Rusko páchá válečné zločiny, dostat Putina před soud je ale nereálné, říká právník

Radek Dragoun Radek Dragoun
4. 3. 2022 5:30
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
Pohled do zkrvavené tváře ženy, která byla zraněna při ruském ostřelování nedaleko Charkova na Ukrajině (24. 2. 2022)
Pohled do zkrvavené tváře ženy, která byla zraněna při ruském ostřelování nedaleko Charkova na Ukrajině (24. 2. 2022) | Foto: ČTK

Kdy je válka ospravedlnitelná nebo přímo legální?

Obecně je použití síly, což je termín podle Charty OSN, zakázáno s dvěma výjimkami. Tou první je sebeobrana, protože by bylo nelogické, aby se napadený nemohl bránit. Druhou výjimkou je zmocnění ze strany Rady bezpečnosti OSN. Pokud se však budeme bavit o probíhajícím ruském útoku na Ukrajinu, tak ten ani jednu tuto výjimku nenaplňuje.

Podobnou výjimku ale nesplňovalo v minulosti ani nasazení například amerických vojenských sil na území jiných států.

V některých případech to skutečně bylo problematické. Jeden z argumentů, který zaznívá na sociálních sítích, je to, ať se podíváme na to, že i Američané a další státy "vletěli" v roce 2003 do Iráku, a tehdy taky nešlo o sebeobranu ani k tomu nebyli zmocněni Radou bezpečnosti. Na to je však jednoduchá odpověď: I toto bylo porušením mezinárodního práva. Nicméně fakt, že jeden porušuje právo, ani v nejmenším neospravedlňuje druhého, aby to dělal také. 

Takže válka v Iráku je srovnatelná s invazí na Ukrajinu? 

Dá se to srovnat v tom smyslu, že v obou případech šlo o porušení zákazu použití síly. Jinak je tam samozřejmě celá řada dalších geopolitických faktorů, takže bych to nechtěl úplně srovnávat. Pointa je však taková, že pokud jeden poruší právo, neospravedlňuje to druhého ho rovněž porušit. 

To je právo na válku, ale i samotná válka má svá pravidla. Ta nejznámější upravují Ženevské úmluvy, které chrání například civilisty. Ukrajinská strana však už nyní hlásí, že mezi oběťmi jsou i civilisté. Dostupné jsou záběry, jak Rusko ostřeluje obytné budovy. Může tedy docházet k páchání válečných zločinů? 

Pokud jsou zprávy o zacilování civilistů pravdivé, tak s velkou pravděpodobností dochází k válečným zločinům. A je úplně jedno, jestli je válka legální, nebo ne. I když není, tak se stejně musí respektovat humanitární právo. 

A porušování humanitárního práva může vést právě k válečným zločinům, které pak lze stíhat před Mezinárodním trestním soudem nebo dokonce i před vnitrostátními soudy různých zemí. České trestní právo rovněž obsahuje takzvaný princip univerzality umožňující stíhání některých válečných zločinů bez ohledu na to, kde a kým byly spáchány.

Obecně by v době války měli být chráněni zdravotníci, zajatci, zranění vojáci, civilisté a tak dále.

Ano, otázkou směřujete k takzvaným obětem války. Mezi ně patří samozřejmě civilisté, ale za určitých okolností také příslušníci ozbrojených složek, třeba když jsou ranění, nemocní, trosečníky nebo válečnými zajatci. Jeden ze základních principů humanitárního práva je princip rozlišování. To znamená, že musí být rozlišováni civilisté jako naprosto nelegitimní cíle od těch, které zacilovat lze. Proto říkám, že pokud by Rusko skutečně cílilo na civilisty, tak bych neměl vůbec pochyb o tom, že by se jednalo o válečné zločiny.

Objevují se také informace, že ruští vojáci se převlékají do ukrajinských uniforem. Je to v souladu s válečným právem? 

Tohle je poměrně složité. Za určitých okolností by to mohlo být porušení válečného práva. Například podle Římského statutu zneužití uniformy nebo stejnokroje nepřítele vedoucí k úmrtí či vážnému zranění osob je válečným zločinem.

Ruský prezident Vladimir Putin zvýšil pohotovost jaderných sil. Používání některých zbraní je rovněž zakázané, platí něco podobného i pro ty jaderné? 

Leckteré zbraně jsou skutečně výslovně zakázané, ale ty jaderné žádnou konkrétní úmluvu, která by jejich použití či hrozbu jimi zakazovala, nemají. To ale neznamená, že by jejich použití bylo v souladu s mezinárodním právem. V minulosti byl Mezinárodní soudní dvůr dotazován přesně na to, na co se teď ptáte vy. A řekl, že sice nemáme žádnou úmluvu či obyčej, které by zakazovaly přímo jaderné zbraně, nicméně jejich použití by porušilo principy humanitárního práva, z nichž jeden jsem už zmínil. 

Jaderné zbraně nejsou schopné rozlišování, při jejich použití totiž nelze rozlišit chráněné osoby, na které se neútočí, od osob, které je možné zacílit. Takže ačkoliv nemáme přímo úmluvu, která by je zakazovala, podle principů humanitárního práva by jejich použití vedlo k porušení mezinárodního práva. Nicméně také dodal, že v současnosti nedokáže říct, že by bylo protiprávní je použít v extrémní situaci sebeobrany, když by bylo v sázce přežití samotného státu. 

Válka podle pravidel by tedy měla probíhat tak, že nebude zabit ani zraněn žádný civilista?

To je naprosto ideální případ, jenže ty samozřejmě neexistují. I mezinárodní právo připouští, že se mohou stát špatné věci, ale měli bychom se vždy snažit co nejvíce přiblížit ideálnímu stavu. Ne vždy se toho dosáhne. Něco jiného je však to, když se přiblížení ideálnímu stavu jedna z válčících stran ani nesnaží dosáhnout. To je pak porušením mezinárodního práva. To, že se mohou stát excesy, je ale bohužel realita. 

Pravidel pro válčení je tedy hned několik. Když ale pozorujeme momentální konflikt na Ukrajině, nejsou všechny ty konvence jenom něčím, co je napsané na papíře - ač se tedy státy zavázaly, že je budou dodržovat -, které ale reálně příliš k ničemu nejsou? 

Objevují se názory, že mezinárodní právo je naprosto k ničemu, protože je nevynutitelné. S tím nesouhlasím, ačkoliv není vynutitelné ideálně, to je třeba přiznat. Prostředky, které státy nutí k dodržování mezinárodněprávních závazků, jsou logicky slabší v porovnání s vnitrostátním právem. Ve vnitrostátním právu je nad každým z nás jako jednotlivcem stát, který nás k respektování práva může donutit. 

V mezinárodním právu to je ale jinak. Tam není nikdo, kdo by byl nad státy. To ale neznamená, že zde nejsou žádné donucovací mechanismy. Dodržování mezinárodního práva může vynucovat Rada bezpečnosti OSN, i když to má vzhledem k právu veta jejích stálých členů, mezi kterými je i Rusko, své limity. Ale jsou i další mechanismy, kterými jsou například takzvaná protiopatření, jejichž cílem je donutit stát k ukončení porušování práva. 

To jsou třeba sankce, které nyní západní státy uplatňují vůči Rusku? 

Ano, právě termín sankce se v této souvislosti obecně používá. Když si člověk uvědomí, že sankce mají za následek to, co někteří ekonomové označují za téměř bankrot Ruska v řádu několika dnů, tak je vidět, že mezinárodní právo zase tak bezzubé není. Jde jen o to, jestli jsou státy ochotné tyto mechanismy využívat. 

Putina chrání imunita i ruské veto v OSN

Vysvětlil jste, proč je ruská agrese na Ukrajině nelegální a že možná dochází k válečným zločinům. Jakou míru zodpovědnosti - a třeba i trestní - za to nesou nasazení ruští vojáci? Je možné, že by před Mezinárodním trestním soudem stanuli například vojáci, kteří střílejí na civilní budovy? 

Ano, to je možné. Mezinárodní trestní soud je postavený na takzvaném principu komplementarity. To znamená, že soud stíhá tehdy, když vlastní státy nemohou nebo nechtějí. Když by se třeba obvinění z válečných zločinů na Ukrajině dostali do rukou ukrajinského státu a ten je stíhal, tak pak by se před Mezinárodní trestní soud nedostali. Když by je ale Ukrajina nebo Rusko stíhat nechtěly nebo nemohly, tak by na ně mohl být vydán zatýkací rozkaz od Mezinárodního trestního soudu.

Opravdu je za případné válečné zločiny odpovědný řadový voják, který vlastně jenom uposlechne rozkazy?

Není to takhle snadné, ale může se to stát. Dokonce i když uposlechne rozkazy, protože obecně platí, když to hodně zjednoduším, že rozkaz, který je v rozporu s právem, se nemá uposlechnout.

A jakou trestní odpovědnost má prezident Vladimir Putin? Může se i on dopouštět válečných zločinů?

Tam je to mnohem komplikovanější. Jako existuje povinnost neuposlechnout nelegální rozkaz, tak také existuje odpovědnost nadřízeného za to, co se děje pod jeho velením. Zase to není tak jednoduché, že by odpovídal za úplně všechno. Pokud jde o nejvyšší vedení Ruska, tak je to spíše otázka zločinu agrese. 

Tam je zásadní problém v tom, že Mezinárodní trestní soud má zločin agrese ve své pravomoci pouze tehdy, když se stane na území smluvní strany a ještě ho spáchá osoba, která je státním příslušníkem smluvní strany definice zločinu agrese. Těmi ale Ukrajina ani Rusko nejsou. 

Existuje však cesta, jak to obejít. Možností je rozšířit pravomoci Mezinárodního trestního soudu, aby nemusel brát ohledy na teritoriální a osobní limity. Jenže o tom by musela rozhodnout Rada bezpečnosti OSN, ve které má Rusko právo veta. Teoretická možnost tam tedy je. Schopnost stíhat prezidenta Putina je však v současné době geopoliticky velmi omezená. Mohlo by se to změnit, kdyby přestal být hlavou státu. V době, kdy jí je, si ale myslím, že je realisticky nestíhatelný za zločin agrese. 

Dobře, to je zločin agrese, tedy samotné nařízení invaze na Ukrajinu. Ale pokud Rusové bombardují civilní objekty, tak je to válečný zločin. Za to by mohl být Putin souzený?

Mohl, jen je to mnohem složitější než u zločinu agrese, kde podmínky pro jeho naplnění byly velmi pravděpodobně splněny. U válečných zločinů jsou podmínky pro odpovědnost nadřízeného mnohem složitější, ale ano, i to je možné. Jen je tu další problém. Když je někdo hlavou státu, tak má imunitu před cizí trestní jurisdikcí. Ta tedy odpadá před stíháním Mezinárodním trestním soudem a tam je dokonce jedno, jestli je to hlava státu smluvní nebo nesmluvní strany. Jenže zase by ho před soud musel někdo dostat. 

Takže dokud bude Putin prezidentem, tak nepředpokládáte, že by stanul před jakýmkoliv soudem ohledně čehokoliv, co se stalo na Ukrajině? 

Přesně tak. U něho tomu brání omezená jurisdikce Mezinárodního trestního soudu. A u cizích vnitrostátních soudů tomu brání zejména jeho imunita. Kdyby se někdy stalo, že by přestal být hlavou státu, tak je však možné, že by ho Rusko chtělo samo stíhat nebo ho vydalo do Haagu. Ale to je samozřejmě spekulace.

A co například náčelník generálního štábu, ministr obrany, případně členové velení ruské armády. U nich je šance, že stanou před soudem, větší?

Z právního hlediska ano, protože nemají imunitu hlavy státu. Agrese se může dopustit kdokoliv, kdo může efektivně řídit či kontrolovat vojenskou či politickou aktivitu státu. A to samozřejmě není nutně jen prezident. To mohou být například členové generality armády, která rozhoduje, jak se bude armáda pohybovat. 

Jaké tresty vůbec hrozí za válečné zločiny? 

U Mezinárodního trestní soudu je to odnětí svobody až na 30 let, případně doživotí a pak peněžité tresty, případně propadnutí majetku. 

Video: Zničené obytné domy, kráter v zemi. Satelitní snímky zachycují zkázu na Ukrajině (3. 3. 2022)

Satelitní snímky společnosti Maxar zachycují, jak se proměnilo území Ukrajiny od začátku ruské invaze. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy