarmo a lidé ho mohou využívat jako kryt” líčí,” říká.
„Jestli se chce někdo hádat o historické kořeny a na jejich základě legitimizovat současnou vojenskou agresi, tak rovnou můžeme Doněck a Luhansk vrátit Británii,” říká s nadsázkou historik Igor Lukeš. „Západ se poté, co prospal celá devadesátá léta a Ukrajině vůbec nevěnoval pozornost, konečně probudil. Putin lhal a tvrdil, že nic nechystá. A bum, najednou jsou ruské tanky na Ukrajině,” dodává.
„Poslední kroky ukazují, že Vladimir Putin je připravený obětovat téměř cokoliv pro dosažení chiméry velkého Ruska, kterého se budou všichni bát. Tím, co teď dělá, popírá existenci mezinárodních vztahů a zemí, které mají svá suverénní práva,” říká bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.
„Ukrajinci dlouho zůstávali v klidu, ale ruských vojáků kolem hranic už je skoro 200 tisíc. Je pro ně skličující, že ze země odjíždějí cizinci a zastavují se podniky,” hlásí z Kyjeva redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. „Největší obavy jsou momentálně v části Donbasu, který zůstal Ukrajině, tam může být ruský útok bezprostřední," dodává.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
