Obohacovat uran budeme podle potřeby, prohlásil Írán. Svět je znepokojen

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 7. 2019 0:40
Írán v neděli oznámil, že odstupuje od další části mezinárodní smlouvy o jeho jaderném programu z roku 2015 a že během několika hodin začne obohacovat uran nad limit 3,6 procenta, který je v dohodě stanovený.
Íránská centrifuga na obohacování uranu.
Íránská centrifuga na obohacování uranu. | Foto: ČTK

Mluvčí vlády v Teheránu k tomu uvedl, že nová úroveň obohacování bude taková, "jakou potřebujeme".

V neděli vypršelo šedesátidenní ultimátum, které dal Írán zbývajícím signatářům smlouvy (Británii, Francii, Německu, Rusku a Číně) na to, aby mu pomohli v době amerických sankcí. Írán varoval, že pokud jej ani nadále nepodpoří, bude vždy po šedesáti dnech odstupovat od dalších závazků obsažených v dohodě.

Podle náměstka íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího jsou "dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené, ale je potřeba nové iniciativy". Spojeným státům vzkázal, že pokud budou všechny sankce vůči Teheránu zrušeny, může s ním Washington začít jednat o íránském jaderném programu.

Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že by si měl "raději dávat pozor", pokud jde o jaderný program.  Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na twitteru uvedl, že rozhodnutí Íránu povede k další izolaci a sankcím. Národy by se podle něj měly vrátit ke staré politice zakazující obohacování v rámci íránského jaderného programu. "Íránský režim vyzbrojený jadernými zbraněmi by představoval ještě větší nebezpečí pro svět," napsal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli odsoudil rozhodnutí Teheránu obohacovat uran více, než povoluje mezinárodní smlouva o íránském jaderném programu z roku 2015. Tento krok podle něj znamená porušení dohody, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného činitele z Macronova okolí.

Šéf Elysejského paláce trvá na tom, že do 15. července bude s íránskými představiteli hledat podmínky, za jakých by jednání o íránském jaderném programu mohla být obnovena.

Evropská unie dala najevo, že ji oznámení Íránu mimořádně znepokojilo. Německo a Británie vyzvaly Teherán, aby přestal dělat kroky, které jsou v rozporu s dohodou.

"Sdělení Íránu, že začal s obohacováním uranu nad limit 3,67 procenta (povolený smlouvou), nás mimořádně znepokojilo," uvedla podle agentury DPA mluvčí šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. EU vyzvala Írán, aby upustil od všech aktivit, které jsou v rozporu se čtyři roky starou mezinárodní smlouvou.

"Írán porušil podmínky smlouvy," uvedl mluvčí britského ministerstva zahraničí. "Británie se nadále smlouvy drží a Írán musí okamžitě zastavit a vzít zpět všechny aktivity, které jsou v rozporu s jeho závazky," dodal. Ve stejném duchu se vyjádřilo i ministerstvo zahraničí v Berlíně. Obě země jsou v kontaktu se stávajícími signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, kterými jsou kromě nich ještě Francie, Rusko a Čína.

Šance na záchranu smlouvy jsou mizivé

Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, neboť USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.

Šance na záchranu mezinárodní smlouvy z roku 2015 jsou stále mizivější, protože evropským zemím se zatím nepodařilo najít efektivní cestu, jak se vyhnout americkým sankcím, napsala agentura AP.

Před uzavřením dohody z roku 2015 Írán využíval uran obohacený na 20 procent ve výzkumném reaktoru v Teheránu a uran obohacený na pět procent v jaderné elektrárně v Búšehru na jihu země. Uran používaný v atomových zbraních je obohacený na 90 procent a více. Právě ze snahy vyrobit jadernou zbraň zejména Spojené státy Írán dlouhodobě podezřívají, ten to ale popírá.

"V současnosti nepotřebujeme obohacovat uran pro reaktor v Teheránu, budeme obohacovat uran na úroveň, jaká je potřebná v búšehrském reaktoru," uvedl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí.

V pondělí íránská agentura Fars oznámila, že Írán překročil 300kilogramový limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015.

Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásily íránské revoluční gardy.

Izrael označil nedělní oznámení Teheránu za velmi nebezpečný krok. Tamní premiér Benjamin Netanjahu vyzval Německo, Británii a Francii, aby na Írán uvalily sankce. Podle Netanjahua jde Teheránu jedině o to, aby získal jaderné bomby.

Video: Finsko testuje ukládání vyhořelého jaderného paliva pod zemí 

Finsko testuje ukládání vyhořelého jaderného paliva pod zem. První odpad naveze v roce 2025 | Video: Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy