Řešme naše problémy, ne Ukrajinu. V USA přibývá hlasů, že pomáhat Kyjevu je moc drahé

Daniel Anýž Daniel Anýž
24. 5. 2022 16:54
Uprostřed své cesty po Asii podepsal o víkendu prezident USA Joe Biden mohutný balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů. Američané podle průzkumů tento krok stále většinově schvalují, jenže politická scéna v USA není jednotná, což může podle tamních médií postupně ovlivnit i postoj veřejnosti.
Americký prezident Joe Biden.
Americký prezident Joe Biden. | Foto: Reuters

Více než čtvrtina schváleného balíku jde podle rozboru deníku New York Times na přímou vojenskou pomoc, zbraně a jiné vybavení. Za další necelou čtvrtinu Pentagon doplní ve svých zásobách zbraně, například střely Javelin, které od začátku války už poskytl Ukrajině.

Zbývající polovina půjde z největší části na ekonomickou pomoc nebo na výdaje v souvislosti s uprchlickou krizí. Součet prostředků, které Bílý dům od začátku války pro Kyjev uvolnil, už dohromady přesáhl sumu 54 miliard dolarů.

V kontextu zahraniční pomoci, kterou Spojené státy poskytují různým zemím světa, jde o obrovskou sumu. Například tradiční americký spojenec Izrael dostává z USA ročně necelých 5 miliard dolarů.

Rovněž i ve srovnání s výdaji uvolněnými na domácí federální programy jde o nebývale vysokou částku. Například na výstavbu sociálního bydlení šlo loni v USA zhruba 67 miliard.

Pro rostoucí tábor odpůrců pomoci pro Ukrajinu, kteří se zatím drželi spíše zpět, je to hlavní argument, proč poslední balík už zcela otevřeně kritizují a rozporují. Podle nich by peníze pro Kyjev mohly být efektivněji využity ve Spojených státech.

Problémy doma v USA

Republikánský senátor Josh Hawley z Missouri například tvrdí, že výdaje na Ukrajinu jsou "astronomicky drahé". "Za tyhle peníze bychom dvakrát postavili zeď na hranici a utěsnili ji," prohlašuje s odkazem na bariéru, kterou na hranici s Mexikem začal stavět bývalý prezident Donald Trump.

Hawley minulý čtvrtek patřil mezi jedenáct republikánských senátorů, kteří hlasovali proti balíku pro Ukrajinu. Je to sice stále výrazná menšina - jen pětina všech republikánů v Senátu -, ale její hlas s pokračující válkou posiluje.

To platí také o dolní komoře Kongresu, Sněmovně reprezentantů. Na začátku března tam proti rezoluci na podporu Ukrajiny vystoupili pouze tři republikáni. Proti aktuální finanční pomoci už jich zvedlo ruku bezmála šedesát, tedy čtvrtina všech republikánských zákonodárců.

Podobně jako senátor Hawley zdůrazňují i ostatní odpůrci peněz pro Ukrajinu, že Spojené státy by si měly v prvé řadě řešit své domácí potíže. "Chci udělat vše, co můžeme, abychom Ukrajincům pomohli. Ale lidi u mě doma zajímají naše vlastní problémy," vysvětlil senátor Roger Marshall z Kansasu, proč minulý týden hlasoval proti.

Další z jeho republikánských kolegů, Bill Hagerty z Tennessee, na Twitteru vyjmenoval hned několik důvodů, proč s balíkem nesouhlasil. "Máme krize po celé zemi. Matky nemohou dostat kojeneckou výživu. Drogy proudí přes otevřené hranice. Kriminalita se utrhla ze řetězu," dotkl se některých aktuálních problémů, například právě akutního nedostatku kojenecké výživy na americkém trhu.

V tomto smyslu si pak proti balíku přisadil i exprezident Donald Trump, který během svého pobytu v Bílém domě razil heslo "Amerika na prvním místě" (America First), navazující na izolacionalistické tendence v zahraniční politice USA. Počínání Ruska na Ukrajině sice nazval genocidou, americkou pomoc pro Kyjev ale nyní zkritizoval. "Demokraté posílají dalších 40 miliard Ukrajině, zatímco rodiče v Americe zápasí s tím, aby nakrmili své děti," stojí v jeho prohlášení.

Amerika na posledním místě?

Většina amerických médií, například Wall Street Journal, jeho slova odsuzuje jako nebezpečný populismus, který ignoruje, že na Ukrajině jde i o bezpečnostní zájmy USA. List sice připomíná, že jde zatím jen o menšinu politiků, zároveň ale varuje, že to tak nemusí zůstat.

"Rostoucí skupina republikánských izolacionalistů je pro stranu špatným znamením. Riskuje tím, že tím promarní dlouhodobou výhodu republikánů na poli zahraniční politiky a národní bezpečnosti," napsal deník k tomu, že ve srovnáni s demokraty byli republikáni tradičně bráni jako "jestřábi". Tedy coby strana, která je odhodlána bránit zájmy USA různě po světě. To ovšem už nyní tak jednoznačně platit nemusí. 

Některé americké komentátory překvapilo, když se proti pomoci pro Ukrajinu postavil i vlivný konzervativní think-tank Heritage Foundation. Ten kdysi stál za vzestupem někdejšího prezidenta Ronalda Reagana a dosud vždy podporoval silnou zahraniční politiku USA. Před lety kromě jiného účinně lobboval v Kongresu za zrušení víz pro české občany. 

"Balík pomoci pro Ukrajinu staví Ameriku na poslední místo," nadepsal think-tank svoji kritiku. "USA zápasí s rekordní inflací, dluhem, propustnou hranicí, zločinností a vyčerpáním energetických zdrojů, ale progresivisté ve Washingtonu dávají přednost 40 miliardám pro Ukrajinu," argumentuje Heritage Foundation.

Americká veřejnost pomoc Ukrajině dosud většinově podporuje. Válka ale zároveň nepatří mezi problémy, které Američany nejvíce zaměstnávají. Podle průzkumu pro zpravodajský analytický web FiveThirtyEight je zájem o Ukrajinu hluboko dole na žebříčku jejich aktuálních starostí, kterým naopak dominuje inflace.

Bez cíle dojde lidem trpělivost

Tíživé domácí problémy přitom nejsou jediným rizikem, které může postupně podkopat podporu veřejnosti pro Kyjev. Tím druhým je kritika, že Bidenův Bílý dům zatím Američanům nevysvětlil, co je na Ukrajině jeho cílem.

Tyto námitky jsou zatím sice poměrně opatrné, jenže přicházejí už i z demokratických kruhů - ať už přímo zevnitř strany, nebo z médií, která jsou demokratům nakloněna. Dosud nejvýmluvnějším příkladem byl víkendový redakční komentář listu New York Times.

"Snaží se Spojené státy pomoci tento konflikt dovést ke konci, k uspořádání, které uchová suverenitu Ukrajiny a zároveň i nějaký vztah mezi USA a Ruskem? Nebo se Spojené státy snaží Rusko natrvalo oslabit? Posunul se cíl administrativy k destabilizaci Putina nebo k jeho odstranění? Poženou Spojené státy Putina k odpovědnosti jako válečného zločince? Nebo je cílem odvrácení širší války? A pokud ano, jak to koresponduje s poskytováním amerických zpravodajských informací, které vedou k zabíjení Rusů a k potopení jedné z jejich lodí?" ptá se kriticky největší americký deník a dodává, že "bez vyjasnění těchto otázek Bílý dům riskuje, že veřejnost ztratí zájem o podporu Ukrajinců".

"Američany vyburcovalo utrpení Ukrajiny, ale lidová podpora pro válku daleko od amerických břehů nebude pokračovat do nekonečna," vysílá New York Times varování do Bílého domu, že i demokratům může dojít s válkou na Ukrajině trpělivost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Fotbalistky do 19 let zakončily domácí ME bez gólu, podlehly i Itálii

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i třetí duel. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly ve Frýdku-Místku debakl 0:4 s Italkami.

Češky zakončily skupinu A s celkovým skóre 0:12. V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentantky podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3 a následně 0:5 Španělkám.

Italky poslala ve Frýdku-Místku do vedení už ve třetí minutě Arcangeliová, ve 20. minutě na ni navázala Beccariová. Také po změně stran přidaly hostující hráčky dvě branky. Po necelé hodině hry se znovu prosadila Arcangeliová a v nastavení stanovila konečný výsledek střídající Della Perutaová.

"Utkání hodnotím velmi pozitivně, i když jsme prohráli 0:4 a vypadá to, že jsme znovu podlehli jednoznačně. Ale nebojím se říct, že to byl nejspíš náš nejlepší zápas, hlavně směrem do útočné fáze. Musím všem holkám moc poděkovat, protože nechaly na hřišti všechno," citoval Navrátila web FAČR.

Italkám však ani vysoká výhra k postupu do semifinále nestačila, na jejich úkor šly dál Španělky a Francouzky. Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Finále se odehraje 9. července.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Itálie 0:4 (0:2)

Branky: 3. a 59. Arcangeliová, 20. Beccariová, 90.+4 Della Perutaová.

Sestava Česka: Beránková - Huvarová, Ohlídalová (62. Trčková), Jelínková, Pavlíčková - Pouvová (52. Tenkrátová), Jonášová (81. Kochanová) - Ducháčková, Černá, Hlouchová (46. Bendová) - Švíbková (46. Střížová). Trenér: Navrátil.

Španělsko - Francie 1:1 (1:1).

Konečná tabulka:

1. Španělsko 3 2 1 0 9:2 7
2. Francie 3 1 2 0 6:3 5
3. Itálie 3 1 1 1 7:5 4
4. Česko 3 0 0 3 0:12 0

Skupina B:

Německo - Anglie 3:0 (1:0), Norsko - Švédsko 1:0 (0:0).

Konečná tabulka:

1. Norsko 3 2 0 1 4:5 6
2. Švédsko 3 2 0 1 3:1 6
3. Německo 3 1 0 2 4:4 3
4. Anglie 3 1 0 2 4:5 3

Semifinálové dvojice (středa 6. července):

Španělsko - Švédsko, Norsko - Francie.

před 29 minutami

Účty britské armády na sítích Twitter a YouTube napadli hackeři, objevila se tam propagace kryptoměn

"Jsme si vědomi narušení armádních účtů na sítích Twitter a YouTube, vyšetřujeme to," uvedl mluvčí armády. "Bezpečnost informací bereme velmi vážně a problém řešíme. Dokud nebude vyšetřování ukončeno, nebylo by vhodné se k tomu dál vyjadřovat," dodal.

Armádní účet na serveru YouTube hackeři přejmenovali na Ark Invest, což je americká investiční společnost. Místo obvyklého obsahu se tam objevila videa souvisejících s kryptoměnami. Twitterový účet armády pak retweetoval řadu příspěvků propagujících nezaměnitelné tokeny (NFT)

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého na Sibiři zadržela tajná služba

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého tento týden na Sibiři zadržela ruská tajná služba FSB a odvezla do Moskvy, přestože byl v posledním stadiu rakoviny. Kolkerův právní zástupce to dnes řekl agentuře Reuters. Vědce FSB podezírala z vlastizrady.

"Zemřel  v sobotu. Zítra kvůli jeho zadržení podáme stížnost," řekl právní zástupce čtyřiapadesátiletého vědce Alexander Fedurov.

Kolkerova rodina ruskému serveru Tajga.info už dříve sdělila, že vědec trpí rakovinou slinivky břišní. FSB jej podle nich odvezla do moskevské vazební věznice Lefortovo ze soukromé kliniky, ačkoliv byl na infúzi. Tajná služba ho podezírala, že spolupracoval s bezpečnostními službami v Číně, uvedla rodina. Podle ní byl Kolker nevinný.

Fyzik a matematik Kolker byl vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě.

Agentura TASS v sobotu informovala, že FSB na Sibiři zadržela Anatolije Maslova, což je další vědec, kterého rovněž podezírá z vlastizrady. I on byl převezen do Moskvy, podezřelý je podle zdroje blízkého vyšetřování z poskytování dat, která jsou státním tajemstvím.

Zdroj: ČTK
Další zprávy