Nadace Partnerství letos ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Do třetího ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku. Mezi vítězi najdeme šetrné hospodaření v lesích i na poli, zelené bydlení pro seniory, ekologickou univerzitu či dvě stě kilometrů alejí pod Blaníkem.
Světoví lídři se v úterý chystají na klimatické konferenci COP26 podepsat dohodu, v níž se zavážou, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy. Informovala o tom stanice BBC a agentura Reuters.
Hladina moře u Nizozemska se může do roku 2100 zvednout až o dva metry, což je víc, než se dosud uvádělo. Oznámil to v pondělí nizozemský meteorologický ústav (KNMI). Jeho zpráva vychází krátce před zahájením klimatické konference COP 26 ve Skotsku.
Nehostinnou pouští na pobřeží Mrtvého moře se prošly dvě stovky naháčů. Na sobě měli jen vrstvu bílé barvy, kterou je nechal pomalovat americký fotograf Spencer Tunick. Umělec se k izraelské části slaného jezera vydal, aby prostřednictvím fotografického projektu upozornil na problém klimatických změn.
Dvojici Pražáků ubíjely ruch a anonymita velkoměsta. Nemovitosti v blízkém okolí byly drahé, a tak se Kryštof a Šárka Herrmannovi přestěhovali do středočeské vesničky Soběšín, kde si postavili mongolskou jurtu. Bydlí v ní se třemi malými syny a vyzdvihují, že díky tomu nemusí splácet obří hypotéku. Zároveň spolu s dalšími mladými rodiči z regionu založili školku i školu a snaží se žít ekologicky.
Když se blíží písečný červ, je slyšet sykot a šustivé tření. Pak začne vířit písek. Ke kombajnu v dunách se jako ryba plavající pod hladinou blíží stovky metrů velká písečná vlna, křivka z postříbřené šedi. Zvedá se výš a výš, až se promění v obří čenichající tlamu, okrouhlou díru, jejíž lesklé příčle kombajn pohltí.
Nejméně 3,5 metru ledovce Helags v severním Švédsku před roztáním v létě ochránila látková plachta. S odvoláním na organizátory této soukromé iniciativy, která je ve Skandinávii první svého druhu, o tom v pátek informovala agentura Reuters.
Když v roce 2018 vznikla nynější vláda Andreje Babiše, ve svém programovém prohlášení se zavázala věnovat životnímu prostředí a zlepšit podmínky pro jeho ochranu. Podle ekologů si ovšem kabinet pohoršil v deseti hodnocených oblastech ze čtrnácti. Ve třech případech se mírně polepšil – v ochraně území, obnovitelných zdrojích energie a v oblasti odpadů.
Ve 20. ročníku populární ankety Strom roku pořádané Nadací Partnerství zvítězila Zpívající lípa z obce Telecí na Svitavsku. Od veřejnosti dostala 2 635 hlasů. Druhé místo obsadil strom s přízviskem Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdeckomístecku. Bronz slaví v Brně, kde uspěl Smrk ztepilý na ulici Ramešova. Projděte si fotky vítěze i všech finalistů a přečtěte jejich příběhy.
Přes tisíc lidí v pátek demonstrovalo v Praze za ochranu klimatu. Protest zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď, nebo nikdy", pak se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Zástupci hnutí Fridays for Future chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových voleb, aby pro ni klima bylo prioritou.
Špinavá mrkev z vlastního záhonku je hodnotnější než ta vymydlená ze supermarketu. A to platí, i když člověk žije ve městě a žádný záhonek nemá, vzkazuje spisovatelka Viktorie Hanišová knihou rozhovorů nazvanou Beton a hlína. Představí ji tento pátek 24. září na veletrhu Svět knihy.
Na místo ekologické katastrofy na řece Bečvě dorazilo málo pracovníků inspekce životního prostředí. Vzorky se neodebraly tam, kde do řeky vtékají odpadní vody závodu Deza z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše. Policie dosud nevyslechla všechny svědky havárie. Zmíněná zjištění plynou ze zprávy sněmovní vyšetřovací komise, kterou Aktuálně.cz prostudovalo. Komise zprávu dokončila v pondělí.
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Česká republika se musí více snažit, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle Evropské unie. Tyto přísnější cíle ji přimějí rychleji se vzdát uhlí, uvedla Mezinárodní agentura pro energii, která ve své nejnovější studii hloubkově přezkoumala českou energetickou politiku. Země by podle ní měla podpořit komunity v oblastech, které tento vývoj zasáhne.
Firma Mattoni začala stáčet minerální vody do zálohovaných skleněných lahví, a to nejen pro restaurace, ale i pro běžný prodej. Firma tvrdí, že chce podpořit cirkulární ekonomiku, tedy dlouhodobě udržitelnou výrobu s minimem odpadů. Experti však také připomínají, že skleněné obaly nejsou automaticky nejekologičtějším řešením. Jsou totiž příliš těžké, což zvyšuje uhlíkovou stopu při jejich dopravě.
Pro mladé neexistuje jednoznačná politická alternativa. Ona se objeví, bude muset, ale teď prostě neexistuje. A stejně jako alternativu politickou nemají ani alternativu životní.
V den oficiálního zahájení autosalonu v Mnichově se aktivisté bojující za klima rozhodli protestovat proti jeho konání na několika místech najednou. Zhruba 15 protestujících v tričkách Greenpeace stálo po prsa ve vodě před budovou s transparenty v ruce, jiní se spustili na lanech z dálničních mostů v okolí Mnichova a umisťovali na ně transparenty. Zcela tak zablokovali dopravu, která hodiny stála.
