„Kdy naposledy jste v hovoru použili slovo mír? Považovali jsme to za samozřejmost a mysleli jsme si, že existuje něco, co dokáže Putina zastavit, teď se nás ale dotýká něco velice blízkého, co naše jistoty zpochybňuje,” říká sociolog Pavel Pospěch, autor knihy Neznámá společnost. „Za komunismu jsme se naučili nedůvěřovat státu. A to nám zůstalo. Nespojuje nás myšlenka veřejného zájmu,” míní.
Ministerstvo obrany eviduje podle vedoucí tiskového oddělení Jany Zechmeisterové 284 žádostí o zapojení do ukrajinských ozbrojených sil. V porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zájem zhruba na trojnásobek. Jde o podobný počet zájemců, kteří se obrátili do středy na Pražský hrad.
„V Doněcku se situace vyostřuje, separatisté vystřelují rakety od domů civilistů, aby z nich udělali terče. Zasažen byl i dům mojí maminky. Jsou případy, kdy muže chytili na ulici a poslali je do bojů na straně Ruska, třeba u Mariupolu,” říká Ukrajinec žijící v Praze Max Soroka. S rodiči je několikrát denně v kontaktu.
„Členové domobrany jsou vidět na každém kroku, ale nejsou to vycvičení lidé, často jsou vystrašení a podráždění, z mého pohledu je to velmi rizikový faktor, byť ti lidé prostě jen chrání svoje domovy,” říká reportér Aktuálně.cz Josef Pazderka. „Když překročíte hranice na Ukrajinu, neustále stojíte v kolonách, když projíždíte jednotlivými checkpointy,” dodává.
Městečko Jasiňa je jedním z nejodlehlejších míst Zakarpatské Ukrajiny. Před druhou světovou válkou tu končil rychlík z Prahy, na nejvýchodnější železniční stanici tehdejšího Československa. Dnes se zde místní chystají k obraně proti ruské invazi. V okolí chytá domobrana lidi značkující důležité orientační body. Podezírá je, že tak označují cíle pro útok ruského letectva a pozemních jednotek.
Kvůli ruské invazi na Ukrajině smějí členové Kyjevského městského baletu zůstat v Paříži, jak dlouho si budou přát. Ve čtvrtek to oznámila starostka francouzské metropole Anne Hidalgová.
Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.
„Válečná medicína je zcela mimo naše západní chápání, protože v každý moment musíte být připraveni na další vlnu pacientů, na které nemáte materiál nebo personál,” říká chirurg s válečnými zkušenostmi Tomáš Šebek. „Chirurg se dokáže rychle přeorientovat na urgentní medicínu, ale důležitá je logistika. Když nemáte vybavení, tak můžete s tím nožem v ruce nad pacientem akorát tak zaplakat,” dodává.
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu došlo za poslední týden k vypnutí několika webů, které v Česku šíří dezinformace. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla ruský prezident Vladimir Putin následky nečekal a celou situaci podcenil. “Teď chystá informační válku, chce zlomit odhodlání Ukrajinců. Domníval se však, že to nebude potřebovat,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hosty vysílání jsou náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák, chirurg Tomáš Šebek a galeristka Alexandra Karpuchina.
Desetitisíce lidí prchají z ukrajinských měst před ruským útokem. Pro mnoho z nich je přestupní stanicí Lvov na západě země. Davy Ukrajinců zde čekají, korzují, spí, žijí. Doufají, že se dostanou dál, do bezpečí. Většina z nich jsou ženy, často s malými dětmi. Přeplněné vlakové nádraží ve Lvově a jeho mrazivé okolí zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.
"Nevěřím tomu, že je Vladimir Putin schopen se sám vzdát. Bojuje o vlastní přežití a nemůže couvnout. Tím hlavním tlakem by mohla být ulice. Běžný Rus teprve teď kvůli sankcím pocítí, že je v carství něco shnilého, a začne hledat viníka. Zatím ho vidí na Západě," říká bývalý zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.
Odpojení některých ruských bank od platebního systému SWIFT a sankce proti ruské centrální bance budou mít dopad i na českou ekonomiku. Podle expertů by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení, zvýšené inflaci a slabší koruně. Domácí finanční a bankovní sektor se ovšem destabilizace, kterou nyní zažívá ten ruský, bát rozhodně nemusí. Je totiž relativně silný.
„Z invaze na několik hodin je konflikt na několik měsíců. Rusové to podcenili a teď to budou muset urvat ostrou silou, která je právě v tom konvoji, jeho linie je ale pravidelně napadána a logistika je nezvládnutá,” míní bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Vypadá to, jako kdyby Rusové rezignovali na to, že Ukrajinu dobudou nezničenou, a začali se zaměřovat na to, že Ukrajinu prostě zničí,” dodává.
Alexandra Markevičová utekla z Charkova v neděli. Popisuje, jak ruské střely téměř bez přestání dopadaly na její čtvrť. Se svým synem Pašou se proto dostala na vlakové nádraží a nakonec i do soupravy mířící na západ Ukrajiny. Když vlak zasáhla tlaková vlna z výbuchu, Markevičová si byla jistá, že vykolejí. Jeli však dál, až se dostali z doslechu explozí. Paša měl právě jedenácté narozeniny.
„Často se ozývají sirény a výbuchy. Boje se odehrávají v severním okolí města, mají podobu ojedinělých střetů. Lidé vědí, že sem Rusko posílá další vojenskou techniku, nikdo ale přesně neví, jaké plány Vladimir Putin má a kdy rozhodující pokus zmocnit se metropole přijde,” popisuje situaci v Kyjevě reportér Deníku N Jan Moláček.
„Radši už nikdy nepojedeme do Ruska, než abychom souhlasili s tím, co se děje,” říkají Ksenia a Anton Vaykhel, Rusové žijící v Česku, kteří organizují humanitární sbírky na pomoc Ukrajině. „V Rusku vám nikdo nebude věřit, že léky a jídlo, které posíláte na Ukrajinu, jsou na pomoc žen a dětí. Propaganda má za cíl lidi vyděsit. Není to ale válka Rusů, je to válka Putina a jeho vlády.”
Spojené státy, evropská sedmadvacítka a další země zakázaly velkým ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT. Řada lidí si láme hlavu s otázkou, proč zatím jen částečně. "Těžký kalibr" mezi sankcemi však dokázal velmi rychle zkomplikovat běžný život Rusům už teď. Západ si navíc stále drží strategickou iniciativu. Všichni Rusové jsou tak nyní nuceni řešit tři zásadní problémy.
Minulý týden jsem strávil jako reportér na Ukrajině, kde mě ve čtvrtek zastihl začátek války. Ke svému pobytu se vracím příběhem schůzky, která se nakonec neuskutečnila. Její účastník totiž jede bojovat. Text je vzhledem k mimořádným okolnostem napsán v první osobě, kterou jinak v reportážních a zpravodajských textech na Aktuálně.cz nepoužíváme.
