Psal se rok 1911, když Elsie Paroubek, dívenka z české komunity, beze stopy zmizela. Chicago se ponořilo do paniky, pátrání po ní hýbalo novinami i ulicemi, vyšetřovatelé se honili za falešnými vodítky. Až po několika týdnech bylo její tělo nalezeno v kanálu. Pachatele se nikdy nepodařilo odhalit. Zdálo se, že příběh končí. Jenže pak nečekaně ožil – v tvorbě slavného umělce.
"Případ tří ztracených trampů v Hřensku mě překvapil," přiznává autor uzavřené podcastové série Aktuálně.cz Podivné zločiny Pavel Švec. "Šokoval mě rozsah celého toho vyšetřování. Byla tam spousta svědků a svědeckých výpovědí."
Centrum Prahy čeká v příštích letech jedna z největších urbanistických proměn poslední dekády. Projekt Savarin od developerské skupiny Crestyl získal po šesti letech definitivní zelenou, a to znamená jediné: ambiciózní přestavba vnitrobloku v ulici Na Příkopě u Václavského náměstí, pod kterou je podepsán světoznámý designér Thomas Heatherwick, se může naplno rozběhnout.
V létě roku 1968 se v Davli točil hollywoodský velkofilm Most u Remagenu. Pak přijely skutečné tanky armád Varšavské smlouvy. Američtí herci prchali, zatímco sovětská propaganda zneužila jejich rekvizity jako důkaz o invazi NATO. Příběh filmu, který se stal rukojmím dějin, odhaluje neuvěřitelný střet fikce s drsnou realitou okupace a zoufalý útěk filmařů ze železné opony.
Technologické revoluce nejsou jen výsadou dneška. Už v době industrializace se objevoval jeden převratný vynález za druhým – od gramofonu přes promítačku až po první automobil. Víte, kdo stojí za objevy, bez kterých bychom si dnešní svět jen těžko dokázali představit?
Učení historických dat bylo noční můrou pro mnoho českých školáků. Termíny jako Zlatá bula sicilská, bitva na Moravském poli nebo Magna charta libertatum si lidé často spojí spíš se školní lavicí než s konkrétním obsahem. Samotná data významných událostí však zůstávají v povědomí i po letech. Ověřte si, zda ještě víte, kdy Německo rozpoutalo druhou světovou válku nebo kdy Česko vstoupilo do NATO.
Stovky lidí tančily bez přestání, dokud nepadly vyčerpáním nebo nezemřely. Nešlo o oslavu, ale o mučivý trans. V létě 1518 zachvátila Štrasburk bizarní epidemie. Byla to kletba svatého Víta, neznámá nemoc, nebo děsivý projev masové psychózy vyvolané hladem a strachem? Ponořte se do jedné z nejtemnějších záhad lidské psychiky a odhalte, co skutečně stálo za smrtícím tancem.
V poválečném Československu nešlo nic snadno. Když se podařilo roztočit kola a opravit vybombardovaná nádraží, začala se hledat náhrada málo účinných parních lokomotiv. A když se sáhlo po elektrické trakci, chyběly nejen troleje, ale i lokomotivy. Proto přišla legendární Bobina, která rozhýbala novou ekonomiku a slouží od padesátých let dodnes.
Za maskou zbožného varhaníka se 21 let skrýval nejděsivější kanibal v dějinách. Karl Denke údajně prodával lidské maso jako vepřové, zatímco v kostele hrával na varhany. Více než 30 obětí zpracoval ve své „dílně smrti" a vedl si o nich precizní deník. Když policie objevila 420 lidských zubů a sudy s masem, celé Slezsko propadlo panice. Příběh muže, který proměnil dobročinnost v nemilosrdný lov.
Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.
Ohořelé zdi, "koberec" cihel a zkroucené ocelové rámy, které kdysi tvořily majestátní kopuli. Památník míru v japonské Hirošimě je ponurou připomínkou devastující síly jaderných zbraní. Do trosek u říční promenády veřejnost nemůže – výjimkou jsou státníci a zahraniční delegace. Reportérovi Aktuálně.cz se tam podařilo dostat po boku české delegace prezidenta Petra Pavla.
„Nepřemýšlím nad tím, jestli se dostanu do nebe,“ říká zpěvák Richard Krajčo. Co je podle něj smyslem víry a jak se z touhy po rockovém klubu zrodila snaha zachránit kostel ve vesničce Chotěvice? Proč v kostele najdete zpovědnici v podobě telefonní budky s přímou linkou na Boha a Spidermana mezi historickými obrazy křížové cesty? A jak může svoboda ve víře souviset s fotbalem?
Komplex modernistických budov známý jako Pragerovy kostky, který je domovem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) i Centra architektury a městského plánování (CAMP), se dočká zásadní proměny. Po více než padesáti letech od jeho dokončení začne jeho první rozsáhlá rekonstrukce.
Tu noc, kdy se vlak zastavil, se také navždy změnil obraz zločinu v moderní Británii. Den poté, ráno 8. srpna 1963, se pak svět probudil do zpráv znějících jako scénář hollywoodského filmu - poštovní vlak vezoucí miliony liber byl přepaden. Tím začal příběh nejslavnější vlakové loupeže 20. století, která se navždy zapsala do dějin zločinu - i popkultury.
Tři muži. Jeden maják. A záhada, která lidi zajímá už víc než století. V prosinci roku 1900 se strážci z ostrova Eilean Mór beze stopy vypařili - zůstala po nich jen prázdná věž a znepokojivé ticho. Co se stalo v temném srdci Severního moře? Tragédie, vražda, nebo něco nevysvětlitelného? Vydejte se po stopách jednoho z nejzáhadnějších zmizení námořní historie.
Doktor Walter Freeman cestoval Amerikou se svým „ledovým hrotem“ a během minut navždy měnil lidské životy. Bývala to slavná medicínská metoda oceněná Nobelovou cenou, dnes je považovaná za symbol barbarského přístupu. Lobotomie se využívala k léčbě depresí, úzkostných stavů i jako forma trestu. Honba za zázrakem se změnila v nešťastnou kapitolu moderního lékařství.
Elegantní vila z 20. let, kdysi domov lékařského páru a místo moderní urologické praxe, dnes chátrá uprostřed ticha, plísně a prachu. Ve zdech stále zůstávají osobní věci, lékařské nástroje i stopy po dávném luxusu. Dědicové se roky nedokážou dohodnout, a tak budoucnost vily zůstává nejistá – stejně jako otázka, proč ji všichni opustili.
Vzpomínáte si ještě, kdy proběhla bitva na Bílé hoře nebo kdy byla podepsána mnichovská dohoda? Vyzkoušejte si v našem historickém kvízu, jak dobře si pamatujete důležité letopočty a události českých i světových dějin.
Púchov, 1988. Pětiletý Ľuboš Bednár zmizel beze stopy z pískoviště před domem. Policejní pes ztratil stopu u silnice, pak už jen ticho. Žádné tělo, žádný únosce, žádné výkupné. Jen mrazivá legenda o bílém autě a otázky, které vrtají hlavou i po 37 letech. Přečtěte si kompletní rekonstrukci případu, který je dodnes největší nevyřešenou záhadou zmizení dítěte v Československu.
Dva domy. Jeden ve slovenském městě Modra, druhý uprostřed rušné Prahy. Na první pohled rozdílné stavby, které ale spojuje jedinečné architektonické téma – prolnutí historických hodnot s moderním způsobem života. Příběhy těchto domů ukazují, jak lze s úctou k místu, památce i přírodě vytvořit prostředí, kde historie i současnost nejen koexistují, ale vzájemně se obohacují.
