Vypadají jako z jiného světa a věda o nich neměla ani tušení. Mezinárodní tým vědců hlásí z hlubin oceánu nevídaný úspěch – během pouhých 14 dnů popsal 31 nových živočišných druhů. Samotný počet objevů je pozoruhodný, ještě významnější je ale způsob, jakým k nim dospěli. Kombinace laserového skenování, genetické analýzy a 3D zobrazování může zásadně proměnit výzkum nejméně probádané části planety.
Když podle Bible začala stoupat hladina vody, Noe zachraňoval zvířata tím, že je přivedl na archu. O několik tisíc let později se vědci pokoušejí o něco podobného – jen místo živých zvířat chtějí uchovat jejich buňky, reprodukční tkáně a kompletní genetickou informaci.
Protože v Peci pod Sněžkou je už většina parcel anebo proluk zastavěna, zájem developerů a investorů se přesouvá do nižších partií východních Krkonoš. Na masivní změny se tak chystá centrum Velké Úpy a jeho nejbližší okolí. Trochu mimo hlavní dění, v porostu nad řekou Úpou, tak mají zrekonstruovat bývalou velkou zotavovnu ROH Budovatel. Záměr developera ale chtějí někteří místní zablokovat.
Na první pohled vypadá, jako by ledovec v Antarktidě krvácel. Sytě rudá voda vytékající z nitra ledu už více než sto let mate vědce i turisty. Skutečné vysvětlení je ale ještě podivuhodnější než samotný výjev. Hluboko pod ledem se totiž odehrává příběh, který může změnit naše představy o tom, kde všude může existovat život. A možná i o tom, jak jej hledat mimo planetu Zemi.
V zoologické zahradě v tchajwanské Tchaj-peji se na konci června narodila orangutaní dvojčata. Radost ale trvala jen dva dny. Jedno z předčasně narozených mláďat uhynulo, druhé nyní bojuje o život. „Porod orangutaních dvojčat císařským řezem je celosvětově mimořádně vzácná událost, která prakticky nemá obdoby,“ uvedla zoologická zahrada.
Mladý rys Bardi překonal vzdálenost, jaká nemá v Česku obdoby. Ze Šumavy se vydal na sever země a po cestě dlouhé vzdušnou čarou nejméně 160 kilometrů dorazil až do Krušných hor. Ochránci přírody jeho putování označují za nejdelší zdokumentovaný přesun rysa v historii tuzemského monitoringu.
Na Oneplay je nyní v české premiéře dostupný nizozemský přírodovědný dokument Přátelé půdy: Tajemný svět pod zemí (2023), který odhaluje neuvěřitelně komplexní a dosud přehlížený svět ukrytý přímo pod povrchem naší planety. Snímek režiséra Marka Verkerka, tvůrce oceňovaného dokumentu Nová divočina, ukazuje půdu tak, jak ji ještě nikdo neviděl.
Ještě před několika lety by podobné tvrzení znělo spíš jako science fiction. Dnes na rozluštění zvířecí komunikace pracují lingvisté, biologové, odborníci na umělou inteligenci i kryptografové. A největší technologické firmy i neziskové organizace otevřeně mluví o tom, že otázka už nestojí „zda“, ale „kdy“ lidé zvířecí řeči porozumí.
Plody stromů a keřů kolem nás potkáváme na každém kroku - v parku, v lese i na vlastní zahradě. Některé bezpečně poznáme, jiné nám ale možná zamotají hlavu. Vyzkoušejte si, jak dobře se orientujete ve světě přírody, a zkuste určit dřeviny jen podle jejich plodů. Získáte plný počet, nebo vás některé překvapí?
V české přírodě najdeme kolem sedmi tisíc různých druhů brouků. Některé z nich jsou neškodné, jiné naopak představují hrozbu - ať už pro nás, nebo pro přírodu. Pro většinu lidí je ale říše hmyzu velká neznámá. Kolik druhů poznáte vy, si můžete vyzkoušet v následujícím kvízu.
Příroda je nevyčerpatelným zdrojem překvapení. Některá zvířata nás okouzlí svou krásou, jiná zaujmou neobvyklými tvary – a nad některými zůstává rozum stát. Vypadají totiž, jako by je někdo poskládal z několika různých tvorů. Nebo jako by ani nepatřila do našeho světa. Prohlédněte si náš výběr a zjistěte, kolik přírodních unikátů znáte.
Na jaro se většina lidí těší už proto, že po měsících šedivé zimy začnou veřejný prostor konečně zdobit květiny všech možných druhů a barev. Víte ale, jak se vlastně jmenují? Pojďte zjistit, co jste si zapamatovali ze školního přírodopisu a vyzkoušejte následující kvíz!
Myslíte si, že máte Česko v malíčku? Že vás nepřekvapí žádná řeka, hrad ani pohoří? Možná ano… a možná taky ne. Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte zemi, ve které žijete. Netrpělivě už na vás čekají otázky - a to jak snadnější, tak ty, které vás možná zaskočí.
Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.
Mělo to být jeho soukromé Eldorádo, dnes je to ekologická časovaná bomba. Někdejší sídlo narkobarona Pabla Escobara láká turisty na aquapark a exotiku. Jenže za plotem areálu se odehrává drama. „Kokainoví hroši“, které si nechal gangster dovézt z Afriky, se nekontrolovaně šíří Kolumbií. Terorizují farmáře, vyvražďují původní druhy a jejich výkaly doslova dusí největší řeku v zemi.
I když jsou v posledních měsících nejhlasitějšími odpůrci Správy Krkonošského národního parku majitelé Luční a Labské boudy, mnohem delší spor s ochranáři vede František Zálešák. Zemědělec hospodařící na desítkách hektarů horských luk v nejcennějších místech pohoří a provozovatel Klínové boudy v pondělí dorazil k trutnovskému soudu. Vygradoval tak konflikt o dlužné pachtovné.
Velryby černé, které patří k nejvzácnějším kytovcům na světě, mají tuto sezonu více mláďat. Vědci ale varují, že tomuto druhu stále hrozí vyhynutí, informovala v úterý agentura AP.
Hory čeká bolavá změna, která už na řadě míst začala. Boudaři a boudařky žijící a hospodařící mnohem blíž nebi než naprostá většina obyvatel republiky se smířili s tím, že zimy, jež si pamatují ještě z přelomu tisíciletí, už nepřijdou. Musí se tak přeorientovat na letní sezonu a zimní měsíce „přetrpět“. Jak nová realita vypadá, zjišťoval reportér deníku Aktuálně.cz na čtyřech slavných boudách.
Plastika Příroda (La Nature) od Alfonse Muchy se na Velké sálové aukci v Praze vydražila za 18,35 milionu korun včetně aukční přirážky, což je podle Miloše Svobody z pořádající aukční síně European Arts Investmenst Muchův autorský rekord na tuzemském trhu. Vyvolávací cena bronzové busty z roku 1900, která je českou kulturní památkou, činila 14,8 milionu korun.
