Na českých univerzitách se začíná objevovat nová pozice. Školy reagují na rostoucí počet podezření ze sexuálního zneužívání na akademické půdě a zřizují post ombudsmanů. Právě oni mají být těmi osobami, na které se mohou studenti obracet. Jednotná pravidla však pro ně neexistují, a tak si je každá škola zřizuje po svém.
Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla, proti předcovidovému roku 2019 ale mírně klesla. Letos u testů neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 procenta, před třemi roky 14,1 procenta. U testů z češtiny se podíl neúspěšných zvýšil, v matematice se naopak snížil.
Jednou z priorit ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je změnit podobu maturit. Odborníci nyní řeší, jak by zkoušky měly vypadat. Jedním z návrhů je, že by se skládala profesní nebo vysokoškolská maturita. První typ by umožňoval výkon povolání vyžadujících maturitu, druhý vstup na vysokou školu. Někteří ředitelé škol ale míní, že změn bylo dost a chtějí, aby maturita zůstala ve stávající podobě.
Chytré Česko vstoupilo do své čtvrté sezony. Speciál, který pomáhal otevřít debatu o stavu českého školství a ukázat, jak se dají některé problémy efektivně řešit, rozšiřuje svůj záběr o nová témata. K článkům navíc přibyly podcasty, videodebaty nebo interaktivní infografiky.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Prezident Miloš Zeman na konci března udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za manipulaci dvousetmilionové veřejné zakázky. Pro některé školy to byl poslední impulz k tomu, aby ze tříd portréty prezidenta odstranily. Například v Olomouckém kraji je k tomu vyzval náměstek pro školství. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak školy reagovaly.
Ve dne učí ve třídě středoškolačku fyziku, po škole jsou však partneři. Intimní vztahy mezi učiteli a žáky sice nejsou protizákonné, ale podle psychologů a právníků nejsou vhodné. Deník Aktuálně.cz několik takových příběhů zmapoval. Jednotný návod, jak by měli ředitelé v takových chvílích postupovat, chybí. Často tak požadují pouze to, aby ve škole nevystupovali jako pár.
Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125 tisíc dětí. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250 tisíc dětí, stávající kapacity škol by už nestačily.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
„Chtěli bychom, aby se děti ukrajinských uprchlíků zařadily do českého vzdělávacího systému. Určitě budou místa, kde lokálně dojde k převisu dětí nad reálnými kapacitami. Celkový počet míst bude ale stačit i na ukrajinské děti,” říká ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství Michal Černý a dodává: „Nikdo nenutí školy přeplnit tak, aby se tam děti mačkaly jako sardinky."
Učitel dějepisu na gymnáziu v jihočeské Soběslavi tvrdí, že ruský útok na Ukrajinu není agresí, ale snahou o "osvobození obětí genocidy". Za schvalování války nebo popírání zločinů přitom hrozí vězení. Náměstek hejtmana na učitele podal trestní oznámení, propustit ho však bez rozhodnutí soudu nemůže. Odborník na vzdělání a dezinformace Bohumil Kartous uvádí, že učitelů s podobnými názory je více.
Reformy se u nás dávno zasekly a politici ztratili odvahu se do nich pouštět. Teď už se jim nelze vyhnout. Naštěstí. Platí-li klišé, že krize je šance, pak jsme ji právě dostali.
Dobře provedená integrace ukrajinských uprchlíků je nejen morální povinnost, ale Česku se i vyplatí. Pokud se bude teď šetřit na nesprávných místech, o to více si později připlatíme za sociální a integrační problémy.
Nedůvěra ke škole, špatná vysvědčení a problémy s hledáním práce kvůli nedokončenému vzdělání se u českých Romů často přenášejí z generace na generaci. Pomoci se rozhodl brněnský spolek IQ Roma servis, který zkouší řetězec rozetnout. Malé Romy a jejich rodiče doprovází od předškolního vzdělávání přes základní školu na střední, k maturitě a někdy až k přijímačkám na vysokou a studium na univerzitě.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
