Biden váhá s dalekonosnými raketovými systémy pro Ukrajinu. Nechce provokovat Putina

Daniel Anýž Daniel Anýž
21. 9. 2022 6:55
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
Americký prezident Joe Biden.
Americký prezident Joe Biden. | Foto: Reuters

Od začátku války už Bílý dům pro Ukrajinu uvolnil zbraně za 15 miliard dolarů (v přepočtu 368 miliard korun). Některé systémy, především raketomety HIMARS, se staly důležitými zbraněmi, které ukrajinské armádě ve srovnání se starší ruskou výzbrojí poskytly zásadní výhodu.

K potvrzení svých posledních územních zisků a k pokračování v protiofenzivě by teď chtěl Kyjev od Washingtonu ještě modernější a výkonnější zbraně, konkrétně raketový systém ATACMS s dostřelem 300 kilometrů.

Ukrajinci by tak teoreticky mohli zasáhnout ruské území nebo ruské cíle na anektovaném Krymu. Prezident Volodymyr Zelenskyj ubezpečuje Američany, že na rozdíl od Moskvy, která standardně útočí i proti civilním cílům uvnitř Ukrajiny, by Kyjev americké zbraně takto nepoužil.

Podle ukrajinského prezidenta by tato výzbroj měla Kyjevu umožnit rozvinout ještě širší protiútok k vytlačení ruských vojsk z ukrajinského území. Americký prezident Joe Biden ale podle listu New York Times zatím není ochoten požadované raketové systémy Kyjevu poskytnout.

"Biden se tomu brání i kvůli svému přesvědčení, že v posledních sedmi měsících se mu úspěšně dařilo signalizovat Putinovi, že si nepřeje širší válku s Ruskem - že jen chce, aby odešlo z Ukrajiny," napsal deník.

Válečné vaření žáby

Ze zpravodajství, které se opírá o informace od lidí z Bidenova okolí a od vojenských velitelů, vyplývá, že Biden nechce Putinovi poskytnout záminku k možné eskalaci konfliktu. Zbraně s dostřelem do vnitrozemí Ruska by Moskva podle Bidena mohla brát jako provokaci.

Podle New York Times americký prezident v posledních týdnech konzultoval s Pentagonem, jak moc by dalekonosné raketové systémy Ukrajincům v nadcházejících fázích války pomohly. Podle listu mu bylo řečeno, že výhody by byly minimální.

"To ho podle jeho poradců vedlo k závěru, že to nestojí za riziko," informuje newyorský deník. "Snažím se odvrátit třetí světovou válku," opakuje podle něj Biden v rozhovorech se svými poradci a americkými vojenskými veliteli větu, která zaznívá i v jeho veřejných prohlášeních.

Představitelé americké administrativy věří, že od začátku války na Ukrajině se jim zatím dařilo "vařit žábu", jak to vyjádřili pro New York Times. Tedy že postupně, krok za krokem, navyšovali vojenskou, ekonomickou a zpravodajskou pomoc Kyjevu bez toho, že by nějakým velkým jednorázovým krokem vyprovokovali Moskvu k odvetě.

Nyní jsou ale Bílý dům, Pentagon a americké tajné služby znovu znepokojeny možností, aby se Putin, ponížen posledními neúspěchy na bojišti, neuchýlil k nebezpečné, eskalující protiakci.

Nejistota z jaderného Putina

Bidenův tým podle deníku nemá žádné konkrétní informace, dohaduje se ovšem o některých Putinových možnostech. Ruský prezident by mohl nařídit ještě intenzivnější bombardování a ostřelování ukrajinských měst. Nebo by se mohl pokusit zaútočit na uzly vojenské pomoci pro Ukrajinu v okolních zemích, v PolskuRumunsku.

A do uvažování Bílého domu se opět vrátila i nejistota, aby se Putin neodhodlal k demonstrativnímu nasazení taktické jaderné zbraně, kterou by mohl odpálit nad Černým mořem či Severním ledovým oceánem… nebo přímo i na území Ukrajiny.

Podle vyjádření vysoce postaveného zdroje z amerických tajných služeb se v této komunitě nyní vede debata, zda si Putin nevyhodnotil, že takový krok by od něho ale odvrátil země, které nejvíc potřebuje - v prvé řadě Čínu. Nebo zda si jaderné zbraně drží v záloze pro krajní situaci.

Podle zástupců Bílého domu nejsou žádné důkazy, že by Moskva s taktickými jadernými zbraněmi nějak hýbala, přesunovala je či připravovala k nasazení. Důkazem amerického znepokojení je ovšem Bidenův vzkaz, který v neděli vyslal do Moskvy.

"Nedělejte to," varoval Biden v rozhovoru pro televizi CBS ruskou stranu před použitím jaderných nebo chemických zbraní. Svá slova třikrát zopakoval. "Změnilo by to podobu válečných konfliktů jako nic dalšího od druhé světové války," dodal pak Biden.

Podle amerického prezidenta by USA na takovou akci Ruska musely "adekvátně" odpovědět.

Rusko zahnané do kouta

Sám Biden tím ovšem v neděli s největší pravděpodobností reagoval na předchozí Putinovy výroky z konce minulého týdne, kdy viditelně frustrovaný vůdce Kremlu prohlásil, že Rusko na protiofenzivu Ukrajiny zatím "odpovídalo zdrženlivě".

"Pokud se bude situace vyvíjet tímto způsobem, odpověď bude mnohem vážnější," sdělil Putin. Předchozí ruské raketové útoky na infrastrukturní cíle na Ukrajině označil za "varovné údery".

Z amerických vyjádření je znát, že v USA jeho slova neberou na lehkou váhu. Náčelník amerického generálního štábu Mark Milley v neděli v Polsku uvedl, že právě proto, že válka se v posledních týdnech pro Rusko nevyvíjela dobře, "musíme my všichni zůstat připraveni".

Milley prohlásil, že Putinovy příští kroky "jsou nepředvídatelné a že průběh války se může rychle změnit". Náměstek ředitele CIA David S. Cohen v pátek ve Washingtonu řekl, že Putin se nyní ptá svých vojenských velitelů, "co se děje a co lze udělat, abychom to zastavili a získali zpět naše pozice".

"Myslím, že bychom neměli podceňovat Putinovo odhodlání dosáhnout svého původního cíle, což je kontrola Ukrajiny. Neměli bychom podceňovat jeho chuť riskovat, " míní náměstek CIA.

A podle Colina Kahla, politického náměstka Pentagonu, "musíme mít na paměti, že Rusko se po úspěších Ukrajiny na bojišti může cítit jako zahnané do kouta," citovaly ho New York Times.

Kongres letos v březnu a květnu na vojenskou a ekonomickou pomoc pro Ukrajinu a také na pomoc okolním zemím s uprchlíky dohromady schválil 54 miliard dolarů (zhruba 1,3 bilionu korun). Většina tohoto balíku už byla vyčerpána, a Bílý dům tak před dvěma týdny do Kongresu předložil žádost o dalších 13,7 miliardy dolarů, což je v přepočtu 336 miliard korun.

Video: Ukrajinští vojáci popsali, jak ošálili ruskou armádu

Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Fotbalisté AS Řím porazili Empoli a dotáhli se na druhý Inter Milán

Fotbalisté AS Řím zvítězili doma v 21. kole italské ligy nad Empoli 2:0 a bodově se dotáhli na druhý Inter Milán. "Nerazzurri" ale mají k dobru nedělní derby s obhájcem titulu AC Milán.

Tři body domácím zařídili už během první šestiminutovky Ibaňez s Abrahamem, oba góly padly po rohových kopech Dybaly. Římané mají na třetí příčce 40 bodů stejně jako Inter.

Oba je mohlo o bod přeskočit Bergamo, které ale prohrálo 0:1 v Sassuolu. 

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Fotbalisté Unionu Berlín porazili Mohuč a posunuli se do čela bundesligy

Fotbalisté Unionu Berlín v 19. kole německé ligy doma porazili 2:1 Mohuč a minimálně do neděle se posunuli na první místo. Bayern Mnichov na druhé příčce ztrácí dva body, obhájci titulu ale mají k dobru nedělní duel ve Wolfsburgu.

Na třetí příčku si po výhře 5:1 nad Freiburgem polepšil Dortmund. K vysoké výhře pomohl Borussii i Sebastian Haller, který si připsal první soutěžní gól po návratu z úspěšné léčby rakoviny varlat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy