V ulicích Moskvy se objevily digitální billboardy, které informují veřejnost o tom, jak se má zachovat v případě jaderné nouze. Krátké spoty obyvatelům ruské metropole radí, jakým způsobem si zabalit „nouzový kufřík“ či jak se chovat v protiatomovém krytu. Mnozí obyvatelé Moskvy ale podobné výzvy berou s nadhledem a jadernou hrozbu nepovažují za reálnou, zjistila agentura Reuters.
Když někdo v ruské televizi mluví o světě zničeném jadernou válkou nebo vyhrožuje celé Evropě, často to bývá Vladimir Solovjov. Muž, který je označován za vůdčí hlas kremelské propagandy, má ale nyní škraloup. Bývalý pracovník ruské bezpečnostní služby FSB Sergej Astašin tvrdí, že vlivný televizní moderátor si u něj chtěl v 90. letech objednat vraždu.
Kreml pokračuje v rozmisťování systémů protivzdušné obrany v několika lokalitách Moskvy, upozorňuje ruský investigativní portál The Insider. Podle jeho zjištění se v metropoli kvůli potřebám ministerstva obrany intenzivně kácí lesy i stromy v parcích. Jen v okrese Pečatniki padlo v chráněné přírodní rezervaci zhruba 100 hektarů lesa.
Několik desítek Rusů se v neděli sešlo na moskevském Rudém náměstí, aby uctili památku Josifa Vissarionoviče Stalina a připomněli si 70. výročí jeho úmrtí. Příznivci sovětského komunistického vůdce, který se podle mnohých odhadů stal jedním z největších zločinců 20. století, přinesli na místo květiny, sovětské vlajky a Stalinovy portréty.
Osobních aut v Moskvě a dalších regionech v roce 2022 ubylo. Ruský deník Kommersant se tomuto neobvyklému jevu snažil přijít na kloub a zjistil, že pokles registrovaných vozidel se kryje s místy, odkud ze strachu před mobilizací odešlo do ciziny nejvíce lidí.
Přejí si, aby konflikt co nejdřív skončil, ale očekávají, že vyhraje Rusko. "Válka je samozřejmě špatná, ale tento rok ukázal, že jiné rozhodnutí udělat nešlo," říká obyvatelka Moskvy Marina v anketě agentury Reuters na roční výročí ruské války, které Kreml říká speciální vojenská operace. "Bráníme naši nezávislost, svobodu a budoucnost našich dětí," dodává.
Už je to více než půl roku, co ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob populárního spisovatele Dmitrije Gluchovského. Protože se postavil proti válce na Ukrajině, musel odjet do zahraničí. Zatímco doma má obstavený majetek, v ruských knihkupectvích znovu raketově stouply prodeje jeho knih líčících život v moskevském metru po apokalypse.
Jaký má dopad ruská "speciální vojenská operace" na Ukrajině? Na to se ptali novináři Rádia Svobodná Evropa obyvatelů Moskvy. Někteří považovali útok za vítězství a vysvětlovali, že Rusko vždycky vyhrává. Jiní vyjadřovali nespokojenost s výsledky. Někteří měli zase strach mluvit otevřeně. Špatně utajený průzkum podle opozičního serveru Meduza ukazuje klesající podporu války u veřejnosti.
Mezi ruskými elitami panuje obrovské napětí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední britský znalec Kremlu Mark Galeotti. Prezident Vladimir Putin si podle něj uvědomuje, že situace je vážná a v případě prohry na Ukrajině bude sesazen nebo minimálně ponížen. "Vidíme celou síť prasklin, které se šíří ze středu. Všichni spolu soupeří," vysvětluje.
Ukrajinci se po odchodu Rusů z pravého břehu Dněpru obávají, že okupanti dělostřeleckou palbou přes řeku promění nyní už osvobozený Cherson v "město smrti". Regionální centrum invazní armáda kontrolovala od března, v pátek do něj vstoupila ukrajinská armáda. Ztráta důležitého regionálního centra, které režim v Moskvě prohlásil za připojené k Rusku, znamená velkou porážku Vladimira Putina.
Další pokus ruských propagandistů vyděsit Západ se dočkal na sociálních sítích posměšků a udivených komentářů. Ve videu, které se šíří z ruské sociální sítě Telegram, fiktivní Britka Mary mrzne ve tmě v zasněžené krajině a na seznamce si hledá přítele. Do oka jí padne Rus Svjatoslav, který má dostatek plynu i elektřiny.
U Českého domu v Moskvě nechaly v pondělí tamní úřady odstranit část plotu, stavba podle nich nebyla povolená. Ministerstvo zahraničí to považuje za závažné narušení majetku, uvedla Česká televize. Český dům nyní funguje pouze v udržovacím režimu. Česko ho uzavřelo na začátku března, důvodem byla agrese Ruska vůči Ukrajině a bezpečnost českých občanů v Rusku.
Ruské úřady hledají nové způsoby k doručování mobilizačních výzev. Tamní policisté nyní podle svědectví na sociálních sítích odchytávají mladé muže přímo na ulicích - u vchodů do metra, v hostelech či před obytnými domy. Podle nezávislého serveru Mediazona probíhá verbování do války i v centrech pro bezdomovce nebo ubytovnách s migranty a dělníky.
„V Moskvě panuje mix euforie v souvislosti s útoky na ukrajinská města a šoku z mobilizace,” říká z hlavního města Ruska novinář Jiří Just. „Běžní občané by se proti Vladimiru Putinovi neobrátili, i kdyby regály v obchodech byly prázdné. Kvůli sankcím protestovat nebudou. Kreml by měl asi namále, jen kdyby se Ukrajincům podařilo osvobodit Doněck, Luhansk či Krym,” dodává. V Rusku dlouhodobě žije.
Poprvé po šedesáti letech, od karibské krize z října 1962, z Moskvy znovu zaznívají výslovné výhrůžky jaderným zbraněmi a americké vedení ve Washingtonu promýšlí scénáře pro případ, že by se skutečně naplnily. Okolí ruského prezidenta Vladimira Putina je ale bezmocnější, než platilo o Kremlu za časů SSSR.
Obyvatelé Moskvy ve středu reagovali na nařízení Vladimira Putina o částečné mobilizaci vojáků v záloze. Ruský prezident tím chce podpořit svoji vojenskou invazi na Ukrajině.
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
