Každý fanda do aut ji zná. Tatra MTX V8 je nejobletovanějším supersportem domácí výroby, i když nikdy nepřekonala fázi prototypu. Koncem loňského roku se všechny tři vyrobené exempláře na chvíli sjely do kopřivnického muzea, dobrý důvod, abychom je pečlivě prozkoumali. Otevíráme další díl cyklu Nerealizované projekty Václava Krále.
Před devadesáti lety se novinářům poprvé ukázalo asi nejslavnější auto s proudnicovou karoserii. Premiéru si 5. března v Praze odbyla Tatra 77, která dostala tvary karoserie diktované aerodynamikou jako vůbec první auto na světě. Započala tak slavnou éru aerodynamických aut z Kopřivnice, která pokračovala T87 nebo Tatraplanem.
Kopřivnický výrobce nákladních vozů Tatra bude pod svou značkou prodávat vlastní oleje a maziva. Tvrdí, že jsou pro vozy, které jsou určené do náročných podmínek, nejvhodnější.
Že se v Americe objevují osobní tatrovky, není nic neobvyklého. Komunita kolem nich je silná a T87 má ve své sbírce dokonce slavný moderátor a sběratel klasických aut Jay Leno. Nákladní modely jsou ale jiný případ, tím spíše ty z 90. let. Jedno takové auto ale teď prodává známé muzeum, navíc s docela zajímavým příběhem.
Psal se rok 1990 a příborský závod Tatry zkoumal možnosti, čím nahradit výrobu luxusního sedanu 613, kterému v té době nikdo nemohl přijít na jméno. Přinášíme další díl z cyklu Nerealizované projekty Václava Krále.
Pascal de Baar zažil ve včerejší 5. etapě Rallye Dakar v Tatře pernou chvilku. V poušti těsně před ním bourala bugina. Jezdec měl co dělat, aby zabránil nehodě.
V polovině 80. let měla ještě kopřivnická Tatra velké plány s výrobou osobních vozů, jenže ty se definitivně rozplynuly po sametové revoluci. K ledu tak šel i skromnější projekt, který počítal se změnou karoserie, ale ponecháním stávající koncepce modelu 613. Další díl z cyklu Nerealizované projekty Václava Krále věnujeme Tatře 625.
Nákladní Tatry, to nejsou jen sklápěče na základě řady Phoenix nebo armádní speciály. V Kopřivnici umí splnit prakticky jakékoliv přání svých zákazníků. Potřebujete auto pro přepravu trubek uvnitř hutí? Není problém! Nebo snad podvozek pro montáž mobilní vrtné soupravy? Splněno! Jak takové extrémní Tatry vypadají? Výběr některých z těch nejzajímavějších najdete v galerii.
Ještě nikdy v historii se tato tři auta neukázala veřejně spolu na jednom místě. Až kopřivnickému Technickému muzeu Tatra se povedlo dát dohromady všechny vyrobené MTX Tatry V8. Setkání to přitom není také úplně samoúčelné, protože firma MTX by ráda výrobu nejslavnějšího českého supersportu obnovila.
Spolu se Škodou je Tatra nejslavnější českou automobilkou, o níž již vyšla řada publikací. Přesto je nová kniha Tatra - osobní automobily na plakátech a v prospektech, 1945-1999 unikátní. Na 296 stranách totiž ukazuje, jak se kopřivnické osobní automobily propagovaly nejen v Československu, ale také v zahraničí. Autor Martin Kupec ji dával dohromady skoro rok, teď už je z poloviny vyprodaná.
Prototyp těžkého nákladního vozu Tatra na vodík se poprvé ukazuje na firemním videu. Projíždí se na kopřivnickém polygonu, kde se testují armádní speciály. Automobilka připomíná jeho technické parametry.
Česká policie nadále modernizuje svůj vozový park. Dopravní policie se například loni dočkala nových stíhacích BMW 540i xDrive, letos pak stačila převzít třeba první kusy Kodiaqů s rámem na zastavování aut cíleným nárazem. Teď se nového vozidla dočká i Speciální pořádková jednotka Praha. Jako první dostane nový vodní stříkač na podvozku Tatra 815-7.
Ačkoliv samonosná karoserie byla něčím, co konstruktéři u československých autobusů dlouho prosazovali, realita výroby byla docela odlišná a na skutečně sériový model s touto koncepcí se čekalo až do poloviny 60. let. S jedinou výjimkou, kterou představoval horský autobus vyvinutý Karosou a Tatrou. Model líbivých tvarů nakonec příliš neobstál, dnes je však zajímavou raritou.
Kolos nebo Drtikolka, pod těmito přezdívkami byla známá Tatra 813. Původně vojenský terénní nákladní automobil, který se nezalekl žádného terénu a v pozdějších civilních verzích odtáhl prakticky všechno, na co socialistické hospodářství ukázalo. Bylo to jedno z nejschopnějších aut kopřivnického vývoje, na které spousta lidí dodnes nedá dopustit.
Po třech letech vývoje dnes kopřivnická Tatra ukazuje prototyp těžkého nákladního vozu pro časy bez ropy. Čtyřnápravový kolos je navržený pro těžební průmysl. Má celkovou hmotnost 45 tun a 65procentní stoupavost. Tatra si chce vyzkoušet vodíkový pohon v co nejtěžších podmínkách. Vůz je vystaven na konferenci H2 Future, kterou v Ostravě pořádá Moravskoslezký kraj.
Populární, ale zastarávající. Tatra 148 v 70. letech navázala na předchozí model T138 a vylepšila ho, silniční nákladní auta se ale v zahraničí rychle vyvíjela. Uvědomovali si to i v Kopřivnici, uvést skutečně revoluční model jim ale trvalo ještě deset let. Až v roce 1983 začala výroba nové Tatry 815, která přinesla trambusovou kabinu a novou řadu motorů.
Kopřivnická automobilka Tatra Trucks spolu s partnery vyvíjí vůz se systémem automatizovaného řízení. Na zkušebním polygonu testuje automobil Tatra Force, v jehož kabině při jízdách nesedí řidič, ale ovládá jej operátor pomocí dálkového ovládání. Do projektu autonomního řízení Tatra spolu s partnery investuje desítky milionů korun. ČTK to řekl mluvčí automobilky Andrej Čírtek.
Jedinečná dvanáctiválcová otevřená Tatra má za sebou téměř třicet let trvající renovaci. Jde o jeden z nejcennějších československých veteránů, jehož příběhu se věnuje také výjimečná knižní publikace Tatra 80: Tři životy Schichtova kabrioletu.
V bratislavské pobočce Volkswagenu se ještě letos rozběhne výroba nové Škody Superb a jejího sourozence v podobě VW Passat. Vozy německého výrobce se ve slovenské metropoli dělají už od roku 1991, předtím se továrna v Devínské Nové Vsi jmenovala BAZ a kromě pár tisíc kusů kupé Garde nikdy sériová auta nevyráběla. Zato prototypů tam vzniklo spoustu, některé zajímavé si připomeňte v galerii.
Nebyla to první Tatra, která se letos objevila v zahraniční aukci. Přesto byla T87 prodávaná počátkem června v Nizozemsku v lecčems unikátní. Patřila do kolekce 230 aut, která za svůj život nasbíral jediný člověk, a pak je ukryl ve dvou stodolách a jednom starém kostele. Možná i díky tomu byla v originálním stavu, nezasažená rukou renovátora. A to také vyšponovalo její cenu.
