Američtí politici ještě stále dokážou překvapit. A tentokrát v dobrém. Biden dostane peníze na čisté zdroje a američtí výrobci na mikroprocesory. V Rusku a v Číně z toho bude mrzení.
Mediální impérium miliardáře Ruperta Murdocha se začíná obracet proti exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Dva vlivné americké deníky, bulvár New York Post a seriózní list Wall Street Journal, které podnikateli patří, se ve svých komentářích souběžně postavily proti jeho možné kandidatuře ve volbách v roce 2024. Podle mediálních analytiků to znamená, že Murdoch nad Trumpem definitivně zlomil hůl.
Před čtyřmi lety mu Donald Trump pomohl do úřadu guvernéra Floridy. Teď ovšem může být Ron DeSantis pro bývalého prezidenta nebezpečný. Jeho obliba v republikánské základně strmě stoupá a mnozí v něm vidí příštího šéfa Bílého domu. Už i raději než Trumpa.
Demokraté i republikáni mají podobný problém. Voličům se nezamlouvají jejich dosavadní lídři. Předešlá i současná hlava Spojených států avizují, že v roce 2024 půjdou do boje o Bílý dům. Lidé by ale rádi změnu. Modří hledají někoho mladšího, červení vyhlížejí trumpismus bez Trumpa.
Frustrace. Tímto slovem americká média vystihují současnou náladu demokratické voličské základny, především jejího progresivního křídla. Příčinou ale není jen nedávný verdikt Nejvyššího soudu USA, který zrušil ústavní právo na potraty. Nespokojenost míří i do Bílého domu a osobně k prezidentovi Joeovi Bidenovi.
Trumpovi voliči by chtěli jeho politiku, ale bez svého bývalého prezidenta by se už obešli. Boje a šarvátky, které setrvale vyvolává a provokuje, jsou už i pro ně únavné. To, co bylo na Trumpovi nové a zábavné, je už nudné a okoukané.
Města v americkém státě Pensylvánie zdobí cedule s nápisy Trump 2024. Jeho podporovatelé se už nemůžou dočkat, až se jejich oblíbenec bude znovu ucházet o Bílý dům. Reportér Aktuálně.cz ovšem vyzpovídal fanoušky bývalého prezidenta, kteří si myslí, že by pochodeň trumpismu měli převzít jeho následovníci.
Spojené státy znají cenu svobody a jejich obyvatelé jsou ochotni pomáhat lidem odhodlaným ji bránit. Proto posílají Kyjevu zbraně a peníze. "Zaslouží si to," říkají o statečných Ukrajincích.
Uprostřed své cesty po Asii podepsal o víkendu prezident USA Joe Biden mohutný balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů. Američané podle průzkumů tento krok stále většinově schvalují, jenže politická scéna v USA není jednotná, což může podle tamních médií postupně ovlivnit i postoj veřejnosti.
Jaký by mohl mít Donald Trump důvod, aby před letošními listopadovými volbami do Senátu podpořil kandidáta muslimského vyznání, který v minulosti hájil právo žen na potrat a veřejně chválil bývalou první dámu Michelle Obamovou? Zní to jako záhada nebo chyták. Ale podle amerických médií je odpověď zcela zřejmá.
V polovině února, dva týdny před ruskou invazí, se americký náčelník generálního štábu Mark Milley domníval, že Ukrajina nebude mít proti ruskému útoku šanci. Na uzavřeném setkání v Kongresu tehdy prohlásil, že "Kyjev by padl do 72 hodin". Úspěšný odpor proti ruské agresi ale Američany přiměl ke změně názoru. A hlavně k radikálnímu posílení vojenské a diplomatické podpory Kyjeva proti Moskvě.
Už nejbližší měsíce ukážou, jakou politickou silou nyní americký exprezident disponuje - zda mu republikánská základna stále visí na rtech. Pokud ano, byla by to pro Kyjev hodně špatná zpráva. Vůči Putinovi je Trump shovívavý a válku na Ukrajině nepovažuje za věc, v které by se USA měly angažovat.
Válka na Ukrajině vrátila pohled Američanů na Rusko do doby studené války. Většina z nich v Rusku opět vidí nepřátelský stát a bezpečnostní hrozbu. Od prezidenta Joea Bidena ale americká veřejnost zároveň chce, aby v prvé řadě řešil domácí problémy v USA.
Debata o americké základně ukázala, že jsme nepoučitelní. Pro populistu Babiše by byla větším nebezpečím noha amerického vojáka na české půdě, než jsou Putinovy válečné rakety, které křižují nebe nad Ukrajinou jen několik set kilometrů od našich hranic.
Ve snaze urychlit vojenskou pomoc Ukrajině americký Kongres aktivuje zákon z druhé světové války, který spojencům pomohl porazit Hitlerovo Německo. Administrativa prezidenta Joea Bidena chce zároveň zajistit, aby měla pro Ukrajinu stále dostatek protiletadlových a protitankových střel, které se v bojích s ruskou armádou ukázaly jako velmi účinné.
Když teď Američané hledí na Ukrajince, vidí v nich sebe. Putin jim nenahání strach, ale vyvolává pohrdání, vzdor a zlobu. Už pochopili, co je zač a co vše je v sázce.
Ruská invaze na Ukrajinu je od Spojených států daleko, přes masivní zpravodajství ji ale Američané pozorně sledují. Obraz Ruska v USA se kvůli tomu propadl do doby studené války. Veřejnost vidí zemi kremelského prezidenta Vladimira Putina jako nepřítele a schvaluje tvrdé sankce proti jeho režimu. I za cenu toho, že mohou mít zpětné dopady na jejich peněženky.
Pro Rusy je podle svých slov cílem číslo jedna, rodinu ukryl na neznámé místo. Přesto ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů agentury AP odmítl americkou nabídku na urychlenou evakuaci ze země a osobně - i přes čím dál těsnější ruské obklíčení města - řídí obranu ukrajinské metropole.
V současné krizi s Ruskem má Joe Biden hned dva soupeře. Na východě Evropy je jím šéf Kremlu Vladimir Putin, po jehož invazi na Ukrajinu americký prezident na Rusko uvalil tvrdé sankce. Přímo doma v USA je ale Bidenovým problémem, že se nemůže opřít o pevnou politickou podporu.
V reakci na ruskou invazi do donbaských republik americký prezident Joe Biden oznámil sankce, které míří proti představitelům těchto území. S tvrdšími opatřeními, které by postihly Rusko, zatím čeká. Jedním z důvodů je udržení jednotného postupu v koordinaci s EU a NATO. Biden ovšem také zvažuje i zpětný dopad sankcí na Spojené státy.
