Rusko díky promyšlené taktice vydělalo peníze na zbraně pomocí prodeje ukradeného obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Získalo tak asi 530 milionů dolarů. Pašeráckou operaci odhalili novináři americké agentury Associated Press a PBS se svou sérií Frontline. Pomocí satelitních snímků a údajů z námořních rádiových vysílačů sledovali padesát lodí. Zjistili, že některé podnikly i desítky cest mezi okupovanými oblastmi a Blízkým východem.
Obilí propašovali bohatí podnikatelé a státní společnosti z Ruska a Sýrie. Některé z nich se dokonce už dříve potýkaly s finančními sankcemi ze strany Spojených států a Evropské unie. Podle právníků může být navíc celá akce považována za válečný zločin. "Odebrání zásob potravin civilnímu obyvatelstvu v okupované zóně a jejich převezení na jiné místo je porušením čtvrté Ženevské úmluvy a okupačních zákonů," uvedl advokát David Crane. Moskva obvinění z krádeže označila za nepravdivé a nepodložené.
Satelity odkryly celou síť ruského pašování
Novináři ale odhalili celou ruskou síť pašování obilí a zjistili, že je mnohem rozsáhlejší a výnosnější, než čekali. Na třech příkladech lodí AP a PBS popsaly celý propracovaný systém. Může ho ilustrovat třeba 170 metrů dlouhá loď Michail Něnašev. Tu koupil těsně před válkou ruský státní obranný dodavatel. V polovině června ji satelit odhalil v Sevastopolu na Krymu, kam obilí z okupovaných částí Ukrajiny dovezly kamiony a vlaky. Loď měla v té době vypnutý rádiový vysílač, aby se nedala vystopovat. Zapnula si ho až o dva dny později v Černém moři.
Exkluzivní videozáznam pak ukázal loď v tureckém Dortyolu u mola, které patří výrobci oceli MMK Metalurji. Video také odkrylo jeřáby, které nabíraly kbelíky s obilím a shazovaly je do nákladních aut. Výrobce oceli je dceřinou společností Magnitogorských železáren a oceláren. Tento ruský ocelářský konglomerát ovládá Viktor Rašnikov, ruský miliardář blízký Putinovi, na kterého USA, EU a Spojené království uvalily sankce za poskytování příjmů na ruské válečné vybavení. Rašnikov vlastní přes 10 bilionů dolarů a je majitelem největších jachet světa.
Společnost se ale proti nařknutí brání. Tvrdí, že v dokumentech je jasně uveden jako místo nákladu obilí malý přístav Port Kavkaz, a tudíž obilí z Ukrajiny nepochází. I když se Rusům povedlo celní výkazy zfalšovat, novináři přišli na to, že loď v přístavu kotvit nemohla. Kvůli svému ponoru se do něj totiž nevejde. Její trup dosahující 9,9 metru pod hladinu by v tomto místě najel na mělčinu.
Podle ruského dopravního regulátora může navíc Port Kavkaz přijímat pouze lodě s maximální hloubkou 5,3 metru. Od března Něnašev uskutečnil podle zjištění AP a PBS alespoň šest plaveb z Ruskem okupovaných částí Ukrajiny do přístavů v Turecku a Sýrii.
Zfalšované dokumenty a místo nákladu
Obilí z Ukrajiny pašovala i loď Laodicea, která patří syrské společnosti. Ta musí na pokyn USA zaplatit sankce za své vazby na režim Bašára al-Asada. I Laodiceu ukázal satelit v přístavu na Krymu, tentokrát ve městě Feodosia. Při nakládání posádka stejně jako u Něnaševa vypnula rádiový vysílač. Když o dva týdny později loď dorazila do libanonského města Tripolis, na lodních záznamech tvrdila, že veze obilí z malého ruského přístavu na druhé straně Černého moře. Kvůli osmimetrovému trupu by se do něj ani nevešla.
Na kopii celního seznamu, který novináři získali, je zároveň uvedeno, že loď převážela 10 tisíc tun ruského ječmene a mouky od odesílatele Agro-Fregat. Náklad pak měl koupit velkoobchod s potravinami se sídlem v Turecku Loyal Agro Co Ltd. "Dohodli jsme se s Ruskem. Mouka přišla z Ruska. Kdyby byla kradená, pak by libanonské úřady dovoz nepovolily," uvedl mluvčí společnosti Muhammed Cuma s tím, že na dokumentech bylo jasně uvedeno místo nákladu jako Kavkaz.
Stejné místo nákladu obilí uváděla i ruská loď Fedor, která prodala obilí turecké společnosti Yayla Agro. Ta vyrábí balené sušené potraviny a hotová jídla a pravidelně je dodává do tureckých supermarketů. I tuto loď ale satelity odhalily v Sevastopolu a i její hloubka trupu činí 6,6 metru, a tudíž v Kavkazu nikdy kotvit nemohla.
Obchodníci se bojí, že nevědomky podpoří válku
Obchodníci s obilím se nyní bojí, že nákupem a prodejem této suroviny nevědomky podpoří ruskou válku. "Mnoho z nich jsou nadnárodní společnosti se sídlem v USA nebo Brazílii či po celém světě. Jde o veřejné společnosti. Mají tedy mnoho zainteresovaných stran, které by toto nemusely podporovat," vysvětlil analytik námořních rizik Amin Daniel.
Obilí ale Rusové podle zjištění novinářů pašují i mimo Černé moře. Satelitní snímky totiž ukázaly i menší lodě připlouvající z Ruska a okupovaných částí Ukrajiny. Ty zastavily vedle velkých nákladních lodí a přeložily jim obilí přímo na moři. Lodě s nákladem pak zamířily na Blízký východ, do Asie a Afriky. Kradené ukrajinské obilí, díky němuž Rusko financuje svou armádu, se tak může nacházet po celém světě.