„Poslední kroky ukazují, že Vladimir Putin je připravený obětovat téměř cokoliv pro dosažení chiméry velkého Ruska, kterého se budou všichni bát. Tím, co teď dělá, popírá existenci mezinárodních vztahů a zemí, které mají svá suverénní práva,” říká bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.
„Ukrajinci dlouho zůstávali v klidu, ale ruských vojáků kolem hranic už je skoro 200 tisíc. Je pro ně skličující, že ze země odjíždějí cizinci a zastavují se podniky,” hlásí z Kyjeva redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. „Největší obavy jsou momentálně v části Donbasu, který zůstal Ukrajině, tam může být ruský útok bezprostřední," dodává.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
Na Ukrajinu by mohlo z Česka proudit více zbraní a vojenské techniky než dosud. Takové přání podle zjištění Aktuálně.cz projevil velitel ukrajinských ozbrojených sil při své únorové návštěvě Česka, dodávky by obstarávaly české firmy. S tuzemským ministerstvem obrany podepsal dohodu o poskytnutí dělostřelecké munice. Jednání se vedou v době, kdy Rusko hrozí Ukrajině agresí.
Pokud Rusko na Ukrajinu nezaútočí, bude dál vyvíjet maximální tlak, bude dál hrozit, protože na nic jiného dnes nemá. Neumí si silnou mezinárodní pozici vydobýt jinak než vyhrožováním.
"Ukrajina se může stát válečnou zónou celá. Pokud úder od Ruska přijde, přijde ze všech stran. Novinářů a civilistů je tu ale pořád dost. Velký úbytek obyvatelstva se nekoná, stejně jako kolony aut, které se tvořily v roce 2014," popisuje situaci v Mariupolu, městě prakticky na hranicích s Ruskem, reportér ČRo Martin Dorazín. Podle britských médií by Rusko na Ukrajinu mohlo zaútočit ve středu.
Vrchní státní zastupitelství v Praze obžalovalo další dva Čechy, kteří na straně proruských povstalců bojovali na východní Ukrajině proti tamějším vládním jednotkám. Zodpovídat se budou z teroristických činů. Aktuálně.cz se podařilo zjistit jejich identitu. Jde o dva z nejznámějších českých bojovníků působících v ozbrojených silách samozvané Doněcké lidové republiky. Souzeni budou v nepřítomnosti.
"Ukrajinci se teď obávají, aby se nejednalo o nich bez nich, aby zájmy Ukrajiny nebyly obětovány zájmům velmocí," shrnuje, o co jde samotným Ukrajincům, rusista a historik Marek Příhoda. "Rusko je u nás zjednodušováno pouze na Kreml a jeho politiku. Kdežto v minulosti česká společnost tradičně rozlišovala mezi ruským státem a ruskou společností," říká o vztahu Čechů k Rusku.
Obavy Čechů z různých hrozeb se zvýšily. Na konci loňského roku je pociťovalo 64 procent občanů, což je o deset procentních bodů více než v roce 2019. Nejčastějším důvodem byl koronavirus, následovaly obavy o vlastní zdraví, ze zdražování či války. Při pohledu na budoucnost vlastní a blízkých ale mezi lidmi dál převažuje optimismus. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Na škole vyrůstala v ruské propagandě a za svůj ukrajinský původ se styděla. Když se pak od rodičů dozvěděla o následcích ruské invaze, otevřelo jí to oči. Vědkyně z Fyzikálního ústavu Akademie věd Teťana Ostapčuk v Česku žije už 25 let. V rozhovoru popisuje, proč z Ukrajiny odjela, co si myslí o tamním konfliktu a co znamená mít "sovětský rozum", bez kterého podle ní člověk na Východě nepřežije.
V červenci 1942 vznikl v ruském Buzuluku pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo. Připomeňte si události a osudy lidí ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Ukrajinští vojáci se ve sněhu v bílých kamuflážních oblecích připravují na možný střet s Ruskem. U hranic se samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou si na střelbu od roku 2014 už zvykli, Kyjev i Západ se ale bojí větší eskalace. Snímky zachycují mráz i tvrdé podmínky zákopů.
Pokud se Rusko rozhodne pro eskalaci, samozřejmě to udělá v oblastech, kde jsou lidé, kteří mají historické nebo rodinné vazby na Rusko. Takovým místem může být Charkov, uvedl nedávno pro deník Washington Post ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jak na hrozbu invaze pohlížejí samotní obyvatelé města ležícího asi 40 kilometrů od ruských hranic? Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
Parník ještě viděli zmizet pod hladinu. Pak se čtyřem trosečníkům smrskl svět na jeden záchranný člun. Hladové, vyčerpané a prochladlé je desítky hodin unášel ledový oceán. Obklopení žraloky marně hledali břeh. Co chvíli jim výhled zakryl pěnivě bílý vrcholek blížící se vlny, tiché a na pohled špičaté jako skála.
Ruská invaze na Ukrajinu je podle amerických zdrojů nejpravděpodobnější za posledních sedm let - od obsazení Krymu a války na Donbase. Moskva zkouší tvrdší verzi staré známé "heavymetalové" diplomacie.
Čím dál víc je vidět, jak obrovskou cenu má naše členství v NATO a EU. Teprve tváří v tvář ohrožení si to uvědomujeme. A uvědomuje si to i Putin.
Nikdy na sebe neupozorňuj, stačí, že jsi Vietnamec, říkala mu maminka. Ocean Vuong už ale patří k jiné generaci. Zatímco pro první vlny vietnamských přistěhovalců v USA bylo nejdůležitější splynout s davem, jejich děti dnes píší o tom, co rodiče nebo prarodiče zjevně i neradi vyprávěli.
Každé ukrajinské město by k 15. lednu mělo mít funkční obrannou jednotku složenou z dobrovolníků. Lidé v těchto domobranách pravidelně trénují o víkendech, často jen s dřevěnými atrapami zbraní. Plán se ale zadrhává na malém zájmu místních do takových formací nastoupit.
Poslední přání je třeba splnit. Tři sourozenci vezou tělo mrtvého otce, aby jej pohřbili v rodné vesnici. Už to samo o sobě může být náročné, jsme ale v Sýrii a kolem zuří válka. Smrt je dřina, shrnuje tuto situaci název románu Chálida Chalífy, který letos vydalo nakladatelství Akropolis.
