Na Základní školu Vladislava Vančury v Praze-Zbraslavi chodí 970 dětí, z toho 80 ukrajinských. Zda jsou psychicky v pohodě nebo jaké mají vztahy ve třídě, řeší dvě psycholožky, které tu pracují na poloviční úvazek. Dělají preventivní programy a intervence ve třídě, řeší krizové situace, děti k nim mohou chodit na konzultace.
"Děti mají často nevyřešené vztahové věci ve třídě, neumí si poradit se svými emocemi. A je nad síly učitele, aby to zvládl řešit v rámci výuky. Teď jsme třeba řešili případ žáka, který to emočně nezvládal, a bylo to i na hranici nebezpečí, proto proběhla intervence," popisuje ředitel školy Tomáš Obdržálek.
Psycholožky podle něj mají důležitou roli a představují významnou pomoc, pro tak velkou školu to ale nestačí. "Psycholožky u nás nemají minutu volnou. Pořád něco řeší. Uvítali bychom minimálně o půl úvazku více, ne-li celý. Ale nemáme to z čeho zaplatit," upozorňuje Obdržálek.
Podobný problém řeší mnoho dalších škol, protože na psychology nedostávají peníze od státu. Například i ta v Mladé Boleslavi, která má 800 žáků a 70 zaměstnanců. I zde psycholog pracuje pouze na poloviční úvazek a dělí se o něj s další školou. "Placen je částečně z peněz zřizovatele a částečně z peněz ministerstva školství. Pokud by zřizovatel nepřispíval na jeho plat, nebylo by možné ho zaměstnávat. Z finančních důvodů si také nemůžeme dovolit zaměstnat psychologa na celý úvazek, i když bychom ho potřebovali," říká ředitelka školy Milada Mizerová.
Většinu psychologů nyní školy platí prostřednictvím takzvaných šablon. Zjednodušeně řečeno si škola může vybrat dotační program, na který získá peníze z Evropské unie. Některé volí právě psychology, které by si jinak nemohly dovolit. Pokud by je platil stát, mohly by školy z fondů pořídit jiné potřebné věci nebo přibrat pracovníky, jako jsou třeba asistenti pedagoga nebo chůvy do mateřských škol.
"Nemáme jiné projekty, všechno padne na dvě psycholožky a speciální pedagožku. Mohli bychom peníze využít na něco jiného, je tam řada možností, ale toto je pro nás podstatné," dodává ředitel Obdržálek.
Práce jistá jen na dva roky
Podle učitelky a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petry Mazancové se i kvůli nejasnému financování psychologové do škol zrovna nehrnou. "Dotační titul je časově ohraničený, víte, že peníze na půl úvazku psychologa máte na dva roky. Psycholog tak začne na něčem pracovat a stává se, že po dvou letech už na něj nejsou peníze. Nikdo nechce mít práci jistou jen na dva roky. Psychologové tak mají radši soukromou praxi, která je finančně výhodnější a nabízí jistotu profesního seberozvoje," vysvětluje Mazancová. Školních psychologů je tak podle ní obrovský nedostatek.
Potvrzuje to také předseda Asociace školní psychologie Jan Mareš. "Podle dat České školní inspekce chybí 700 školních psychologů. Spousta jich v uplynulých letech profesi opustila z důvodu finanční a úvazkové nejistoty," upozorňuje.
Svědčí o tom i čísla. Podle ministerstva školství je na základních školách pouze 284 psychologů. Jejich nedostatek se projevuje i v jednotlivých regionech. Například v Plzeňském kraji je na základních školách 53 tisíc žáků, v přepočtu na celé úvazky je zde však jen šest psychologů. Ve Středočeském kraji je na školách 96 psychologů, přepočtených úvazků je 55. Základní školy v kraji přitom navštěvuje téměř 140 tisíc žáků.
Školy podle Mazancové psychology nutně potřebují. "Já si netroufnu řešit s patnáctiletou holkou, že se sebepoškozuje, což je častý příklad. Vede to i k velké frustraci učitele - ve třídě má dítě, které potřebuje pomoci, ale nemůže s tím nic dělat, nemá se na koho obrátit, protože odborník ve škole chybí," podotýká Mazancová.
Psychologové jsou podle ní ještě víc potřeba kvůli pandemii covidu, která leckdy změnila vztahy ve třídách, navíc jsou děti pod tlakem, aby dohnaly učivo, i kvůli integraci ukrajinských dětí, které mohou přicházet s psychickými problémy. To, že by potřebovali více školních psychologů, potvrzují i mluvčí obou zmíněných krajů. Aby je však školy mohly získat, potřebovaly by jim nabídnout možnost stabilní kariéry.
Změna přijde za tři roky
Ministerstvo školství nyní slibuje, že financování psychologů ukotví v zákoně. Změna se však projeví až za tři roky. Od roku 2025 by měli být psychologové placeni ze státního rozpočtu, měl by vzniknout nárok na více než 2100 úvazků. "Základní školy budou moci čerpat finanční prostředky na tyto podpůrné pedagogické pozice v závislosti na počtu žáků, případně podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami," popisuje mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Do té doby budou psychologové nadále financováni prostřednictvím šablon. Ministerstvo počítá s využitím evropských peněz z operačního programu Jan Amos Komenský, v rámci kterého chce pilotně ověřit připravený model, financování by mělo začít letos v květnu.
"Naposledy využijeme evropské peníze, ale už systémově - bude to podle velikosti školy, skladby žáků. Podle toho budou školy moci žádat o šablony. Děláme to proto, aby školy už nyní mohly začít stabilněji plánovat v dlouhodobějším horizontu s ohledem na velikost školy. A k 1. lednu 2025 předpokládáme přelití z evropské podpory do národního financování," říká náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní ministerstva školství Pavla Katzová.
Ministerstvo zatím k připravovanému návrhu podrobnosti nezveřejnilo. Nicméně ze zápisu z jednání se zástupci Asociace školní psychologie vyplývá, že školy, které mají více než 180 žáků, by měly získat nárok na psychologa na poloviční úvazek, školy s více než 400 žáky na jeden celý úvazek. "Základní školy s méně než 180 žáky budou mít nárok na kratší úvazek školního psychologa, který bude zaměstnancem pedagogicko-psychologické poradny," stojí v zápisu.
Hledá se psycholog. Zn.: naléhavě
Stále ale bude potřeba vyřešit, kde psychology vzít. Ministerstvo školství tvrdí, že podle analýzy počtu absolventů je reálné postupně zajistit potřebné úvazky. "Budeme dále usilovat o zvyšování zájmu absolventů psychologie i speciální pedagogiky o práci ve školství. Model institucionalizace je prvním krokem motivace absolventů k nástupu do resortu školství, protože zajistí profesní stabilitu pro dané pracovníky. Proběhnou také jednání s vysokými školami za účelem navýšení kapacit studijních oborů," dodává mluvčí Lednová.
Šéfka spolku Učitelská platforma s návrhem ministerstva souhlasí, ale bude podle ní problém pozice naplnit. "Školy sice dostanou od roku 2025 peníze na psychologa, ale je otázkou, jestli ho seženou, protože aktuálně nejsou a dělají kariéru jinde. Nemyslím si, že pro psychologa se soukromou praxí bude atraktivní jít pracovat do školy. Takže bude trvat, než systém psychology sežene a nabídne jim kariérní možnosti," podotýká Mazancová.
Podobné obavy má i předseda Asociace školní psychologie Mareš. "Vzhledem k tomu, že v současném návrhu ministerstva je uvedena 12. platová třída, najde spousta kolegů lukrativnější uplatnění. Pozitivum práce ve škole je, že to je různorodější, zajímavá práce, ale pak přijde chvíle, kdy máte zaplatit složenky," dodává.
