Čínské technologické společnosti Huawei Technologies v důsledku amerických sankcí docházejí čipy pro výrobu chytrých telefonů. Firma bude kvůli sankcím příští měsíc nucena zastavit produkci svých vlastních čipů Kirin.
Koronavirus do Česka přinesl nejen riziko nákazy, ale i krizový režim, zákazy a nařízení. Ještě před měsícem zcela běžným chováním teď každý Čech riskuje vysokou pokutu, v horším případě i vězení. Na zločin během krize zákony pohlížejí přísněji než obvykle. Deník Aktuálně.cz se pokusil shrnout, za co jaký trest hrozí. Ani podle právníků to však není zcela jednoznačné.
Jihokorejský konglomerát Korea Heavy Industry& Development kupuje od ruské Gazprombank dodavatele jaderných technologií Škoda JS. Kupní cena za plzeňskou společnost by měla pohybovat v řádu několika set milionů eur.
Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. Trump to oznámil na tiskové konferenci s tím, že Turecko informovalo americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý.
Americký prezident Donald Trump vyzval svého tureckého kolegu Recepa Tayyipa Erdogana k okamžitému zastavení bojů proti Kurdům na severovýchodě Sýrie. V pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to podle agentury Reuters oznámil americký viceprezident Mike Pence s tím, že brzy odletí do Turecka jednat o tureckých vojenských akcích v Sýrii.
Americký prezident Donald Trump podepsal nový příkaz, který umožňuje americkým úřadům zavést významné sankce proti Turecku. Oznámil to americký ministr financí Steven Mnuchin. "Jsou to velmi silné sankce. Doufám, že je nebudeme muset použít. Ale v případě nutnosti můžeme zničit tureckou ekonomiku," varoval Mnuchin podle tiskových agentur.
Severní Korea a Spojené státy se dohodly, že obnoví rozhovory o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. V prohlášení citovaném severokorejskou tiskovou agenturou KCNA to uvedl náměstek ministra zahraničí KLDR Čche Son-hui. První pracovní schůzka se podle něj uskuteční v sobotu 5. října. Washington obnovu jednání potvrdil.
Americké ministerstvo financí umístilo na černou listinu íránský tanker Adrian Darya 1, který je předmětem diplomatické roztržky mezi Washingtonem a Teheránem. Uvalilo rovněž sankce na kapitána tohoto plavidla, informovala agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo následně uvedl, že USA mají spolehlivou informaci, že tanker míří do Sýrie. Agentura nicméně napsala, že podle údajů společnosti Refinitiv měl být cílem tankeru turecký přístav Iskendurun. Později byl ale cíl lodě změněn a nyní oficiálně není známý.
Zahraniční výbor Senátu USA ve středu podpořil návrh zákona o sankcích proti jedincům a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Sankce by nicméně vešly v platnost až tehdy, pokud by pro ně hlasoval celý Senát i Sněmovna reprezentantů. Informovala o tom agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump minulý měsíc znovu varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách a potvrdil, že kvůli stavbě plynovodu vedoucího z Ruska do Německa pod dně Baltského moře, uvažuje o sankcích. Rusko označilo sankce za projev rusofobní kampaně.
Evropská unie se rozhodla potrestat Turecko sankcemi kvůli sporným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru na místech, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Podle agentury DPA to plyne z textu, který dnes na jednání v Bruselu přijali ministři zahraničí členských zemí. Server Euractiv ale s odvoláním na unijní diplomaty napsal, že oznámení sankcí bylo na žádost Ankary odloženo na úterý, neboť na dnešek připadá výročí nezdařeného pokusu o vojenský převrat v Turecku. Unie vrty považuje za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země.
Soudní dvůr Evropské unie zrušil některá rozhodnutí o prodloužení unijních sankcí proti ukrajinskému exprezidentovi Viktoru Janukovyčovi a dalším šesti bývalým ukrajinským činitelům. Oznámil to unijní prvoinstanční tribunál, který je součástí Soudního dvora EU. Čtvrteční rozhodnutí se týkají sedmi Ukrajinců, jimž Evropská unie zmrazila majetek.
Írán se rozhodl vypovědět další část mezinárodní smlouvy o jaderném programu z roku 2015 a začal obohacovat uran nad stanovený limit 3,6 procenta. Zároveň vyhrožuje dalším obcházením dohody a tím zvyšuje napětí nejen na Blízkém východě. Navzdory výbušné rétorice Teheránu a stejně ostrým reakcím Washingtonu se ale íránský jaderný program v praxi změní jen málo. Nabízíme shrnutí nejnovějšího vývoje krize v Perském zálivu.
Írán v neděli oznámil, že odstupuje od další části mezinárodní smlouvy o jeho jaderném programu z roku 2015 a že během několika hodin začne obohacovat uran nad limit 3,6 procenta, který je v dohodě stanovený.
Americký prezident Donald Trump v úterý pohrozil Íránu "zdrcující" odvetou v případě útoku na cokoli amerického. Reagoval tak na prohlášení íránského prezidenta Hasana Rúháního o tom, že nové sankce USA proti Íránu, vyhlášené v pondělí, jsou projevem zoufalství. Bílý dům je podle Rúháního mentálně retardovaný. Slova íránského prezidenta označil Trump za "neotesaná a urážlivá".
