Obohacovat uran budeme podle potřeby, prohlásil Írán. Svět je znepokojen

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 7. 2019 0:40
Írán v neděli oznámil, že odstupuje od další části mezinárodní smlouvy o jeho jaderném programu z roku 2015 a že během několika hodin začne obohacovat uran nad limit 3,6 procenta, který je v dohodě stanovený.
Íránská centrifuga na obohacování uranu.
Íránská centrifuga na obohacování uranu. | Foto: ČTK

Mluvčí vlády v Teheránu k tomu uvedl, že nová úroveň obohacování bude taková, "jakou potřebujeme".

V neděli vypršelo šedesátidenní ultimátum, které dal Írán zbývajícím signatářům smlouvy (Británii, Francii, Německu, Rusku a Číně) na to, aby mu pomohli v době amerických sankcí. Írán varoval, že pokud jej ani nadále nepodpoří, bude vždy po šedesáti dnech odstupovat od dalších závazků obsažených v dohodě.

Podle náměstka íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího jsou "dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené, ale je potřeba nové iniciativy". Spojeným státům vzkázal, že pokud budou všechny sankce vůči Teheránu zrušeny, může s ním Washington začít jednat o íránském jaderném programu.

Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že by si měl "raději dávat pozor", pokud jde o jaderný program.  Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na twitteru uvedl, že rozhodnutí Íránu povede k další izolaci a sankcím. Národy by se podle něj měly vrátit ke staré politice zakazující obohacování v rámci íránského jaderného programu. "Íránský režim vyzbrojený jadernými zbraněmi by představoval ještě větší nebezpečí pro svět," napsal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli odsoudil rozhodnutí Teheránu obohacovat uran více, než povoluje mezinárodní smlouva o íránském jaderném programu z roku 2015. Tento krok podle něj znamená porušení dohody, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného činitele z Macronova okolí.

Šéf Elysejského paláce trvá na tom, že do 15. července bude s íránskými představiteli hledat podmínky, za jakých by jednání o íránském jaderném programu mohla být obnovena.

Evropská unie dala najevo, že ji oznámení Íránu mimořádně znepokojilo. Německo a Británie vyzvaly Teherán, aby přestal dělat kroky, které jsou v rozporu s dohodou.

"Sdělení Íránu, že začal s obohacováním uranu nad limit 3,67 procenta (povolený smlouvou), nás mimořádně znepokojilo," uvedla podle agentury DPA mluvčí šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. EU vyzvala Írán, aby upustil od všech aktivit, které jsou v rozporu se čtyři roky starou mezinárodní smlouvou.

"Írán porušil podmínky smlouvy," uvedl mluvčí britského ministerstva zahraničí. "Británie se nadále smlouvy drží a Írán musí okamžitě zastavit a vzít zpět všechny aktivity, které jsou v rozporu s jeho závazky," dodal. Ve stejném duchu se vyjádřilo i ministerstvo zahraničí v Berlíně. Obě země jsou v kontaktu se stávajícími signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, kterými jsou kromě nich ještě Francie, Rusko a Čína.

Šance na záchranu smlouvy jsou mizivé

Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, neboť USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.

Šance na záchranu mezinárodní smlouvy z roku 2015 jsou stále mizivější, protože evropským zemím se zatím nepodařilo najít efektivní cestu, jak se vyhnout americkým sankcím, napsala agentura AP.

Před uzavřením dohody z roku 2015 Írán využíval uran obohacený na 20 procent ve výzkumném reaktoru v Teheránu a uran obohacený na pět procent v jaderné elektrárně v Búšehru na jihu země. Uran používaný v atomových zbraních je obohacený na 90 procent a více. Právě ze snahy vyrobit jadernou zbraň zejména Spojené státy Írán dlouhodobě podezřívají, ten to ale popírá.

"V současnosti nepotřebujeme obohacovat uran pro reaktor v Teheránu, budeme obohacovat uran na úroveň, jaká je potřebná v búšehrském reaktoru," uvedl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí.

V pondělí íránská agentura Fars oznámila, že Írán překročil 300kilogramový limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015.

Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásily íránské revoluční gardy.

Izrael označil nedělní oznámení Teheránu za velmi nebezpečný krok. Tamní premiér Benjamin Netanjahu vyzval Německo, Británii a Francii, aby na Írán uvalily sankce. Podle Netanjahua jde Teheránu jedině o to, aby získal jaderné bomby.

Video: Finsko testuje ukládání vyhořelého jaderného paliva pod zemí 

Finsko testuje ukládání vyhořelého jaderného paliva pod zem. První odpad naveze v roce 2025 | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 1 hodinou

"Chcete, aby tu vládl Putin?" V Minsku protestují stovky lidí proti integraci země s Ruskem

O plánech na "prohloubení integrace" země s Ruskem mají v sobotu v černomořském letovisku Soči jednat prezidenti obou zemí Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin. Agentura AP odhadla počet demonstrantů na více než 1000, nezávislý server Tut.by se dopočítal 730 účastníků.

Demonstranti se po poledni pokusili proniknout na schodiště Paláce republiky, ale policisté v uniformách i civilu jim v tom zabránili. Jinak pořádkové síly nezasáhly, přestože akce nebyla povolená.

"Chcete, aby tu vládl Putin?" ptal se do megafonu opoziční aktivista Pavel Severinec a dav odpovídal "Ne!". "Takovou integraci nemám zapotřebí," vykřikovala žena, držící plakát s přeškrtnutou ruskou vlajkou. Na výzvy policie k rozchodu odpovídali demonstranti voláním "Ať žije Bělorusko!", vylíčil server. Demonstranti mají v plánu vydržet až do soumraku a v neděli v protestu pokračovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy