Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
Anton Schimak v 19. století děsil celou Moravu. Při vraždění a loupení si nebral servítky a u soudu ničeho nelitoval. Byl to člověk natolik zkažený, že se na jeho popravu prodávaly vstupenky.
Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.
Zatímco Albert Einstein má pověst nepřekonatelně geniálního vědce, jeho syn Eduard měl životní cestu zcela jinou. Podle dochovaných záznamů trpěl schizofrenií, více než tři desítky let byl v ústavu a jeho otec o něm dokonce hovořil jako o „neřešitelném problému“.
Kunratický les je rozlohou sice malý a nachází se uprostřed hlavního města, zdá se ale, jako by nejrůznější násilníky a zabijáky přímo magicky přitahoval. Historie pamatuje velké množství vražd, napadení i podivných událostí, ke kterým došlo právě v nevelkém pražském lese.
Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.
Na Nový rok 2026 zahynulo ve švýcarské Crans-Montaně čtyřicet lidí při požáru, který měl nenápadného viníka – prskavky. A jak víme, nešlo o výjimečný případ – například o rok dříve si podobná katastrofa v Mostě vyžádala sedm životů. Historie pekelných tragédií vzniklých v zábavních podnicích však sahá hluboko do minulosti a ukazuje, že se stále opakují ty samé chyby.
K historickým budovám mají Češi poněkud rozporuplný vztah. Zatímco některé si hýčkají, jiné z nepochopitelných důvodů leží ladem. To je také případ městských lázní na pražském Žižkově, které se postupem času dostaly do alarmujícího stavu.
Místa, která jsou spojená s hrůzami druhé světové války, jsou pro řadu lidí z různých důvodů velmi přitažlivá. Ne každého milovníka historie ale napadne, že kolem jednoho takového možná denně chodí bez povšimnutí. Tím místem je pražská Branická skála, jejíž tajemství fascinuje dodnes.
Jeden z nejhorších kriminálních případů znovu ožívá v druhé řadě seriálu Metoda Markovič: Straka. Šestnáctiletý mladík Jiří Straka v Praze v roce 1985 znásilnil a zavraždil tři ženy, další napadl. Pro Straku, který zločiny spáchal v době příprav na tehdejší monstr podnik Spartakiádu, se vžilo označení spartakiádní vrah.
Dodnes patří mezi nejkontroverznější osobnosti automobilového sportu. Violette Morrisová se prosadila v disciplíně, kde do té doby dominovali převážně muži. Společnosti ale nebyla trnem v oku jen kvůli pověsti rebelky. V její neprospěch mluví také náklonnost k nacistické ideologii, která ji nakonec stála život.
Když si vychutnáváte Margheritu, kaiserku nebo Pavlovu, možná netušíte, že názvy těchto dobrot odkazují na významné postavy minulosti. Slavná balerína, italská královna, anglický hrabě či rakouský císař – ti všichni se stali nečekanou inspirací pro kuchaře a cukráře, kteří jejich jména spojili s gastronomickými výtvory.
V momentě, kdy se ručičky hodin přiblíží k půlnoci, se svět na okamžik zastaví. Pak bouchne šampaňské, na obloze se objeví ohňostroje a my si popřejeme do nového roku to nejlepší. Ačkoliv stylů oslav je mnoho, možná překvapivě spousta z dnešních zvyků slavení Silvestra a Nového roku mají kořeny hluboko v antice, středověku i lidových tradicích.
