Libanonskému Hizballáhu, jenž bojuje po boku armády, se podařilo obsadit jižní část města Kafr Nabúda. V neděli armáda údajně získala další důležité město v provincii Idlíb, která leží stejně jako Hamá východně od pobřežní provincie Latákíja, jež je domovem vládnoucích alávitů.
Aktivita ruského letectva nad Sýrií se zvyšuje. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že stíhačky a bombardéry zaútočily na 64 cílů, 63 z nich zasáhly. Má mezi nimi být i přes pět desítek pozic Islámského státu, včetně polního velitelství či čtyř výcvikových táborů. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že cílem je "stabilizovat zákonnou moc" v Sýrii. Rusko však neplánuje vyslání pozemního vojska. Putin se také kvůli situaci v Sýrii setkal se saúdskoarabským ministrem obrany. Jak po schůzce uvedl saúdskoarabský ministr zahraničí, jeho země má obavy kvůli krokům Moskvy v Sýrii.
Nálet irácké armády nedaleko hranic se Sýrií zasáhl konvoj vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího. Při útoku zahynulo několik vůdců extremistického hnutí, sám Bagdádí však mezi nimi nejspíš nebyl. Stoupenci IS však ihned po útoku upozornili na sociálních sítích, že případná smrt jejich vůdce by jejich tažení neovlivnila.
Ať už se k výbuchům přihlásí kdokoli, útočil na mír v Turecku. Pokud země upadne do chaosu, příliv uprchlíků se ještě znásobí.
Rusko oznámilo, že stupňuje svou leteckou kampaň proti Islámskému státu v Sýrii. V posledních 24 hodinách uskutečnili 64 leteckých výpadů a zasáhli 55 cílů. Šlo prý zejména o řídicí střediska, sklady zbraní a výcvikové základny v provinciích Rakka, Hamá, Halab a u Damašku. Syrští povstalci i západní státy obvinili Moskvu, že je její letecká kampaň zacílena hlavně na povstalecké skupiny, které nemají s islamisty nic společného.
Německá policie v pátek zatkla muže, který se připojil k radikální islamistické organizaci Islámský stát. Informovala o tom agentura DPA. Devatenáctiletý mladík odešel z Německa do Sýrie, po čase ale od islamistů utekl. Dostal se do Turecka, to ho vydalo německým úřadům.
Členové organizace Islámský stát (IS) zabili generála íránských revolučních gard bojujícího za režim prezidenta Bašára Asada. V pátek to potvrdil Írán, podle kterého šlo o brigádního generála Hosejna Hamedáního. Generál se zasloužil o posilování jednotné islámské fronty v boji proti teroristům. Podle prohlášení gard ho během mise v oblasti města Aleppo v severní Sýrii zabili příslušníci IS. Írán aktivně zasahuje do bojů v Sýrii na Asadově straně od vypuknutí občanské války v roce 2011. Má v Sýrii mnoho vojenských poradců a pod velením íránských revolučních gard tam operují milice. Aktivně spolupracuje také s libanonským hnutím Hizballáh.
Syrská armáda druhý den po sobě zaútočila na pozice rebelů na západě země. Opět s leteckou podporou Ruska, tentokrát nasadila i rakety země-země. Bojuje se o strategicky důležitou planinu Sahl al-Gháb. Letos nad ní režim Bašára Asada ztratil kontrolu, a v ohrožení se tak ocitlo pobřeží Středozemního moře, dosud pevně držené armádou. Generální štáb syrské armády oznámil, že jde o "velký útok, který má osvobodit města a vesnice dlouho trpící pod terorismem".
Příslušníci Islámského státu zabili na západě Iráku 70 členů sunnitského kmene Albu Nimr, spolupracujícího s ústřední vládou v Bagdádu. Radikálové IS opakovaně vraždí příslušníky kmenů, které proti nim bojují společně s iráckou armádou. Už loni na podzim zavraždili asi 200 členů stejného kmene.
Od loňského roku, kdy organizace Islámský stát vyhlásila na části území Sýrie a Iráku chalífát, odhalila policie v deseti zemích 32 pokusů o teroristický útok, které se inspirovaly džihádisty. Nejvíce jich hrozilo ve Spojených státech, Austrálii a ve Francii. Hybnou silou je propagandistická mašinérie, kterou islamisté skrze internet radikalizují nespokojené muslimy na Západě. Proti tzv. osamělým vlkům, kteří útok osnují, se přitom policejní a ozbrojené složky dokáží mnohem hůře bránit.
Podle regionální vlády Kurdistánu použil Islámský stát v srpnu proti kurdským bojovníkům vojenský plyn yperit. Jeho stopy našly v krvi tří desítek mrtvých pešmergů. Extremisté z Islámského státu se k látce mohli dostat v Sýrii, která se ale před dvěma lety zavázala desítky tun yperitu zlikvidovat.
Při sérii tří bombových sebevražedných útoků zemřelo v nigerijské metropoli Damaturu nejméně 17 lidí. Ze středečního útoku je podezřelá islamistická skupina Boko Haram. Teroristická skupina se přiznala ke dvěma útokům z minulého týdne.
Saídovi bylo 35, když se vydal na tisíce kilometrů dlouhou cestu ze severu Iráku do Německa. Chtěl si tam vydělat na léčbu své nemocné ledviny, ale jeho pouť tragicky skončila v Rakousku. S dalšími 70 lidmi se udusil v nákladním autě. Deník The Guardian se vydal po jeho stopách, aby zjistil, jak fungují převaděčské trasy.
Ruské bombardéry s hvězdou na křídlech přiletěly do Sýrie za pět minut dvanáct. Tvrdí to alespoň ruský senátor Andrej Klimov. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz v Moskvě uvedl, že kdyby horní komora ruského parlamentu nepovolila prezidentu Putinovi nasadit letecké síly v Sýrii, s režimem Bašára Asada se "mohlo stát něco katastrofického." "Nebylo to poprvé, co nás Asad prosil o vojenskou pomoc," řekl místopředseda zahraničního výboru Rady federace. Stabilita v Sýrii se podle něj přímo týká bezpečnosti Ruska.
Čtveřice mužů, která verbovala dobrovolníky do řad bojovníků Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku, si odsedí v součtu sedm let ve vězení, rozhodl soud v Sarajevu. Verdikt je ale zatím nepravomocný, odsouzenci se proti němu mohou odvolat. Nejvyšší trest, tři a půl roku, dostal hlavní obžalovaný Husein Erdić. Mluvčí bosenské prokuratury Boris Grubešić uvedl, že prokuratura je s rozsudkem spokojena. Za stejné trestné činy je nyní v Bosně souzeno dalších 13 lidí.
Při raketových útocích na vládní hotel a vojenská zařízení v jihojemenském Adenu v úterý zahynulo nejméně 15 vojáků z koalice vedené Saúdskou Arábií a jejích jemenských spojenců. Napsala to oficiální agentura Spojených arabských emirátů. Premiér Chálid Baháh, jehož kabinet se v hotelu zdržoval od svého návratu z exilu, vyvázl z atentátu nezraněn. Podle agentury Reuters jde o dosud největší útok na vládní cíle od července, kdy vojáci dobyli zpět Aden na šíitských povstalcích. Agentura Spojených arabských emirátů WAM odpovědnost za útok připsala šíitským rebelům a jejich spojencům, ale na internetu se k útokům přihlásila sunnitská organizace Islámský stát.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo několik snímků z leteckých útoků v Sýrii, kde po boku prezidenta Bašára Asada bojuje proti Islámskému státu. Moskvu za údery pochválil i sám syrský prezident. "Jak dlouho bude tato válka pokračovat? Dokud terorismus neporazí lidi, nebo dokud lidé neporazí terorismus. Takže upínáme velikou naději na tuto koalici a tyto mezinárodní změny. Neuspět by znamenalo čelit rozpadu celého regionu," cituje Asada list The Guardian. Západ a lidskoprávní organizace ale ruské nálety znepokojují. Nezasahují totiž jen pevnosti Islámského státu, ale také oblasti, kde působí především povstalci soupeřící s Asadovou vládou.
Podle amerického ministra obrany Ashtona Cartera Rusko svými akcemi přispívá k eskalaci války v Sýrii. Stejně hovoří i velitel amerických vojsk v Evropě, generálplukovník Ben Hodges, který v pondělí navštívil Prahu. "Ve skutečnosti je to oblast, ve které by Rusko mohlo být nápomocné. Pokud by mu opravdu upřímně šlo o to, zastavit Islámský stát (IS)," řekl Aktuálně.cz. Američané podle něj s Rusy i nadále na mezinárodní scéně počítají - pokud bude Moskva dbát na pravidla, například respektovat dohody z Minsku ohledně krize na Ukrajině. Válku podle něj Rusko nechce.
Ničení památek džihádisty z Islámského státu v Palmýře pokračuje. Jejich poslední obětí se stal 2000 let starý vítězný oblouk z římské éry. V uplynulých měsících už islamisté v Palmýře zničili dva antické chrámy. Vítězný oblouk je součástí komplexu antických ruin na seznamu UNESCO. IS dobyl archeologickou lokalitu v květnu. Památky, které považují za svatokrádežné, islamisté podminovali. V srpnu zavraždili i jednaosmdesátiletého syrského archeologa a dlouholetého kustoda tamních sbírek.
Španělská a marocká policie v neděli zadržely při kooordinované akci deset lidí podezřelých z toho, že verbovali bojovníky pro radikální skupinu Islámský stát. Policisté přitom zabavili počítačová zařízení a data, která se nyní analyzují. Podle agentury AP to oznámilo španělské ministerstvo vnitra. Všech deset zatčených tvořilo podle ministra vnitra Jorgeho Fernándeze Díaze část "velmi nebezpečné verbířské platformy". K jejím úkolům prý rovněž patřily indoktrinace, radikalizace a doprava osob do oblastí bojů.
