Lotyšský poslanec Aleksejs Rosļikovs upoutal pozornost, když při čtvrtečním jednání parlamentu začal křičet rusky a politikům ukázal drsné gesto. Následně jej vyvedli. K věci se vyjádřili i Rusové. Podle šéfredaktorky lotyšského časopisu IR se tím jenom snažil přitáhnout pozornost voličů, protože kandiduje na starostu hlavního města Rigy.
Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
Evropa by měla problém shromáždit 25 tisíc vojáků, kteří by se mohli stát součástí "odstrašujících" sil na Ukrajině. Evropské armády by totiž na něco takového neměly dostatek personálu ani financí, zjistil britský deník The Times. Ukazuje se, že takzvaná koalice ochotných příliš ochotná není.
Západ mluví o strategické autonomii, ale východ ví, co všechno je na hranici s Ruskem v sázce. Pobaltské země sázejí na realismus a stále i na Spojené státy.
"Na válku se připravujeme už 32 let. Z minulosti víme, že Rusko je agresivní země a že (ruský prezident Vladimir) Putin chce obnovit sovětské impérium," říká estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Ve Spotlightu News kritizuje snahy o diplomatické řešení konfliktu za cenu územních ztrát Ukrajiny, apeluje na zvyšování obranných výdajů a popisuje estonské zkušenosti s ruskou hybridní válkou.
Letecká společnost AirBaltic vyhlásila, jak pojmenuje svých 48 letadel. Inspirací jsou názvy měst tří pobaltských států. Do online hlasování ale výrazně zasáhli Češi. Dva z nových strojů díky nim budou pojmenované po estonských městech Kunda a Püssi.
"Litevci vědí, že ruské vojenské elity se nikdy úplně nesmířily s nezávislostí Litvy, Lotyšska a Estonska. Oni to vidí tak, že po Ukrajině jsou další na řadě," popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák osobní zkušenost z pobaltské země.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Hluboké lesy, kam se jen těžko dostane světlo, střídají močály. Málo obydlená, divoká příroda jižní Litvy skrývá mnoho starých bunkrů, šachet a označených i neoznačených hrobů.
Pobaltský Královec je nově součástí Česka. Alespoň dle referenda uspořádaného před ruskou ambasádou recesisty. Účastnilo se ho zhruba dvě stě lidí, kteří si přinesli transparenty s nápisem "Královec je Czechia" nebo "cedule". Referendum má podle nich stejnou váhu jako to ruské. Později na Václavském náměstí lidé už vážně protestovali proti bombardování ukrajinských měst s deštníky v ruce.
Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála centristická strana konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše, zatímco promoskevské strany oslabily. Vyplývá to podle tiskových agentur z předběžných výsledků, zveřejněných volební komisí po sečtení téměř všech hlasů.
Z metr a půl vysoké podezdívky jej rameno jeřábu přesunulo na nákladní auto a rudá hvězda se naposledy zaleskla mezi stromy, kde půl století stál. Sovětský tank T-34 připomínající v Narvě vstup Rudé armády do Estonska koncem druhé světové války se přesunul do muzea. Pobaltí se po ruské invazi na Ukrajinu snaží vypořádat s vlastní sovětskou minulostí. Rusky mluvícím obyvatelům se to ale nelíbí.
Zatímco na Západě široce oceňují Michaila Gorbačova jako výjimečného státníka, jenž pomohl ukončit studenou válku, v pobaltských zemích si ho ve středu připomínali jako represivního autokrata, který se neúspěšně snažil zabránit jejich odtržení od Sovětského svazu.
Rusko válčí na Ukrajině a vyhrožuje Litvě. Muž číslo dvě v Kremlu - předseda bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev - v pondělí navštívil Kaliningrad a varoval, že Moskva bude tvrdě reagovat na její blokádu. Litevská vláda tvrdí, že jen v souladu se sankcemi Evropské unie nepouští přes hranici do Kaliningradské oblasti nákladní vlaky, které vezou zboží, na než se embargo vůči Rusku vztahuje.
Ačkoliv se Západ zabývá hlavně napětím na hranicích Ukrajiny, probíhající cvičení ruské armády v Bělorusku znervózňuje i pobaltské země. Nyní své spojence v NATO varují, že by se ruští vojáci mohli natrvalo usadit blízko hranice aliance. "Pro Litvu je důležité, aby v zemi byla větší vojenská přítomnost partnerů NATO," prohlásila například premiérka Ingrida Šimonytéová.
Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.
NATO slaví sedmdesát let od svého vzniku. Je v důchodovém věku, místo oslav ale dominují dvoudennímu summitu v Londýně spíše zásadní neshody mezi některými členskými zeměmi. V centru celého sporu je Turecko. Americký prezident Donald Trump dokonce v úterý řekl, že po ofenzivě na severu Sýrie by se mělo diskutovat o členství Turecka v NATO.
NATO ve čtvrtek oslaví 70. výročí svého vzniku. Aliance původně uvažovala o slavnostním summitu hlav států členských zemí, z obavy, aby americký prezident Donald Trump tuto příležitost nevyužil ke kritice NATO, se nakonec ve Washingtonu uskuteční jen setkání ministrů zahraničí. Podle amerického politologa Thomase Wrighta z think-tanku Brookings Institution bude ale i tak zajímavé sledovat, zda oslava NATO "pod nosem Bílého domu" prezidenta nevyprovokuje k nové kritice spojenců.
